Švandovo divadlo slaví listopadové výročí. Nabídne Kroba a Kryla
Čtvrt století od pádu komunistického režimu si připomíná i Švandovo divadlo na Smíchově: právě na této scéně (divadlo tenkrát neslo ještě pokrokový název Realistické) se už 18. listopadu 1989 odpoledne konalo první setkání herců a studentů, kteří byli pobouřeni postupem policie proti studentům na Národní třídě. Padla tu i první výzva k týdenní protestní stávce ve všech divadlech a také výzva ke generální hodinové stávce. K ní se později opravdu připojila celá, tehdy ještě Československá republika.
K listopadovému výročí přichystali u Švandů v pondělí 17. listopadu hned dva tituly. Už od 17.30 začíná v divadelní Kafárně další díl Scénických rozhovorů, jejichž hostem bude divadelní a filmový režisér Andrej Krob. Kulisák, rekvizitář, inspicient, jevištní mistr – muž mnoha rozměrů a řemesel – vešel do dějin především jako režisér her Václava Havla, jeho lidský i umělecký portrét je však mnohem barvitější. Na jeho život připomínající napínavý román, celoživotní lásku k absurdní dramatice, slavné Divadlo Na tahu, ale i na dobu, kdy se směl živit hlavně jako montér těsnění do oken, a také na jeho současné názory na divadlo i společnost, se ho bude vyptávat zvídavý i vlídný moderátor Scénických rozhovorů David Hrbek.
Na malé divadelní scéně v podzemním Studiu je ten den na programu ještě Země Lhostejnost. Hra inspirovaná osobností i trpkými polistopadovými esejemi písničkáře Karla Kryla tu začíná v 19 hodin.
Památné setkání na Smíchově
Před pětadvaceti lety, v pátek 17. listopadu 1989 měla v Realistickém divadle premiéru Maryša bratří Mrštíků v režii Miroslava Krobota. V průběhu večera dorazilo do divadla několik studentů z Národní třídy s šokující informací, jakým způsobem policie zakročila proti jejich pokojenému pochodu. Reakce divadelníků byla okamžitá: už ve 14.00 následující den se sešli v divadle společně se studenty, aby vyjádřili nesouhlas s brutálním postupem policie. Během vzrušené diskuse vystoupil například herec Jiří Kodet: „Čtyřicet let hrajeme jako blbci, každý večer, a dostali jsme se tam, kam jsme se dostali! Jestli chceme udělat něco víc než dosud, pak nám zbývá jenom nehrát,“ uvedl populární člen Činoherního klubu a sklidil od publika mocný aplaus. Vlna nesouhlasu se brzy rozšířila po celé zemi a vyústila až v pád vlády i celého tehdejšího režimu.
Více na www.svandovodivadlo.cz
