Výstřednosti baletu Národního divadla: Extrém naposled v sezoně

Baletní sezona Národního divadla vrcholí ultramoderním tanečním triptychem Extrém, v němž se vzájemně dotýkají velmi kontrastní díla dvou významných českých choreografů – Petra Zusky, uměleckého šéfa baletu Národního divadla, a světoznámého tvůrce českého původu Jiřího Kyliána. Na prknech pražské Nové scény lze inscenaci zhlédnout naposled v sezoně 27. a 28. května 2011.
Výstředně zpomalenou prostřední choreografii Jiřího Kyliána kontrastně rámují dvě efektní díla Petra Zusky. Úvodní choreografie A Little Extreme (Malý extrém) měla světovou premiéru v roce 2006 v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu a v Praze byla uvedena v roce 2009 v české premiéře. „Malý extrém je založen na hudebním kontrastu a měl by působit odlehčeně... V rámci hudebního podkladu se střetávají dva hudební světy - jednak současný černý americký hip hop a R&B, na druhé straně v kontrastu s tím relaxační esoterická hudba pro děti,“ prozradil Petr Zuska.
Nadšený německý tisk píše o „naprosto zběsilém spekulativním a asociativním top-střetnutí baletu a pohádkových kazet“ a o „tanci, který pronikne do mladých srdcí“. Ale němečtí novináři zároveň vnímají také „kousavou ironii“ a „satiru o mladé generaci, která svou siláckost opírá o wellness, psycho a fabriky na sny“.
Po „zběsilosti“ začátku je střední část večera výrazně zpomalena v díle Jiřího Kyliána The Last Touch (Poslední dotyk). Význačný český tvůrce jej vytvořil pro Nizozemské taneční divadlo v Haagu, s nímž získal světové vavříny. Tři taneční páry se pohybují nesmírně pomalu po nostalgicky čechovovské scéně, jako by před námi ožívala stará zažloutlá fotografie... V minimalisticky pojaté choreografii nahlíží Kylián na mikrostrukturu společnosti zachycené v jednom zlomku okamžiku. Specifickým, až minimalistickým, ale též poetickým způsobem znázorňuje dramatickou situaci malé skupiny lidí, kteří se právě nalézají – jak v zobrazení z camery obscury – ve stavu tzv. last touch – tedy jakéhosi posledního doteku, posledních úprav před vyfotografováním. Příznačný je i Kyliánův pohybový i výrazový „lyrismus“, k němuž se ubírá pohybovou stylizací a nekonkrétním užitím času. Téma momentu, emoce zachycené a rozpitvané v nekonkrétním čase... Dílo s tanečníky baletu Národního divadla nastudovali Nataša Novotná a Václav Kuneš, dlouholetí tanečníci Kyliánova Nizozemského tanečního divadla.
Extrémně nabitý večer uzavírá choreografie Petra Zusky A Little Touch of The Last Extreme (Malý dotyk posledního extrému). I tady sehrává čas svou roli. Publikum se baví krajnostmi života - svižností mimina i starce odhodivšího hůl, ale lze zde pod zábavnou rovinou nalézt ještě další vrstvy, až existenciální poselství o lidské konečnosti, o vnitřním přerodu. Petr Zuska tu měl na paměti motto přejaté ze svatého Augustina: „Teprve tváří v tvář smrti se rodí vlastní já člověka.“