Zemřel herec Jan Kučera
Městské divadlo Brno s hlubokým zármutkem oznamuje, že ve středu 4. listopadu 2020 ve věku 79 let zemřel herec JAN KUČERA (18. 10. 1941 – 4. 11. 2020).
Jan Kučera (vlastním jménem Jan Heger) se narodil 18. října 1941. Ještě za doby svých studií na Janáčkově akademii múzických umění v Brně odehrál několik rolí v činohře Státního divadla Brno. Ztvárnil zde např. Mladíka v Kunderově Totálním kuropění (1961), Hluchoněmého sluhu v Nezvalově Novém Figarovi (1962) a dokonce hned několik úloh v Haškově Švejkovi (1962). V roce 1964 svá studia úspěšně zakončil, a ještě téhož roku se stal členem Divadla Julia Fučíka, které provozovalo svůj divadelní sál na brněnském Výstavišti. Působení zde mu přineslo např. roli Vladimíra v inscenaci Jejich den (1964) či Dragouna v inscenaci Poslední muž (1965). Právě v průběhu divadelní sezóny 1964/1965 však došlo ke sloučení zmíněného divadla s Divadlem bratří Mrštíků, čímž Divadlo Julia Fučíka de facto zaniklo a Jan Kučera se tak stal členem DbM, kterému už zůstal věrný po celý svůj profesní divadelní život.
Přímo na jevišti Divadla bratří Mrštíků poprvé stanul jako Krištofl v Maryše (1967), pokračoval jako Vítek v Klicperově Zlém jelenovi (1967) a dále následovala více než úctyhodná stovka dalších dramatických i komických rolí. Nebyly to vždy velké či hlavní postavy, ale jakékoliv herecké úlohy Jan Kučera plnil na neobyčejné úrovni, čímž vždy dokázal ozvláštnit i zcela epizodické figurky. Za všechny uveďme ještě Ulovce z Boučkovy Noci pastýřů (1985) či Kláska z Jiráskovy Lucerny (1988).
1. února 2004 sice oficiálně odešel do zaslouženého důchodu, naše divadlo ale neopustil docela. Diváci jej stále mohli vídat v některých našich inscenacích, i když už jen s dovětkem „jako host“. Z těchto jeho rolí zmiňme např. Doktora v muzikálu West Side Story (1996) či Žida v muzikálové baladě Koločava (2001). A pro mnohé diváky už navždy zůstane především nezapomenutelným Baptistinem v legendární komedii Brouk v hlavě (1996).
Ještě 27. června 2020 se osobně zúčastnil oslav 75 let od založení Městského divadla Brno, na kterých společně se svými dalšími kolegy odhalil Tabuli cti. Při této slavnostní příležitosti byl dotázán, jak vzpomíná na uplynulá léta v MdB a co přeje svému divadlu do let budoucích. Závěrem vzpomínky na Jana Kučeru tedy uveďme jeho vlastní vzpomínání na působení v našem divadle:
„Těch historek bylo strašně moc. Já mám pocit, že dřív bylo u divadla víc srandy. Dělali jsme si potvorský věci, třeba když se hrál Lumpacivagabundus, nosil Jarda Kuneš takovou tašku. My jsme nelenili, čtyři velký kvichty jsme mu do té tašky dali. A takovéhle blbosti se dělaly. Bavili jsme se a hrálo se dobré divadlo. Divadlu přeju, aby žilo. Aby neumíralo a aby žilo ještě líp než dnes. Já jsem tady strávil čtyřicet sezón. Měl jsem i nabídku, ale zůstal jsem tady a byl jsem rád. Herecký život je vždycky složitý, ale byl krásný.“
Čest jeho památce!
