Aventinum 1919-1949 – příběh nakladatele O.Štorcha-Mariena
V květnu roku 2009 uplynulo 90 let od založení významného pražského nakladatelství Otakara Štorcha-Mariena Aventinum. Nakladatelství svou činností zásadně ovlivnilo českou knižní kulturu 1. republiky.
Výstava v Galerii Klementinum (NK ČR), jejímž spolupořadatelem je Památník národního písemnictví, je koncipována jako vizuální encyklopedické heslo, které prostřednictvím komentovaných dobových dokumentů, fotografií, plakátů, knih a v přísném výběru i uměleckých děl (zejména knižní grafiky a kreseb) přiblíží široké kulturní aktivity, zejména nakladatelské dílo Otakara Štorcha-Mariena v chronologii jeho života (mládí v maloměstské měšťanské rodině a studium v Praze, prudký nakladatelský rozmach opřený zprvu zejména o přátelskou spolupráci bratří Karla a Josefa Čapků, cílevědomé budování Aventina jako reprezentativního literárního a výtvarného střediska Prahy, mezinárodní kontakty a projekty, rozvrat a pád podniku na počátku 30. let pod tíhou hospodářské krize i osobních skandálů nakladatele, jeho boj o záchranu a o návrat do oboru, obnovené tzv. 2. Aventinum po válce, zánik podniku po únoru 1948 a další nakladatelovy osudy).
Dvaadvacetiletý student pražské filozofické fakulty a začínající literát Otakar Štorch-Marien zahájil nakladatelskou činnost roku 1919 zprvu pod ochrannými křídly Růženy Svobodové a F. X. Šaldy knížkami jejich generačních druhů. Směr dalšímu vývoji nakladatelství, jehož název AVENTINUM odkazoval k českému renesančnímu tiskaři Jiřímu Melantrichovi z Aventina a jeho prostřednictvím až k jednomu z římských pahorků, dalo především Štorchovo setkání s bratry Čapky na podzim roku 1919, které znamenalo pro Aventinum víc, než získání mladých úspěšných autorů. Karel Čapek zapojil do služeb nakladatelství i své ediční nápady a mezinárodní kontakty a Josef Čapek vtiskl svým výtvarným rukopisem charakteristickou tvář obálkám i grafické úpravě podstatné části aventinské produkce prvního období. S bratry Čapky přišli do nakladatelství i jejich sestra Helena Čapková a přátelé Olga Scheinpflugová, Edmond Konrád a František Langer.
Ambiciózním programem, zahrnujícím soudobou původní i překladovou beletrii s projekty sebraných spisů řady autorů (Jiří Karásek ze Lvovic, Antonín Sova, Otakar Theer, bratři Čapkové, J. S. Machar, K. J. Šlejhar aj.) a také literaturu naučnou, navazovalo Aventinum v nových podmínkách na tradici velkých českých nakladatelských firem 19. století a aspirovalo na vedoucí postavení v českém nakladatelském podnikání. V jeho překladové produkci soupeřila anglosaská orientace Čapkova (edice Standard Library) s francouzskou inspirací nakladatelovou (Camille Lemonnier, Paul Morand aj.).
Otevření Aventinské mansardy – výstavní síně spojené s prodejnou grafiky, bibliofilií a uměleckých publikací a s čítárnou uměleckých časopisů – v novém působišti firmy v Purkyňově ulici završilo roku 1927 strmý vzestup nakladatelství, které jako by zosobňovalo zdánlivě trvalý a nenarušitelný hospodářský, kulturní a společenský rozmach mladého demokratického státu v srdci Evropy. Ve stálé výtvarné spolupráci vystřídal Josefa Čapka František Muzika, který vtiskl osobitý charakter vnější podobě nakladatelství jednotným pojetím všech výtvarných prvků jak při úpravě knih a časopisů, tak v návrzích plakátů, pozvánek, dopisních papírů či prospektů.
Nakladatelství zahájilo vydávání mnohasvazkových děl (Kniha tisíce a jedné noci, Rostlinopis, Zeměpis světa), v jediném dni vydalo patnáctisvazkový komplet spisů Gustava Flauberta, výtvarným časopisem Musaion hodlalo proniknout na mezinárodní scénu.
Finanční obtíže, které zachvátily Aventinum roku 1931 jak vinou propukající hospodářské krize, tak jako důsledek nakladatelových soukromých problémů, pohřbily ctižádostivé sny o kulturní expanzi nakladatelství do evropských metropolí. Bratři Čapkové převedli své spisy do konkurenčního nakladatelství Fr. Borový, na podzim roku 1931 byla uzavřena Aventinská mansarda a nakladatelství po několikaleté agonii, provázené skandály a chaotickým výprodejem knih za částky, představující nepatrné zlomky původní ceny, propadlo konkurzu.
Po letech houževnatého úsilí o návrat do oboru obnovil Štorch-Marien v prosinci roku 1945 své nakladatelství, program poválečného Aventina však předčasně ukončila likvidace soukromého nakladatelského podnikání v březnu 1949. I ve strnulé atmosféře padesátých let dokázal Štorch-Marien – tentokrát jako knihkupec – vybudovat z malého krámku v Platýzu na Národní třídě oázu knižní kultury a moderního výtvarného umění. Osobnosti i události kulturního a společenského života prvé poloviny 20. stol. zachytil ve vzpomínkách Paměti nakladatele Aventina (Sladko je žít, Ohňostroj, Tma a co bylo potom).
Aventinum - příběh nakladatele Štorcha-Mariena
Galerie Klementinum, Křižovnická 190, Praha 1
18. 9. 2009 - 8. 11. 2009
otevřeno: úterý neděle 10:00 - 19:00hod.
Zdroj: barbora.styblova@nkp.cz
