Světlý pramen: parodie na socialistický realismus
V neděli 29. dubna v 16:45 čeká diváky Baletu v kině lahůdka letošní sezóny – přímý přenos Šostakovičova zakázaného baletu Světlý pramen, revidovaného géniem Alexeje Ratmanského. Komediální balet parodující úsilí tehdejší společnosti o „lepší zítřky“ obsahuje hudební reference k tangu či charlestonu.
„Díky Ratmanského ostrovtipu se celé divadlo otřásá salvami smíchu.“
S. Kaufman, The Washington Post
Poslední Šostakovičův balet Světlý pramen (1935) se hned od počátku těšil ohromné oblibě u publika. Zato Stalinovi se nelíbil vůbec. Šostakovičovy skladby byly zakázány, libretista Adrian Pjotrovskij byl poslán do gulagu a choreograf Fjodor Lopuchov nemohl dál tvořit. Komediální balet tak upadl v zapomnění, až v roce 2003 se geniální mladý ruský choreograf rozhodl oprášit staré libreto a dát mu ve svobodnějším světě nový život. Balet má triviální komediální děj, odehrávající se na ruském kolchozu. Ideální námět pro parodii socialistického realismu a kolektivního úsilí dělníků o lepší zítřky - styl humoru, pro který má český divák obzvláště velké pochopení. Šostakovič ukryl do partitury mnoho „prohnilých západních formalistických“ hudebních referencí jako tango, polka nebo charleston. Původní choreografie Fjodora Lopuchova se nedochovala, Alexej Ratmanskij tak na originální libreto a hudbu vytvořil novou.
V hlavních rolích uvidíme heroické hvězdy Bolšoje v novém - komediálním světle: éterickou Světlanu Luňkinu, mužného Ruslana Skvorcova, rafinovaně ženskou Marii Alexandrovou a Michala Lobukina.
Světlý pramen, foto: Damir Yusipov
Alexej Ratmanskij, největší baletní choreografický talent současnosti
Světová senzace, kterou choreografie Světlého pramenu způsobila, katapultovala mladého ruského choreografa Alexeje Ratmanského (1968) do křesla ředitele Bolšoj baletu (2004 – 2008). Světlý pramen mu rovněž vysloužil cenu kritiků National Dance Award (2006). Alexej Ratmanskij v sobě spojuje dokonalou znalost tradice ruského baletu se západní zkušeností. Je držitelem baletního oskara – Benois de la Danse (2005) za choreografii Anny Kareniny. Získal rovněž nejvyšší uměleckou cenu v Rusku - Zlatou masku (2007) za choregrafii Jeu de Cartes pro Bolšoj balet. Od roku 2009 působí jako rezidentní choreograf ABT – American Ballet Theatre v New Yorku.
Bolšoj balet
Bolšoj balet je bezesporu jedním z nejlepších baletních souborů na světě. Jeho tradice se odvíjí už od carského Ruska (1776), ve 20. století si vybrousil svůj typický až atletický styl a i dnes je plně hoden svého jména. Soubor se pyšní hvězdnými tanečníky, jako Světlana Zacharova, Natálie Osipová, Ivan Vasilijev, či Michail Lobukin. Bolšoj balet zvolil pro dramaturgii sezóny přímých přenosů do kin tradiční klasické klenoty svého repertoáru. Virtuozitou jejich provedení si dobývá srdce diváků po celém světě již řadu let. Umělecký šéf Sergej Filin dokáže těžit z obrovské tradice souboru a přenášet ji do souvislostí moderní doby.
Světlý pramen, foto: Damir Yusipov
Světlý pramen
Hudba: Dmitrij Šostakovič
Choreografie: Alexej Ratmanskij
Scéna: Boris Messerer
Hlavní role: Světlana Luňkina, Ruslan Skvorcov, Michal Lobukin, Marie Alexandrova
Dirigent: Pavel Sorokin
