Tvůrci vzpomínky na Evu Olmerovou slibují “jiný typ muzikálu”
Jiný typ muzikálu, než jaký nabízí současné scény, přinese podle tvůrců muzikál Nezemřela jsem, ze života Evy Olmerové. Životopisného díla o osobité zpěvačce a šansoniérce, od jejíž smrti tuto sobotu uplyne 20 let, se chopili mladí lidé z divadelní společnost NaDřeň production. Premiéra se uskuteční 7. září v pražském Divadle v Dlouhé. Část muzikálu dnes tvůrci představili zástupcům médií v Malostranské besedě, kde měla Olmerová své poslední veřejné vystoupení.
V hlavní roli se objeví autorka projektu šestadvacetiletá Zuzana Offenbartl Dovalová, kterou bude alternovat čtyřiadvacetiletá Markéta Bednářová. "Olmerovou jsme nezažily, ale myslím, že Evě rozumím a někdy bych se chovala stejně. V generačním rozdílu proto nevidím problém," uvedla Offenbartl Dovalová.
Její kolegyně Bednářová připustila, že Olmerovou sice znala, ale detailně se s jejím životem a tvorbou seznámila až díky této roli. "Stahuju videa, koukám na její projev a vystupování. Ale tenhle projekt není vyloženě o okopírování její postavy, protože to nikdo nedokáže," řekla ČTK Bednářová.
V dalších rolích za doprovodu živé kapely budou hrát a zpívat Tomáš Trapl, Tomáš Savka, Ondřej Ruml, Ivana Jirešová, Petr Kutheil, Filip Kotek nebo Leona Černá. Celkem se představí 22 herců a 14 hudebníků, vytvořeno bylo 40 dobových kostýmů. Podle producenta Petra Janečka je v plánu 30 představení, další však v případě zájmu publika mohou přidat.
Děj je průřezem celým složitým životem Olmerové, připomene dvě její manželství, vztah s otcem i problémy s komunistickým režime, jehož představitelé ji znepříjemňovali uměleckou kariéru i soukromí.
Eva Olmerová (1934-1993) už ve svých školních letech vystupovala s orchestrem Arnošta Kavky a Pražským dixielandem. V roce 1957 se stala zpěvačkou z povolání. Po pětileté pouti po kavárnách a nočních barech získala v roce 1962 angažmá v Divadle Semafor. O sedm let později zazářila na pražském jazzovém festivalu, avšak režim ji pronásledoval. Mohla zpívat jen mimo Prahu, přišly stres a nemoci. V roce 1990 ji v drsně syrovém dokumentu Proměny přítelkyně Evy přiblížila režisérka Drahomíra Vihanová.
