Witkiewicz na Pankráci

V malém pankráckém klubu Amfora začala v polovině listopadu supět Bláznivá lokomotiva. "Posádku" lokomotivy tvoří soubor DIVADLA PROMIŇTE, který sjíždí kolejiště pražské divadelní scény od roku 1995 a v klubu Amfora působí od roku 1998. V loňské divadelní sezóně si tento soubor naordinoval divadelní prázdniny, aby letos na podzim s obměněným souborem a novým elánem přiložil pod kotel parního stroje svých nápadů a rozhýbal tak méně známé dílko významného představitele meziválečné avantgardy, básníka, malíře, dramatika, filozofa a teoretika umění Stanisława Ignacy Witkiewicze, Bláznivou lokomotivu.

Dva muži, strojvedoucí a topič, spolu soupeří o přízeň krásné ženy a vedou spolu "boží soud", jehož součástí má být kromě nich vlak i s cestujícími. Tento základní dějový rámec plný absurdit a iracionality je použit jako základ pro Witkiewiczovy filozofické promluvy a četné slovní i situační gagy (používajících často prvků tance, pantomimy a filmu), jejichž fantasknost se prolíná s až mrazivě ironickou trefností. Všechny použité prvky a znaky hry směřují k zachycení, postihnutí a divokému rozehrání posledních "pár minut před katastrofou".

Ústředním tématem Bláznivé lokomotivy je lidská individualita. Pod vlivem svých existencionálních filozofických úvah se hlavním tématem Witkiewiczových her stala problematika lidské individuality na pozadí fatálně se technizujícího světa. Svět se podle autora dostal do takového stádia, kdy je jeho změna již naprosto nevyhnutelná. Předpokládaný dějinný zvrat má za úkol osvobodit jednotlivce. Svou vizi tohoto světa vložil Witkiewicz do úst femme fatale hry, krásné Julii: svět co obludný stroj s lidmi jakožto ozubenými kolečky - vyměnitelnými součástkami. Všechny kontrolky dávno hlásí přetížení a přitom není nikdo, kdo by tento stroj zastavil, neboť místo pro strojníka je prázdné.

Toto osvobození se podle autora má odehrávat v režii jím předpokládaných "nových lidí". Tito "noví lidé" se od těch "starých" liší především tím, že budou schopni svůj život určovat sami podle sebe. To však nemá nic společného se sobectvím nebo soběstředností "běžného" typu, ale právě naopak (obdobný motiv byl v tomto smyslu nedávno použit např. ve filmu Matrix). Za jakousi předzvěst těchto "nových lidí" přitom Witkiewicz považuje blázny a umělce, kteří jsou jako jediní schopni být skutečně originální.

Adaptace Bláznivé lokomotivy DIVADLEM PROMIŇTE přináší hru poněkud blíže současnému diváku; původně byla psána pro poněkud jiné (klasické) publikum. Hlavní důraz je zde kladen především na ironii a grotesknost textu, motiv pohybu až hysterie a v neposlední řadě množství situačních gagů. Cesta bláznivé lokomotivy ve stejnojmenné hře končí nárazem, katastrofou a mrtvými. "Náraz" adaptace hry DIVADLEM PROMIŇTE do diváků během zimních nedělních večerů v klubu Amfora by měl způsobit katastrofu pouze bránicím diváků, jejich zaprášeným mozkovým závitům a s nimi souvisejícímu pocitu příslušnosti ke stádu ovcí (ozubených koleček), jak je to lidem denně vštěpováno některými médii, sektami, obchodními řetězci a jinými "pastýři".

Autor: Stanisław Ignacy Witkiewicz
Název: Bláznivá lokomotiva
Překlad: Jaroslav Simonides
Adaptace: Ladislav Stýblo
Režie: Ladislav Stýblo
Výprava: Martina Svobodová
Nejbližší předst.: 8.12., 15.12., 12.1., 19.1., 26.1. 2.3., … (vždy v 19h)
Další info: http://prominte.mystik.cz