25.09.2017 10:19

Zemřel herec Jan Tříska

V noci na dnešek zemřel herec Jan Tříska. Osmdesátiletý Tříska byl od soboty ve vážném stavu v pražské Ústřední vojenské nemocnici poté, co v sobotu spadl z Karlova mostu do Vltavy. Tříska patřil k nejtalentovanějším hercům generace 60. let, po emigraci v 70. letech se prosadil i v Hollywoodu. Po listopadové revoluci v Česku hrál třeba ve Svěrákových filmech Obecná škola a naposledy Po strništi bos.

Pražský rodák Jan Tříska vystudoval Divadelní fakultu AMU. „Jako mladý jsem se účastnil recitačních soutěží. Na jedné z nich si mě všiml Karel Höger. O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem," vzpomínal Tříska na své rozhodnutí stát se hercem.

Hned po škole nastoupil do Národního divadla: „Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo." Přesto zde vytvořil řadu vynikajících rolí vrcholících Shakespearovým Romeem.
V roce 1966 zakládal spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Hrál v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval.

Jeho rozhodnutí uzrálo na Tři krále, poté, co zavřeli Václava Havla, s kterým ho pojilo přátelství (Havel byl Třískovým svědkem na svatbě v roce 1968, Tříska byl naopak Havlův svědek na jeho druhé svatbě v roce 1997). To už měl Tříska za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení v televizi i u filmu. S manželkou Karlou Chadimovou odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné.

Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. „I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo," psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. V Americe Tříska natočil mimo jiné filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, Andersonville či Ronin. Divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook.

Od roku 1982 žil v Los Angeles s manželkou Karlou, původně herečkou, dnes manažerkou v hotelu Bel Air. Mají spolu dcery Karlu a Janu. Tříska byl znám jako asketa, měl rád pořádek, dobrou a zdravou kuchyni, nekouřil, nepil alkohol, nevyhledával večírky a pravidelně běhal.

V Česku se po roce 1989 krom Obecné školy objevil například ve filmech Řád, Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská, Horem pádem, v poslední době ve filmu Jana Svěráka Po strništi bos. Také hrál v televizi. V divadle vystupoval například na Letních shakespearovských slavnostech či v Divadle Na Jezerce.

Podle anglisty a překladatele Martina Hilského, který s Třískou léta spolupracoval při popularizaci a interpretaci díla Williama Shakespeara, herce charakterizovala profesionalita „od začátku do konce". Jeho herectví bylo profesionální, ale zároveň osobní, prožité a procítěné, řekl Hilský ČTK. Třískův Král Lear způsobil, že se Letní shakespearovské slavnosti staly plenérovým divadelním fenoménem.

„Je mi to líto, protože pokud vím, tak Honza neplánoval, že někdy umře. Držel diety, cvičil a myslím si, že i ve svých 80 letech byl velice připraven fyzicky i mentálně, byl schopen naučit se dlouhé texty," řekla ČTK herečka Magda Vášáryová. V roce 1970 s ním vytvořila kreaci ve Weiglově snímku Radúz a Mahulena. Upozornila, že Tříska byl ještě československý herec. I proto lituje, že nemohl být součástí českého herectví a kultury. „I jeho jsme vytlačili, tuhle velkou hereckou osobnost, i jeho jsme radši poslali pryč. Protože nemáme rádi, když je někdo lepší než průměr," uvedla.

„Poprvé jsem ho viděl jako hodně mladý student, v 60. letech v roli Romea. A pak jsme se seznámili, když v roce 2002 vystupoval v té legendární inscenaci shakespearovských slavností jako král Lear. Opsal veliký herecký oblouk od Romea ke králi Learovi. Já jsem viděl obojí a před obojím smekám," řekl ČTK odborník na Shakespeara Martin Hilský. „Roli krále Leara se naučil v Kalifornii, a když přijel na první čtenou zkoušku, uměl ji celou zpaměti dokonale," popisuje hercovy zvyklosti a zodpovědnost. Hilský připomněl, že Shakespearovy Sonety jsou velmi často o pomíjivosti lidského bytí. „Mluvili jsme spolu i o těchto posledních věcech. Velmi krásně. Vím jedinou věc, že to těžce prožíval a řekl mi: ´Martine, po osmdesátce je to všechno jinak. Věř mi.´ To mám od něj. Ale připadá mi jako šílená shoda okolností, že už není," řekl Hilský.

„Doslova před pár týdny exceloval v komponovaném představení Pocta Shakespearovi. Společně jsme trávili dlouhé chvíle v autě a já mohl sledovat, jak si znovu a znovu opakoval texty sonetů, aby byl stoprocentně připraven na večerní představení. Tuto profesionalitu jsem na něm nesmírně obdivoval. (...) Je mi to neskutečně líto, Honza mi bude moc chybět," řekl ČTK Michal Rychlý z agentury Schok, která slavnosti pořádá. Za výjimečného člověka po všech stránkách označil Třísku režisér a kameraman František Antonín Brabec, který ho obsadil do svého filmu Máj z roku 2008. „A to jak z hlediska profese, duše a přístupu k okolí včetně svých lidských rozměrů. Myslím si, že nás v 90. letech naučil profesionalitě. Už tím, jak přistupoval ke svým rolím," řekl Brabec ČTK.

Přístup Třísky k práci a životu popisuje také šéf Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. „Znal jsem ho celý život, už jako kluk jsem se objevil vedle něj v Národním divadle v inscenaci Turgeněvovy hry Měsíc na vsi, v níž ztvárnil mého vychovatele," řekl Hrušínský ČTK. Pamatuje si, že v den premiéry se Tříska zranil v autě, do divadla ho přivezla sanitka, ale představení neohrozil. „V zákulisí byl připraven lékař, který mu dával injekce," dodal Hrušínský, který s ním strávil řadu let jako herecký partner v komedii Yasminy Rezy Kumšt. Na Jezerce měla téměř stovku repríz.

Autor článku: ČTK