23.09.2019 12:49

Cenu Antonína Dvořáka 2019 obdržela Gabriela Beňačková

Cenu Antonína Dvořáka za rok 2019 udělila Akademie klasické hudby pěvkyni Gabriele Beňačkové za její celoživotní péči o odkaz Antonína Dvořáka. Rozhodla o tom Rada akademiků. Ocenění v podobě tradičního křišťálového violoncella vyrobeného podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla bude Beňačkové předáno 21. dubna 2020 během slavnostního koncertu pořádaného AKH ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. ČTK o tom za AKH informovala Markéta Voráčová.

„Rada akademiků ocenila paní Beňačkovou mimo jiné za její špičkovou interpretaci Rusalky, se kterou vystoupila na těch nejprestižnějších světových scénách. Ostatně právě Gabriela Beňačková se pro řadu milovníků opery stala synonymem této role" uvedl intendant AKH Jan Simon.

Česká sopranistka slovenského původu Beňačková se narodila v roce 1947 Bratislavě. V roce 1969 zvítězila v Dvořákově pěvecké soutěži v Karlových Varech. V letech 1970 až 1981 byla angažována v pražském Národním divadle s přerušením v letech 1973 a 1974, kdy hostovala ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Od roku 1981 je ve svobodném povolání. Mezi její největší úspěchy patří Káťa Kabanová v prvním uvedení díla v newyorské Metropolitní opeře v roce 1991. Na téže scéně ztvárnila o dva roky později i Jenůfu a Rusalku, v roce 1995 Mimi a Leonoru a v roce 1998 Desdemonu. V roce 2017 byla uveden do Síně slávy pražského Národního divadla. Během své pěvecké kariéry spolupracovala s největšími světovými hvězdami včetně Plácida Dominga či dirigenta Charlese Mackerasse. Prezident Herecké asociace Ondřej Kepka 10. září oznámil, že na slavnostním ceremoniálu 5. října dostane Beňačková letošní Cenu Thálie za celoživotní výkony v kategorii opery.

Smyslem Ceny Antonína Dvořáka je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. AKH, která je rovněž pořadatelem mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha, je vyhlašována od roku 2009. Prvním laureátem ceny byl houslista, violista a dirigent Josef Suk. Po něm následovaly klavírista Ivan Moravec, violoncellista Yo-Yo Ma nebo choreograf a tanečník Jiří Kylián.

Význam ceny v minulosti podtrhla i mimořádná místa a příležitosti, při kterých byla předána. Sopranistka Ludmila Dvořáková převzala Cenu Antonína Dvořáka ve Španělském sále Pražského hradu v rámci recitálu klavíristy Lang Langa, do rukou dirigenta Jiřího Bělohlávka byla vložena v roce 2014 v Carnegie Hall v New Yorku. Česká filharmonie loni ocenění převzala před svým koncertem k oslavám 100 let české státnosti v Kennedy Centru ve Washingtonu.

https://www.dvorakovapraha.cz/

Autor článku: ČTK: jir, mal

Cenu Antonína Dvořáka 2019 obdržela Gabriela Beňačková

Zprávy

16.03.2026

Pražské kulturní fórum se zaměří na očekávání mladých, nové formy zapojení publika i proměnu kulturních institucí

Co dnes mladí lidé očekávají od kultury a co jim kulturní instituce neumí nabídnout? Městská organizace pro rozvoj kultury Kreativní Praha otevře na šestém ročníku Pražského kulturního fóra (PKF) debatu o generační proměně publika, dostupnosti kultury a budoucnosti kulturních institucí. Mezinárodní konference, která se uskuteční 23. a 24. března v Centru architektury a městského plánování (CAMP), představí odborníky z Česka i zahraničí a nabídne konkrétní nástroje, jak kulturu přiblížit mladé generaci a udržet ji relevantní v rychle se měnícím světě.

16.03.2026

V brněnském Janáčkově divadle se koná druhý ročník mezinárodní taneční soutěže

Ve dnech 16.–18. března 2026 se v brněnském Janáčkově divadle uskuteční druhý ročník mezinárodní taneční soutěže European Dance Competition Brno (EDCB). Prestižní klání je určeno studentům tanečních konzervatoří a profesionálních baletních škol z celé Evropy ve věku od 12 let do ukončení studia. Letos se o přízeň odborné poroty utká na devadesát tanečníků z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Chorvatska a  Španělska.

12.03.2026

Energetické technologie Národního divadla: modernizace v pátém suterénu

Návštěvníci Národního divadla vnímají především to, co se odehrává na jevišti a v hledišti. Jen málokdo si ale při příchodu do historické budovy uvědomí, jak rozsáhlé technické zázemí musí fungovat, aby bylo v sále příjemné klima, aby bylo možné chladit, topit, větrat i zajistit bezpečný provoz celého areálu. Velká část tohoto zázemí je přitom ukrytá hluboko pod budovou – až v pátém suterénu.