24.03.2021 09:11

A studio Rubín zderniéruje inscenaci Klaunovy názory speciálně vytvořenou filmovou verzí

Pro derniéru dramatizace románu Heinricha Bölla Klaunovy názory zvolilo pražské A studio Rubín netradiční formu. Vytvořilo speciální filmovou verzi, jejíž prostor se z jeviště Rubínu přenesl do autentického bytu hlavního představitele „smutného“ klauna Šimona Krupy. Příběh o zaslepení vlastním uměleckým posláním postavila režisérka Lucie Ferenzová jako nelítostnou one man show s kaluží kávy a mikrofonem, ve které se ohledává hranice mezi posláním a sobectvím. Filmová verze, která zároveň nabízí možnou paralelu se současnou životní situací mnoha umělců, bude dostupná na Facebooku a Youtube kanálu A studia Rubín od 29. do 31. března zdarma.

Autor: Lucie Ferenzová podle románu Heinricha Bölla
Režie: Lucie Ferenzová
Dramaturgie: Dagmar Fričová
Výprava: Andrijana Trpković
Hraje: Šimon Krupa
Premiéra: 12. 4. 2019

„Celý příběh vyrůstá ze situace, kdy se hlavní hrdina Hans, po dlouhé době ocitá sám se svém poloprázdném bytě. Mezi vařením a pitím kávy, koupáním se a bezcílným bloumáním se vrací k jednolivým momentům svého dosavadního života a především k nedávno ztroskotanému vztahu s Marií. Je to takový sebezpyt balancující na hraně sebelítosti a sebeironie. Chtěli jsme se spolu s našimi diváky s touto inscenací důstojně rozloučit. Vzhledem k tomu, že se jedná o takto intimní příběh, který je navíc scénicky budován jako one man show, řekli jsme si, že vytvoření filmové verze, která se navíc odehrává v autentickém bytě hlavního představitele, je nejen možné, ale i nutné,“ říká o chystané derniéře umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává „K filmovému zpracování jsme přizvali režiséra Jiřího Ondru, který vše zastřešoval na místě.“

Toto monodrama rozbíjí mýtus o umělcích, na které je velmi často nazíráno jako specifický „lidský druh“. Zvláště jejich pracovní činnost není okolím, a někdy i jimi samotnými, vnímána jako práce, ale spíše jako poslání a výsada, které podřizují celý svůj život, včetně vztahů. Takový je i případ Hanse. Ten v intenzivním monologu zápasí s bolestivou skutečností, že ho opustila jeho dívka. Mezi všemi vyvolanými vzpomínkami, obrazy, dialogy a také úvahami se ale stále více zpřítomňuje otázka, do jaké míry samotný Hans a jeho bezhlavé naplňování klaunské kariéry, mohli být příčinou vztahového krachu.

Filmová verze zároveň nabízí jistou paralelu se současnou situací umění, umělců a kultury, jejíž existenci ohrožuje pandemická situace a vládní restrikce. Skutečný byt, který obývá hlavní představitel a divadelní herec Šimon Krupa spolu se svými, též divadelními spolubydlícími, se na jeden den proměnil ve filmový ateliér. Kuchyně, ložnice, šatna, technická místnost s pračkou, toaleta a koupelna se staly filmovými lokacemi pro původní divadelní scény. Tuto verzi úmyslně zpracoval profesionální kameraman, zvukař i střihač jako selfie video. Tím dosahuje dojmu, že hlavní hrdina Hans opuštěný a osamocený ve svém nepoužívaném bytě pije a točí sám sebe, aby podal zprávu o mizerii a komice své existence. Může se to vztáhnout na jakéhokoli umělce bez možnosti svoje umění provozovat; je to víc než aktuální, zvláště nyní, kdy nejen herci, ale i další umělci jsou odkázáni na samotu svých lockdownových pokojů a bytů.

„Nadále zcela vycházíme z předlohy Heinricha Bölla. Je to zpráva o tom, jak jeden divadelní klaun zjistil, že žil jen svým uměním a pro umění, pro sebe, nehleděl na své blízké, nepečoval o své vztahy, a teď je sám. Je to zábavný, zlý balanc na hraně absurdnosti, mezi komikou a tragédií, kdy všichni zjišťujeme, jak (ne)podstatné naše umění může být...“ dodává k filmové verzi režisérka Lucie Ferenzová, a současně také autorka scénického přepisu, která se zaměřila na tenkou a těžko postihnutelnou hranici mezi posláním a sobectvím. „A tak i náš filmový klaun mele, vaří a překapává kávu, ožralý spadne oblečený do vany… kouří na záchodě, obléká si kostýmy v šatně, v rohu pokoje v improvizovaném ,divadelním koutku' zkouší jednotlivé scény ze svého života převést v divadelní umění. Proč to celé dělá? Účtuje se svými nejbližšími, s otcem, přáteli, divadelním agentem, potažmo i s diváky, divadlem a filmem, a v neposlední řadě s Marií, která ho opustila… ale bylo to opravdu tak?“

Speciálně vytvořenou filmovou verzi Klaunových názorů zpřístupní divadlo na Facebooku a Youtube kanále A studia Rubín od 29. do 31. března zcela zdarma. Diváci mohou zavřené divadlo finančně podpořit v rámci jeho kampaně na darujme.cz.

www.astudiorubin.cz

Autor článku: Pavla Umlaufová

A studio Rubín zderniéruje inscenaci Klaunovy názory speciálně vytvořenou filmovou verzí

Inscenace

13.11.2025

Spitfire Company uvede projekt DVACETjedna. Jedno tělo Miřenky Čechové a dvacet režisérek a choreografek tvoří Ibsenovu Noru 21. století

Performerka Miřenka Čechová spojuje síly s dvacítkou režisérek a choreografek z celého světa, aby společně přetvořily ikonickou postavu Ibsenovy Nory do podoby ženy 21. století. Výsledkem je performativní antologie ženských hlasů, která otevírá otázky identity, mateřství, tvůrčí svobody i limitů, jimž ženy ve své praxi čelí. Projekt DVACETjedna zároveň reaguje na aktuální situaci v českém divadle. Podle čerstvého výzkumu vytvořeného právě pro jeho potřeby mají muži na institucionálních scénách téměř pětinásobně vyšší šanci uplatnit se jako hlavní tvůrci inscenací než ženy.

13.11.2025

Komorní opera HF JAMU uvede operu Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude….

V listopadových dnech, kdy si připomínáme pád totalitního režimu v Československu, ožívá i vzpomínka na justiční vraždu Milady Horákové (1901-1950). Právě k tomuto odkazu se vrací podzimní inscenace Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění (HF JAMU), která uvede jednoaktovou operu Aleše Březiny (*1965) a Jiřího Nekvasila (*1962) Zítra se bude….

13.11.2025

V Plzni poprvé ožije slavný romantický balet La Bayadère

Poprvé ve své historii uvede baletní soubor Divadla J. K. Tyla velkolepý romantický balet Ludwiga Minkuse La Bayadère (Bajadéra), který se souborem nastudoval choreograf Michal Štípa, jeden z nejvýraznějších českých tanečníků své generace. Dvojnásobný držitel Ceny Thálie a dlouholetý první sólista Národního divadla v Praze přináší do Plzně klasiku světového repertoáru v novém, emotivně podaném nastudování.