Česká premiéra zapomenuté hry
V pátek 11. prosince a v sobotu 12. prosince 2009, vždy od 19.30 hodin uvede skupina CO?! pražského divadelního souboru Ty-já-tr v české premiéře hru Raskolnikov podle Dostojevského Zločinu a trestu. Jejím autorem je téměř zapomenutý dramatik a filmový scénárista židovského původu Leo Birinski, jehož Mumraj v současné době uvádí Divadlo na Vinohradech.
Od premiéry v Knížecím dvorském divadle v Geře 9. dubna 1913 byl Raskolnikov inscenován – pokud je známo – již jen čtyřikrát: chorvatsky v Osijeku, v německém originálu v Berlíně a ve Vídni a naposledy roku 1922 slovinsky v Mariboru. Poté upadly Birinského hry i sám autor na mnoho let v zapomnění. Text Raskolnikova byl objeven roku 2002, kdy byl dostupný již jen ve dvou knihovnách na světě: v Library of Congress a v Královské knihovně ve Stockholmu. Český překlad pořídila čerstvá držitelka Ceny Evalda Schorma Kateřina Bohadlová ze stockholmského výtisku. Tým Ty-já-tru pod vedením režisérky Radky Tesárkové připravil již na podzim roku 2007 jeho scénické čtení v Eliadově knihovně, nyní se hra dočká regulérní inscenace v divadélku Radar v Praze Holešovicích (Pplk. Sochora 9). Do titulní role režisérka obsadila Jakuba Barana, v roli jeho protihráče Porfirije Petroviče uvidíme Lukáše Kunsta. Další reprízy se uskuteční ve čtvrtek 17. prosince 2009 a po Novém roce v neděli 17. a ve čtvrtek 28. ledna 2010, vždy od 19.30 hodin rovněž v Radaru.
Tajemný dramatik, filmový scénárista i režisér Leo Birinski se narodil pravděpodobně 8. června 1884 v Lisjance na dnešní Ukrajině. Jako dramatik dosáhl největší popularity v letech 1910 – 1917, kdy žil ve Vídni a kdy zejména jeho hra Narrentanz (Mumraj) slavila úspěchy postupně snad na všech německých scénách Evropy, ba i v německém divadle v New Yorku. Hra byla přeložena do mnoha jazyků, jejichž řadu zahájila čeština. Birinski v roce 1921 odešel z Vídně do Berlína a asi v roce 1927 přesídlil do USA. Od 20. do 40. let 20. století pracoval především jako scénárista pro film, nejprve německý, později americký. Napsal scénáře nebo náměty k celé řadě renomovaných filmů. V USA se vrátil i k psaní divadelních her. Dvě z nich byly inscenovány na Broadwayi, třetí – patrně dosud neinscenovaná – byla objevena roku 2005 a na svou světovou premiéru teprve čeká. Birinski zemřel, patrně osamělý a v chudobě, 23. října 1951 v chudinské nemocnici Lincoln Hospital v newyorském Bronxu a byl pochován v hromadném hrobě na městském hřbitově Potter´s Field v New Yorku.
Jeho celý život byl provázen mnoha legendami, jejichž šíření zřejmě sám částečně podporoval. Tajemstvím zahalen je i jeho původ, neboť existuje mnoho odchylných údajů o místě a datu jeho narození (minimálně tři různé verze uváděl i on sám). V roce 1920 vznikla ve Vídni fáma o jeho sebevraždě, doprovázená dokonce nekrology v tisku. Přes dodatečně otištěná dementi se tento údaj dostal do encyklopedií. Přestože se podílel i na tzv. „velkých“ hollywoodských filmech, ani v USA není o jeho životě téměř nic známo. Jeho úmrtní list neobsahuje kromě jména a chybně uvedeného věku žádné další údaje. Dodnes se podařilo najít pouze dvě fotografie, jednu kresbu a jednu karikaturu, které zachycují jeho podobu.
V českém prostředí byl znám pod poruštěným jménem Lev Birinskij. Jeho Mumraj byl roku 1912 v Národním divadle uveden v českém překladu Vincence Červinky pouhé tři dny po německé premiéře a byl klamně prezentován jako rusky psaná hra. Znovuobjevení jeho českého textu v 60. letech vedlo ke vzniku zpětného překladu do němčiny a jeho uvedení ve Vídni roku 1971. V 70. letech byl český text objeven podruhé a téměř ilegálně inscenován v Praze amatérským divadlem Maryša. Třetí objev (Martinem Porubjakem) podnítil vznik nových inscenací v tehdejší Jugoslávii a po revoluci i v Československu a Maďarsku. Inscenace Raskolnikova je po vinohradském Mumraji dalším výsledkem snahy, aby se některé jeho hry vrátily na současná jeviště.
http://www.ty-ja-tr.cz/predstaveni/raskolnikov.html
Zdroj: hublovi@volny.cz
