V Plzni uvedou Krále Leara
Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni
TISKOVÁ ZPRÁVA
V sobotu 18. prosince 2004 uvede činoherní soubor DJKT v Plzni premiéru tragédie Williama Shakespeara Král Lear v režii Jana Buriana, s Pavlem Pavlovským v titulní roli.
WILLIAM SHAKESPEARE: KRÁL LEAR
Přeložil Martin Hilský
Režie: Jan Burian
Scéna: Karel Glogr
Kostýmy: Ivana Brádková
Scénická hudba: Petr Kofroň
Šermy a bitvy: Karel Basák
Dramaturgie: Marie Caltová
Lear, král Británie………………….…..Pavel Pavlovský
Goneril, Learova nejstarší dcera….……Jana Kubátová
Vévoda z Albany……………… ………..Josef Nechutný
Regan, Learova druhá dcera……………Klára Kovaříková
Vévoda z Cornwallu, Reganin manžel….Jakub Zindulka
Kordelie, Learova nejmladší dcera…….Ludmila Čermáková
Francouzský král………………………..Vilém Dubnička
Vévoda burgundský……………………...Miloslav Krejsa
Hrabě z Kentu……………………………Zdeněk Mucha
Hrabě z Glostru…………………………..Viktor Vrabec
Edmund, Glostrův nemanželský syn……Martin Stránský
Edgar, Glostrův mladší syn……………...Zdeněk Rohlíček
Learův šašek………………………………Antonín Procházka
Osvald, Gonerilin správce………………..Michal Štěrba
Šlechtic, Herold…………..……………….Michal Štrich
Curan, Glostrův sluha a posel……………Miloslav Krejsa
Cornwallův sluha, Setník…………………Antonín Kaška
Šlechtici, vojáci a sluhové
Druhá premiéra činoherního souboru v sezóně 2004/5 v sobotu 18. prosince 2004
ve Velkém divadle.
Dramaturgyně Marie Caltová:
V sobotu 18. prosince uvede činoherní soubor v prostorách Velkého divadla Shakespearovu monumentální tragedii Král Lear. Ředitel plzeňského divadla Jan Burian, tentokrát v roli režiséra, obsadil do titulní postavy Leara Pavla Pavlovského. Šedesátiny, které Pavlovský oslaví několik dnů před premiérou, nebyly hlavním důvodem obsazení do této krásné, ale současně i veleobtížné role. Pavel Pavlovský už v minulých létech jako představitel jiných významných shakesperovských postav (Othello, Jago, Richard III., Claudius) ukázal, že jejich duši rozumí a dokáže objevovat ambivalenci jejich činů.
Hlavní tematickou linií Krále Leara je cesta k poznání. Je to cesta od vnímání povrchu jevů k bolestnému objevování nejvnitřnějšího smyslu života. Jde o příběh krále, který oslněn vlastním efektním gestem spáchal osudovou chybu a ve své pýše si ji nebyl schopen včas přiznat. A pak již jen mohl z propasti svého pádu sledovat, jak tím otevřel prostor prostřednosti, zlu a amorálnosti. Těmi, kdo Learovi nastavují zrcadlo poznání, jsou Šašek (Antonín Procházka) a jím zavržený hrabě z Kentu (Zdeněk Mucha).
Příběh Leara se umocňuje podobným osudem vévody z Glostru (hraje ho Viktor Vrabec), který musí ztratit oči, aby prohlédl ze své zaslepenosti. Glostrovy syny Edmunda a Edgara, protikladné póly dobra a zla, představují Martin Stránský a nový člen souboru Zdeněk Rohlíček. V roli zavržené dcery Kordelie se představí další nová členka plzeňské činohry, Ludmila Čermáková. Její proradné sestry Goneril a Regan nastudovaly Jana Kubátová a Klára Kovaříková. Josef Nechutný, Jakub Zindulka, Michal Štěrba, Michal Štrich, Miloslav Krejsa a Vilém Dubnička jsou představiteli dalších významných postav hry. Bitevní scény s obsáhlým komparsem nastudoval Karel Basák. Inscenační tým tvoří scénograf Karel Glogr, kostýmérka Ivana Brádková a skladatel scénické hudby Petr Kofroň.
Režisér inscenace, ředitel DJKT Jan Burian:
- o představiteli titulní role
Pavel Pavlovský patří k těm hercům, kteří roli pojímají vždycky jako osobní výpověď o světě a svých postojích k němu. Jeho práce na roli je podložena nejen studiem, ale i hlubokým prožitkem, v každé dramatické postavě přináší sám sebe a svou vlastní interpretaci. Nesmírně rád s ním pracuji, protože dokáže být režisérovi partnerem, s nímž se společně podílí na výkladu inscenace.
- o hře
O Shakespearovu Learovi je možné buď mluvit dlouhé hodiny a nebo kolem něho prostě mlčet, protože je to hra skládající se z tolika významových a divadelních vrstev, že popsat ji je takřka nemožné. Proto je to asi úkol, který každého vzrušuje a který je pro realizaci tak obtížný. Může se potom však odvděčit těm, kteří na něm pracují, i těm kteří, se na to dívají, mimořádným zážitkem opravdu básnického dramatu.
Eva Ichová, tisková mluvčí:
- plzeňské inscenace Krále Leara
Poprvé Leara na plzeňskou scénu uvedl v r. 1872 Pavel Švanda ze Semčic, první ředitel, jehož jméno je spojeno se vznikem stálého české profesionální scény v Plzni. Dvakrát se s ním utkal legendární Vendelín Budil jako režisér i představitel titulní role (1904 a 1921).
Po mnoha desetiletích nastudoval Leara režisér Ota Ševčík s Jaroslavem Konečným v hlavní roli v roce 1988.
Pozn.: Shakespearovy vrcholné tragédie vznikaly kolem roku 1600 (Julius Caesar, Hamlet, Othello, Macbeth - Krále Leara napsal asi v r. 1605)
Ichová Eva