V Divadle pod Palmovkou bude mít premiéru komedie Bezruký Frantík
Černočerná komedie Bezruký Frantík bude mít 30. září premiéru v Divadle pod Palmovkou. Divadelní hra vypráví skutečný příběh chovance Jedličkova ústavu Františka Filipa, který se před 115 lety narodil bez rukou. V hlavní roli se představí Jakub Albrecht, který se v přípravě na roli naučil například psát a malovat nohama nebo zahrát na metalofon ústřední melodii hry.
Příběh zobrazuje, čeho všeho se dá dosáhnout i přes výrazný handicap, když má člověk dost silnou vůli a pozitivní smýšlení. „Frantík se naučil nohama psát, kreslit, řezat pilou, šít, cvrnkat kuličky nebo řídit automobil. Byl úspěšným podnikatelem, napsal několik knih, procestoval kus světa a potřásl si ‚nohou' i s americkým prezidentem (Warrenem G.) Hardingem.” Ostatní lidi Frantík motivoval svým příkladem a optimismem, na školách přednášel o tom, co se dá dokázat s heslem „Chci, a proto umím!!”.
Autory Tomáše Dianišku a Igora Orozoviče příběh nadchl nejen svojí originalitou a poetičností, ale také pestrostí témat promítajících se do života jednoho člověka. „Velmi nás zajímalo, jaký vnitřní život měl tenhle usměvavý elegán doopravdy. On sám říkal, že jediná chvíle, kdy mu chyběly ruce, byla, když nemohl obejmout svou milou. Ale nám bylo z poznámek v jeho knihách jasné, že těch chvil muselo být daleko víc," uvedl Orozovič.
Oba autoři v komedii sami ztvární několik rolí, v dalších se představí Tereza Dočkalová, Adam Vacula nebo Nataša Mikulová. Ke spolupráci si tvůrci přizvali hudebního skladatele Ivana Achera, tanečníka a choreografa Marka Zelinku nebo herce Jana Hartla, který namluvil hlas vypravěče.
Filip, kterému se kvůli jeho postižení přezdívalo Bezruký Frantík, se narodil v Jamném nad Orlicí na Ústeckoorlicku v roce 1904. Díky učiteli, který pro něj navrhl zvláštní lavici, se naučil psát, kreslit a počítat. Později odešel do právě otevřeného Jedličkova ústavu v Praze, absolvoval obchodní školu a otevřel si krámek s uměleckými a upomínkovými předměty na Smíchově. Filip se bez rukou naučil také řídit auto a s pěveckým sborem procestoval řadu zemí. Mimo jiné provozoval kavárnu v Rožnově pod Radhoštěm, pomáhal jiným vyrovnat se s handicapem, psal do novin, v roce 1931 vydával časopis spolku tělesně vadných a zmrzačených, napsal i několik knih. V Jamném je Filip stále legendou, ke stým narozeninám mu představitelé obce odhalili pamětní desku.
