09.05.2018 11:29

Zemřel Pavel Kunert

Městské divadlo Brno s hlubokým zármutkem oznamuje, že dne 6. května 2018 ve věku 88 let zemřel herec, vzácný a milý kolega, pan Pavel Kunert.

Narodil se 30. ledna 1930 v Litomyšli. Během dospívání prošel opravdovou školou života: učil se tkalcem, knihkupcem, pracoval na všelijakých úřadech, vposled studoval na obchodní škole, ze které v devatenácti letech zběhl k profesionálnímu divadlu, aby se stal hercem. První angažmá získal v Krajském oblastním divadle v Hradci Králové (1949–1956), poté hrál v Krajském oblastním divadle v Trutnově (1956–1958). Od počátku sezony 1958/1959 se dostal do Brna a tomuto městu zůstal věrný až do své smrti. Po pětiletém působení v Divadle Julia Fučíka (1958–1963), které provozovalo divadelní sál na Výstavišti, přestoupil do Divadla bratří Mrštíků (od roku 1993 nesoucího název Městské divadlo Brno), zakotvil v něm natrvalo a svým osobnostním herectvím, herectvím impulzivním, plným emocionální síly, herectvím vyznačujícím se uměním výrazné zkratky byl bezmála půlstoletí jedinečnou součástí a oporou tohoto souboru. V roce 2010 odešel na zasloužený odpočinek.

Divadelní život přinesl Pavlu Kunertovi více než dvě stě rolí, dramatických i komických. Nebyly to vždy velké či hlavní postavy, ale jakékoliv herecké úlohy dokázal plnit na neobyčejné úrovni; měl úžasný dar ozvláštnit i docela epizodické figury. V Hradci Králové tak na sebe upozornil třeba ztvárněním Akimova v Gorkého Nepřátelích (1951), Juryše v dramatu Leona Kruczkowského Němci (1951), Samka v Mahenově Jánošíkovi (1953) či Lucenzia v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy (1953). Kunertovo trutnovské angažmá se připomíná postavou Alberta z Regnardovy komedie Milostná bláznovství (1956), Martinem Urubou ze Zbojníkovy milé od Jaroslava Malíka (1958), hlavně ovšem Maršálem z Čapkovy Bílé nemoci, rolí, kterou hrál v sedmadvaceti letech (1957). V brněnském Divadle Julia Fučíka hrával v inscenacích určených nejen školní mládeži, ale i dospělým divákům. Památným se stal jeho Čapajev (1958), výkon, který přesáhl rozměr prozaické předlohy (Furmanov) i divadelní dramatizace (Stehlík), především však Biff z Millerovy Smrti obchodního cestujícího, postava, kterou Pavel Kunert hrál po boku Karla Högera coby Willyho Lomana (1960). V Divadle bratří Mrštíků vystoupil poprvé jako Serjogin v Arbuzovově Irkutské historii (1962) a získal trvalé angažmá. Plně pak zazářil v roli Thomase Mora v Boltově dramatu Člověk pro všechny časy (1964). Následovalo velké množství dalších hereckých úspěchů na jevišti Mrštíků, potažmo Městského divadla Brno; z nich on sám nejraději vzpomínal Jindřicha VIII. ve hře Maxe Feilera Šestá žena Jindřicha VIII. (1966), Lopachina v Čechovově Višňovém sadu (1972), Vladaře v Nezvalově Atlantidě (1975), titulní postavu v renesanční komedii Marina Držiće Kmotr Maroje (1977), Kaplana de Stogumber v Shawové dramatu Svatá Jana (1980), Otce v Třinácti vůních od Jana Schmida (1985), Harpagona v Molièrově Lakomci (1987), policejního direktora Skvoznika-Dmuchanovského v Gogolově Revizorovi (1988), Abbého des Grieux v pozoruhodné Mošově inscenaci Nezvalovy Manon Lescaut (1995)… Jeho posledními rolemi na jevišti MdB byli Ferapont ve Třech sestrách A. P. Čechova (2009) a Arcibiskup v Anouilhově dramatu Becket (2010). Vedle divadla uplatnil Pavel Kunert své herectví ve více než čtyřiceti televizních inscenacích či televizních filmech. Působil rovněž v rozhlase i dabingu.

Vždy obětavý, příkladně pečlivý Pavel Kunert, herec pudového instinktu i přemýšlivé rozvahy celý svůj divadelní život stvrzoval vlastní vyznání: „Ano, jsem šíleně rád hercem.“

Poslední rozloučení se uskuteční v úterý 15. května 2018  v 9.30 hodin v obřadní síni Brněnského krematoria na Jihlavské ulici.

Autor článku: Lenka Pazourková

Zemřel Pavel Kunert

Zprávy

20.08.2019

Vyšla kniha Miroslava Lukáše Divadlo v Mikulově za éry rodu Dietrichsteinů

Kniha mapuje divadelní život v Mikulově od doby, kdy panství získal rod Dietrichsteinů, až do začátku druhé světové války. Ve svých hlavních částech se zabývá zámeckou divadelní kulturou, školským divadlem, kočovnými společnostmi, které do města přijížděly a v neposlední řadě také zrodem měšťanské kultury.

20.08.2019

Noc divadel 2019: Pro Čechy je divadlo především společenskou událostí

Dle aktuálního výzkumu evropského divadelního publika se potvrzuje, že divadlo je pro Čechy především společenskou záležitostí. Hlavní motivací pro návštěvu divadelního představení je především touha strávit čas s rodinou a přáteli. Průběžné výsledky výzkumného projektu ASSET, který srovnává pět evropských metropolí, poukazují na silnou tradici divadla u nás. Na výzkumu se podílí i Noc divadel, která proběhne 16. listopadu 2019, v předvečer 30. výročí sametové revoluce.

19.08.2019

Nová jednatelka Městského divadla Kladno Irena Žantovská se dnes ujala funkce

Nová jednatelka kladenského divadla Irena Žantovská se dnes ujala funkce. Výměna jednatele vyvolala v divadle krizi, zaměstnanci vyhlásili stávkovou pohotovost a chtějí návrat Jana Krafky, jemuž vedení města vytýkalo ztrátové hospodaření instituce. Žantovská pro ČTK uvedla, že chce zlepšit ekonomickou situaci v divadle a po nástupu se sejde s herci i ostatními zaměstnanci. V této sezoně nehodlá dělat personální ani dramaturgické změny.