Brněnská Husa na provázku chystá inscenaci Stavrogin je ďábel!

BRNO 12. října (ČTK) - Brněnské Divadlo Husa na provázku chystá na 23. říjen premiéru třetí části tetralogie Sto roků kobry s názvem Stavrogin je ďábel! Cyklus představuje čtyři nejslavnější romány Fjodora Michajloviče Dostojevského v režii Vladimíra Morávka, jenž se před časem snímkem Nuda v Brně představil i jako filmový režisér. Režie v Huse je jeho návratem do Brna z královehradeckého divadla. Nyní Morávek sáhl po románu Běsi.

"Je to strhující, vzrušující, trochu perverzní, zábavná podívaná. O tom, že když člověk nepřijme Boha, je pak ubohý a vypadá jako Michael Jackson křížený s Jimem Morrisonem," řekl dnes novinářům Morávek. Román je podle něj příliš dlouhý, tak se jej tvůrci pokusili vměstnat do tří hodin inscenace.

Hlavní roli ztvární místo původně zvažované někdejší hvězdy divadla Miroslava Donutila Jan Budař, známý z filmů Nuda v Brně nebo Mistři. V dalších rolích se objeví takřka celý soubor.

Dramatizace je podle tvůrců raritní - vrací totiž do románu i Stavroginovu zpověď, tedy část románu, která měla původně završit jeho druhý díl. V korektuře byla vyškrtnuta, protože svým obsahem byla pro úzkoprsého nakladatele nepřijatelná, vysvětlil Morávek.

Tetralogii zahájila loni v prosinci hra Raskolnikov - jeho zločin a jeho trest. Druhou částí byla v lednu hra Myškin je idiot. Morávek využil jen s malými obměnami strohou béžovou scénu Jana Štěpánka z prvního dílu projektu. Sérii uzavře hra Karamazovci reloaded Jana Antonína Pitínského. Divadlo Husa na provázku vzniklo v roce 1967. S činností souboru se lze seznámit na internetu na stránce www.provazek.cz.

Pavel Gejdoš fcz

F. M. Dostojevskij

 

Běsi - Stavrogin je Ďábel

 

režie: Vladimír Morávek

dramatizace: Petr Oslzlý a René von Ludowitz

dramaturgie: Petr Oslzlý a Barbara Vrbová

asistentka režie: Hana Hložková

scéna: Jan Štěpánek

kostýmy: Sylva Zimula Hanáková

hudba: Petr Hromádka

 

Obsazení:

Nikolaj Stavrogin                                                Jan Budař

Varvara Stavroginová, jeho zlá  matka             Alena Ambrová

Líza Drozdovová                                                Eva  Vrbková

Praskovja Drozdovová, Lízina matka                 Simona Peková

Erkel, panikář                                                    Tomáš Sýkora

Šigalev, teoretik                                                 Michal  Bumbálek

Gaganov, duelant                                     Jaromír Nosek

Liputin, chaos                                                   Simona Peková

Ljamšin, poštmistr                                              Vít Trumpeš

Šatov, zrádce                                                    Petr Jeništa

Virginskij, blbec                                                 Radim Fiala

Virginská, jeho sestra                                       Dita Kaplanová

Sloncewová, seminaristka                             Kateřina Šudáková

Petr Verchovenskij, štěnice                         Jiří Vyorálek

Štěpán Verchovenskij, jeho otec                      Pavel  Zatloukal

Mavrikij Nikolajevič, Lízin nápadník                       Jan Zrzavý

Lebjadkin, vyžírka                                      Luboš Pazderka Veselý

Marja, jeho sestra                                       Ivana Hloužková

Von Lambke, gubernátor                                Vladimír Hauser

Julie Michailovna, jeho choť                                  Gabriela  Ježková

Feďka, vrah                                                       Petr Jeništa

 

Projekt Sto roků kobry, který se stal událostí loňské sezóny - a jenž přinesl Divadlu Husa na provázku četná uznání odborné i laické veřejnosti - a trochu neočekávaně se stal i diváckým hitem - pokračuje v druhém roce svého trvání třetím dílem. Tentokrát sáhnul režisér Vladimír Morávek po legendárním Dostojevského románu Běsi. Požádal Petra Oslzlého, aby pro něho připravil dramatizaci - a tu pod názvem Běsi - Stavrogin je ďábel (Erkel: Ostuda! Hanba! Prasárna!) začal koncem srpna studovat. Stalo se tak na legendární Komáří louce u Strmilova - místě, kde ve svých nejslavnějších letech Divadlo na provázku konalo soustředění.

 

Dramatizace sama je raritní. Vrací totiž do těla románu i slavnou Stavroginovu zpověď - tu část románu, která měla původně završit druhý díl románu. V korektuře byla vyškrtnuta, neboť svým obsahem byla pro úzkoprsého nakladatele nepřijatelná. Tato změna přivodila vážné, až do kořenů jdoucí přesunutí těžiska románu. „Lze nicméně předpokládat, že Zpověď měla hrát i velkou roli i v dílu třetím a její veřejná publikace (Stavroginem slíbená) měla patrně vpadnout jako puma do městečka a otřást jím již definitivně…“ píše v doslovu Bohumil Mathesius. Nuž tedy upravovatelé a dramatizátoři Ludowitz a Oslzlý to vzali vážně. Dohledali řídce publikovaný text a jeho prostřednictvím - po více než sto letech vyprávějí příběh o muži, kterého všichni tak obdivovali, až jim to zbořilo celé město. V titulní roli exceluje Jan Budař.