03.02.2022 11:14

A studio Rubín uvede inscenaci Ruka je osamělý lovec švýcarské dramatičky Katji Brunner

Pražské A studio Rubín připravilo další premiéru padesáté čtvrté sezóny Závislostí. Inscenace Ruka je osamělý lovec je pomyslným zúčtováním s rovností žen a mužů a ženské emancipace v západní společnosti. Text i samotná inscenace vrší různé, důvěrně známé obrazy a situace, na které současná dívka či žena dříve nebo později narazí. Text švýcarské dramatičky a performerky Katji Brunner zrežíroval Ondřej Štefaňák. Tři divy hrají Anita Krausová, Tereza Hofová a Magdalena Kuntová. Odložená premiéra se uskuteční 10. února.

Premiéra inscenace Rukaje je osamělý lovec byla kvůli pandemické situaci odložena již dvakrát. Prvně byla přesunuta z tematické sezony Velkého úklidu do aktuální sezony Závilostí, později z nového prosincového termínu na únorový. První nucený posun byl pro téma inscenace příznačný, inscenace totiž poukazuje na nejednu závislost zakořeněnou v naší společnosti. Ruka je osamělý lovec totiž odkrývá klišé a schémata, v rámci kterých se vytvářejí standardizované obrazy a představy o tom, jaké ženy jsou, mají být a chtějí být. Katja Brunner předkládá velmi komplexní přehled těchto situací a režisér Štefaňák spolu s herečkami je uchopují, aby zjistili, jak si stojíme teď a tady v naší společnosti, v naší zemi.

Naši inscenaci se již dvakrát nepodařilo kvůli pandemii odpremiérovat. Mám trochu pocit, že se šovinistický a patriarchální svět, o němž hrajeme, prostě brání tomu, že mu nastavíme zrcadlo. Text zůstává stále aktuální. Dokonce jsme si s ostatními tvůrci inscenace říkali, že pandemie zartikulovala některá témata a problémy, které v inscenaci přichází na přetřes. Obecně lze říct, že násilí na ženách, o němž hra sarkastickou formou pojednává, během posledních dvou let podle renomovaných studií markantně vzrostlo. V naší inscenaci se snažíme toto zlo pojmenovat a vystopovat jeho původ,“ komentuje odložení premiéry Štefaňák.

Autorka textu Katja Brunnner na sebe upozornila již ve svých devatenácti letech hrou O příliš krátkých nožičkách (2010). Ve svých textech tematizuje především násilí, které prorůstá nejintimnější vztahy. Současně sleduje velmi tenkou hranici, která toto násilí dělí od lásky a naopak. V jejích dílech se také objevuje kritika maloměstských poměrů, povrchnost a omezenost myšlení a svíravé názorové kategorie. Text Ruka je osamělý lovec vznikl v roce 2019 a byl uveden v berlínském Volksbühne. Pro A studio Rubín text přeložila dramaturgyně a překladatelka Viktorie Knotková. Bude se jednat o první regulérní inscenaci textu této autorky na české scéně.

Inscenace nevypráví žádný konkrétní lineární příběh. V ději se objevují určité postavy, které můžeme sledovat v různých situacích. Jsou to jakési prototypy současných žen. Často se jedná o ironizující zjednodušené typy (bulimička, pornoherečka, malá holčička). Katja Brunner ale ve svém textu nijak nenaříká. Naopak je hodně sebereflexivní a velmi sarkastická vůči svému pohlaví.

Ruka je osamělý lovec ukáže, jak se současné ženy ve společnosti i ve svých osobních životech cítí. Diváci uvidí klišé a masky, které jsou na sebe ženy nuceny brát, ale které na sebe taky dobrovolně navlékají, aby ve společnosti mohly (snad lépe?) fungovat. Inscenace je plná ,násilí'. A to nejen toho fyzického, ale i psychického a symbolického,“ přibližuje inscenaci umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává: „Je to kabaretní přehlídka všech tak příznačných rolí, se kterými se osoba, která se cítí být ženou, musí v naší společnosti dříve či později konfrontovat. Malá holčička, kterou matka samoživitelka na antidepresivech zapomene na autobusové zastávce. Bulimička, která bohužel přežila. Princezna Zelda – jedna z prvních ženských postav v počítačových hrách, která ale nese nápadné porno prvky. Sufražetky. Ale samozřejmě i nevěsta, jejíž život konečně dostane smysl díky tomu, že se navždy spojí s mužem. Je tu ale i ta ruka, která sahá tam, kam nemá – bez dovolení, samozřejmě!“

Ondřej Štefaňák ve své režii vědomě používá náboženské motivy (především z katolické eucharistie a přidružených nábožených rituálů). Exponuje tak spojitost mezi společenským, ale i reálným násilím a působením církve, které je i v poměrně sekularizované společnosti silně zakořeněné. Tato inspirace se objevuje také v hudbě Kryštofa Blably. Scénografie i kostýmy Andrijana Trpković jsou minimalistické, ale velmi výmluvné a jasné. Samotná scénografie se omezuje de facto na vstup jednoho výrazného objektu.

Premiéra inscenace Ruka je osamělý lovec se odehraje v pražském divadle A studio Rubín 10. února. První repríza bude následovat 17. února.  Více informací je možné nalézt na oficiální stránkách www.astudiorubin.cz a sociálních sítích divadla.

Autor článku: Pavla Umlaufová