05.05.2017 11:13

V Divadle Husa na provázku končí dlouholetý šéf Vladimír Morávek

V brněnském Divadle Husa na provázku po 12 letech končí umělecký šéf a režisér Vladimír Morávek, a to po nátlaku zaměstnanců. Rozhodl se dát výpověď, uvádí dnešní vydání deníku Mladá fronta Dnes.

Podle deníku Morávkův hektický styl práce a vedení ikonické brněnské divadelní scény vedly k hromadnému protestu drtivé většiny zaměstnanců divadla. Po nátlaku se sám principál rozhodl dát výpověď. „Ano, je to tak. V poslední den letošního roku končím,“ potvrdil deníku Morávek.
Podle zdroje redakce, který si nepřál být jmenován, se kromě čtyř herců celý soubor podepsal pod dopis Morávkovi. V něm zaměstnanci divadla včetně technických složek vyjádřili nespokojenost s jeho vedením a žádali, aby post převzal někdo jiný.

K nastalé situaci i budoucnosti uznávané brněnské scény konkrétní oficiální informace chybějí. „Divadlo Husa na provázku spadá pod Centrum experimentálního divadla, a je tedy v kompetenci jeho ředitele Petra Oslzlého řešit personální záležitosti,“ řekl deníku mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Právě Brno je zřizovatelem divadla.
„My zatím tuto záležitost považujeme za vnitřní záležitost divadla. Jako na čas, kdy k věci veřejně promluví, mají právo jiné subjekty, třeba vlády, tak ho máme i my,“ uvedl pro deník ředitel Centra experimentálního divadla Oslzlý.

Zatím ani není jasné, kam se bude ubírat další profesní život Vladimíra Morávka. „Tuším, kam to bude. Jen musím ještě počkat, až se všechny siločáry správně protnou,“ poznamenal Morávek.

Morávek Divadlo Husa na provázku od roku 2005 zviditelnil nejen svými montážemi z Havlových textů, jimiž se přičinil o mravní konzistenci divadla, které už před rokem 1989 tajně inscenovalo hry našeho prvního polistopadového prezidenta, ale také rozsáhlými divadelními projekty, jako třeba Sto roků kobry, Perverze v Čechách, Čapek (Čapkové) na provázku a další.

https://www.provazek.cz/

 

Režisér Vladimír Morávek patří k nejvýraznějším osobnostem českého divadla posledních desetiletí. Úspěchy sklízí i jako filmový a televizní režisér. Podle dnešního vydání deníku Mladá fronta Dnes dvaapadesátiletý režisér po nátlaku zaměstnanců ke konci roku končí ve funkci uměleckého šéfa brněnského divadla Husa na provázku, kterou zastává od roku 2005.

Jako umělecký šéf vtiskl Huse na provázku svůj osobitý styl, který mnozí milují, jiní nenávidí. Tvoří velmi svérázné inscenace, ve svých hrách neponechává nic tak, jak by se očekávalo. Pracuje s odkazy, mystifikací, parodií a nadsázkou.
V divadle Husa na provázku působil již v letech 1989 až 1996, se scénou se ale za konfliktních okolností rozešel. Podílel se zde například na hrách 1980 čili Jak Lukáš V. a Sagvan T. vařili dort nebo Maryša.

Po odchodu z brněnské scény mu nabídl funkci uměleckého šéfa ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman. Zde zažil roky lemované cenami, včetně čtyřnásobného vyhlášení Klicperova divadla jako divadla roku, a moderními inscenacemi. V roce 2004 zde Morávek například nastudoval kritikou ceněnou Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy či Smetanovu zpěvohru Prodaná nevěsta. Režíroval i projekt Čechov Čechům, který se v Anketě Divadelních novin o inscenaci roku umístil na první příčce. Na divadelní prkna zde převedl i Formanovu komedii Hoří, má panenko!, kterou doplnil četnými odkazy na hradecké inscenace.

Po necelých deseti letech se vrátil do Husy na provázku jako umělecký šéf. Již v roce 2006 zde výrazně zabodoval jedenáctihodinovou scénickou freskou podle Dostojevského Svlékání z kůže, představenou v rámci festivalu Idioti na provázku aneb Evropské dny Fjodora Michajloviče Dostojevského. Svlékání z kůže bylo evropskou divadelní události, nadšeně přijatou kritikou i laickou veřejností a Morávek získal za tento projekt Zvláštní cenu Festivalu České divadlo 2006. Ceněný byl i další jeho projekt podle Dostojevského Sto roků Kobry, který posbíral celkem 14 nominací na Cenu Alfréda Radoka. Stál i za dalšími rozsáhlými divadelními projekty jako Perverze v Čechách, Čapek (Čapkové) na provázku, zaujal i montážemi z Havlových textů. Jeho posledním počinem je představení Ubu králem: Svoboda! s Miroslavem Donutilem v hlavní roli, které rozehrál v celém divadelním sále – v hledišti, na schodištích i ochozech.

Morávek působil i v mnoha dalších divadlech včetně Národního. Debutem na české první scéně pro něj byla v roce 2000 slavná Verdiho opera Tosca s Evou Urbanovou a Petrem Dvorským. Ve Stavovském divadle nastudoval například Mozartovu Kouzelnou flétnu, dílo pojal ve stylu jakési „fantasy“ a přidal do něj i papoušky. V Divadle Na zábradlí režíroval Maryšu popravdě však Mařku, v Divadle v Dlouhé Rusalku aneb Kabaret Undine, ve Vinohradském divadle Višňový sad, Ženitbu a Cyrana!!. Režíroval i muzikál Excalibur v DivadleTa Fantastika.
Pracoval rovněž různě po Evropě. Slavná je jeho inscenace Turandot v göteborské opeře a dramatizace povídky F. M. Dostojevského Něžná pro divadlo L’Apostrophe v Paříži. Při úpravách světových či českých děl, které potom režíruje, někdy používá pseudonym René von Ludowitz.

Morávek se výrazně prosadil i jako filmař. Za film Nuda v Brně získal Českého lva za režii a spolupodílel se, s Janem Budařem, i na oceněném scénáři. S Budařem spolupracoval i na dalším svém snímku Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Jako televizní režisér natočil v produkci ČT desítky dokumentárních filmů a několik pohádek.

Autor článku: ČTK: lip, sd, sat, sd