MK by mělo mít příští rok devět miliard, živému umění ale nepřidá
Ministerstvo kultury by mělo podle návrhu státního rozpočtu, který dnes schválila vláda, příští rok hospodařit s téměř devíti miliardami korun. Přestože by výdaje resortu měly být o více než pět procent vyšší proti letošnímu rozpočtu, na živé umění chce MK věnovat opět méně než letos. Největší sumu, téměř dvě třetiny rozpočtu, dostanou příspěvkové organizace.
I z kulturní obce proto zaznívají hlasy, zda ministerstvo není jen tím, kdo peníze přerozděluje, a nemohlo by být nahrazeno jakousi radou pro kulturu fungující při jiném státním úřadě. Návrh rozpočtu, který je letos již třetím, začne Sněmovna projednávat 28. listopadu.
Peněz na živé umění ubude, přestože celkový rozpočet kultury lehce vzroste - stejně jako letos. Na podporu současné tvorby umělcům, nakladatelům, pořadatelům festivalů či galeristům by mělo jít 280 milionů korun oproti letošním 370 milionům. Letos MK v průběhu roku uvolnilo dalších 60 milionů, ty se však rozptýlily do téměř desítky dotačních řízení. Tři desítky příspěvkových organizací přitom dostávají každým rokem více peněz, příští rok by to mělo být 5,9 miliardy korun. Další peníze MK odčerpají výdaje na platy duchovních - v roce 2013 to bude 1,4 miliardy.
"Ministerstvo si musí uvědomit jednu věc: živé umění není jen Národní divadlo, a i to spravuje ministerstvo podle událostí z minulé doby špatně," řekl ČTK Jan Vávra z iniciativy Za Česko kulturní. "Rozevírají se nůžky mezi přímo financovanými institucemi ze státního rozpočtu a neziskovými organizacemi, jejichž správa je efektivnější, ale nikdo tyto argumenty neslyší. Velké molochy státu moc neušetří," dodává. Celkový rozpočet na živé umění odpovídá zhruba polovině státní dotace pro ND, a to by kapitola Kulturní aktivity měla zahrnout všechny obory, nejen divadlo. Peníze pro živé umění se snižují už několik let po sobě.
"Přitom proto, aby systém fungoval, není potřeba nic jiného než kdekoliv jinde: kvalitní rozdělování peněz, lidé, kteří jsou kompetentní, mají o resort zájem a za věc dokážou uvnitř systému bojovat a je na ně vidět," říká Olga Škochová, scénografka a performerka, která se zabývá i kulturní politikou. Pokud by se začalo kompetentně a veřejně uvažovat o zrušení MK a jeho nahrazení nějakou formou rady pro umění, tak by se konečně prolomila i transformace příspěvkových organizací, soudí Škochová.
Ani se svými příspěvkovými organizacemi si ale MK podle kritiků neví rady - ani po roce neřeklo, jaké zadání přesně má pro nového ředitele Národního divadla, ale toho bývalého odvolalo půl roku před koncem jeho mandátu. Ředitele Národní galerie udržuje týdny či měsíce v nejistotě, zda instituci dále povede, i když není spokojeno s předloženými materiály o dalším směřování NG.
Otázku svých příspěvkových organizací, mezi nimiž je mnoho institucí, u nichž je sporné, zda je musí zřizovat stát, a ne třeba obce či kraje, se snažili řešit někteří Hanákové předchůdci. Současné vedení MK se ale změnou ve fungování příspěvkových organizací nebo tím, že by některé z nich převedlo na jiné subjekty, nezabývá.
O změnu statusu přitom usilují mnohé z nich - prospěla by prý Národní galerii nebo Národnímu divadlu. Již dlouho se mluví o tom, že lepší postavení by těmto velkým organizacím zajistil status veřejné kulturní instituce, zatím však není legislativně zakotven.
