Monodramatický triptych DIY Divadla D’epog
Monodramatický triptych DIY (Do It Yourself – Udělej si sám) je startovním projektem nové dramaturgické linie, kterou Divadlo D’epog v roce 2016 otevírá cyklus na téma Oběti a viníci – Pojď synečku z kola ven!
Tento tematický soubor má ambici zabývat se otázkou současných podob vztahu obětí a viníků, vztahů újmy, křivdy a viny, jak na úrovni společenské, tak osobní. Zajímá nás především potřeba společnosti vyrovnávat se s problémy na základě identifikace viníka a oběti. Současné události nás vedou k otázkám, proč společnost potřebuje tyto kategorie a proč se velmi často uchylujeme ke zjednodušování problémů pouze na vztah těchto aktérů. Jakým způsobem se vytváří společenská hysterie? Co považujeme za normu a co za exces? Co identifikujeme jako deviantní v naší společnosti a na základě jakých postojů tuto identifikaci obhajujeme? Kdo jsou outsideři společnosti a lze souhlasit s tvrzením, že xenofobie je rys české identity?
Inscenační projekt DIY je koncipován jako multižánrová mozaika tří individuálních výpovědí trojice nezávislých performerů na téma lidského soukromí a veřejné prezentace přirozenosti. Projekt je zamýšlen jako kompaktní set monodramat – tří autonomních sólo performancí – které se jednotlivě, ale i jako celek zaobírají otázkou práva na soukromí a imperativu zveřejňování v moderní společnosti. Jak a čím je jedinec odpovědný společnosti? Jaké jsou podoby viny a újmy, které mezi sebou jedinec vůči společnosti navazuje? Kde je hranice mezi soukromým a veřejným prostorem?
První částí cyklu DIY je inscenace Ich Bin Solo. Toto autorské monodrama žánrově vychází z tradice klasické opery a féerie. Na půdorysu téměř pohádkového příběhu přátelství delfína a psa pojednává o tématu tolerance a jinakosti. Koncepční hromadění klišé, trapnosti, kýče a absurdity vytváří z této na první pohled líbivé zpěvohry humorní, avšak krutou a jízlivou výpověď o mezilidských vztazích a sexualitě.
Druhý díl triptychu představuje ž ivá videoinstalace Glitch Bitch, která prostřednictvím mediální laboratoře na scéně zkoumá limity demokracie a svobody současné západní společnosti. Interakce herečky se záznamy situací běžného života natočených skrytou kamerou polemizuje s adekvátností míry tolerance, kterou si vzájemně překazujeme.
Poslední inscenací cyklu je klasické činoherní monodrama Sakurambo. Projekt je volně inspirován ž ivotem, dílem a heroickou smrtí držitele Nobelovy ceny za literaturu Yukio Mishimy a exponuje tradiční japonské pojetí hrdosti a důstojnosti člověka. Tento exkluzivní monologický exkurz do filozofie smrti pro pouze 16 diváků otevírá otázku vypořádávání se s vlastním selháním, téma fanatismu a pocitu nadřazenosti jedné lidské bytosti nad jinou.
Premiéra: 15. 8. 2015, Festival UmUm, Slovensko Česká premiéra: 22. 10. 2015, Industra Stage, Brno
Režie: Lucia Repašská
Libreto: Zdeněk Polák
Hudba: Alexandra Cihanská-Machová
Scéna a kostýmy: Lucie Sedláková
Zpívá: Zdeněk Polák
