Zlínskou divadelní anketu Aplaus vyhráli herci Briešťanská a Král
Inscenací sezony 2013/2014 se stala hra v režii Zuzany Patrákové Nikdy nekončí. Na druhém a třetím místě současně se stejným výsledkem se ocitly dvě inscenace: Kabaret Astragal v režii Anny Petrželkové a Labyrint světa a ráj srdce v režii Hany Mikoláškové.
Cenu za nejlepší ženský herecký výkon sezony 2013/2014 získala Hana Tomáš Briešťanská, která obdržela i Cenu herecké asociace jako absolutní vítězka ankety Aplaus. Na druhé pozici se umístila Markéta Kalužíková, třetí se stala Petra Králová.
Radovan Král získal první místo v kategorii nejlepší mužský herecký výkon sezony 2013/2014. Druhé místo patří Zdeňku Julinovi, třetím je Jan Leflík.
Cena ředitele divadla za celoživotní přínos zlínskému divadlu byla udělena Karlu Semerádovi.
Dramatik, prozaik, filmový scenárista a herec Karel Semerád začínal jako loutkoherec ve Východočeském loutkovém divadle v Hradci Králové, poté získal angažmá v plzeňském Divadle Alfa (1962–63) a v Divadle pohraniční stráže v Chebu (1963–67).
Od konce roku 1967 působil jako herec ve Zlíně, v letech 1990 – 1999 i jako režisér. Zrod inscenace vnímá jako svébytný proces a vznik scénáře se u něj velmi často stává přirozenou součástí přemýšlení o látce.
Napsal několik scénářů pro komorní scénu tehdejšího Divadélka v klubu, adaptace a původní hry. Jako host režíroval řadu inscenací i v dalších divadlech. Často spolupracoval také s ochotníky. Usiluje o takové divadlo, které by bylo divácky přitažlivé a zábavné, zároveň však kriticky odhalující morálku společnosti.
Ve svých komediích ze současnosti se zaměřil na výsměch konzumnímu maloměšťáctví a na kritiku těch, kteří ve své bezcitnosti a chamtivosti neuznávají žádné vyšší hodnoty; jejich protipólem mu pak jsou postavy, které jsou schopny přerodit se k zodpovědnosti.
Na Karla Semeráda se nedá nevzpomenout jako na výraznou hereckou osobnost. V době, kdy působil na zlínském jevišti v této profesi, byl nepřehlédnutelný. Upoutával vždy osobitým hlasovým zabarvením i charakteristickým, plastickým a dynamickým projevem. Měl rozsáhlý výrazový rejstřík, obsáhnul role vyžadující velký, dramatický rozměr, mimoto byl obdařen jedinečným smyslem pro humor, takže disponoval obdivuhodnými komediálními schopnostmi. Měl dar přirozenosti a spontaneity, takže se u diváků zaslouženě těšil značné oblibě. V mládí se mu přezdívalo "zlínský Mastrojani". Jeho osobnost na scéně poutala nezaměnitelným charismatem.
Na zlínském jevišti ztvárnil přes 120 rolí (naposledy v roce 2011 role Sehnálka v Je třeba zabít Sekala), jako režisér je podepsán pod 48 inscenacemi a pod devíti i jako autor. Jeho Madam Piaf se ve Zlíně s velkým úspěchem hraje od jara 2009, za sebou má více než 100 vydařených repríz a stále vyprodává klubovou Dílnu.
