Činoherní studio uvede hru Ödöna von Horvátha Mládež bez boha
Inscenace Mládež bez boha rakouského dramatika a prozaika Ödöna von Horvátha si dramaturgie ústeckého Činoherního studia vybrala jako druhý titul 48. divadelní sezóny. Poprvé ho ústeckým divákům představí v pátek 6. prosince. Režie se ujala německá režisérka Theresa Welge, ta v minulosti spolupracovala s Pražským komorním divadlem či s německým Theater Bremen, kde nastudovala i Národní třídu Jaroslava Rudiše.
Premiérový titul Mládež bez boha je postaven na příběhu gymnaziálního učitele v nacistickém Německu, který bojuje se svými žáky, vlastním svědomím, oportunismem a vnitřní rezignací, Ödön von Horváth zkoumá společnost ve fázi morálního úpadku a šířícího se strachu. Dramaturg inscenace Martin Hýča vysvětluje paralely mezi dobou před více než 80 lety a současností: „Horváthův román se odehrává v nacistickém Německu v předvečer válečné katastrofy. Hlas propagandy říká, co si lidé mají myslet, názorová opozice je postavená mimo zákon, mládež je vychovávána s ohledem na její budoucí nasazení v útočné válce. V dnešní době máme co dělat s očividnou manipulací veřejného mínění skrze politicky a hospodářsky ovlivňovaná média, desinformační válkou, všeobecnou radikalizací názorů a tolik omílaným „rozdělováním společnosti". Jakkoli můžeme mít pocit, že jsme se do bodu, ve kterém se nachází společnost popsaná v Mládeži, ještě nedostali, nabízí se otázka, kam směřujeme?“
Zatímco u prvního premiérového titulu sezóny, u Stepního vlka, nahlíželi autoři na téma sezóny – nerovnost - optikou nerovnosti nikoli před zákonem nebo Bohem, ale v metafyzickém slova smyslu: před sebou samým, dramaturg Martin Hýča přibližuje, čím se tématu 48. sezóny dotýká aktuální dramatizace: „Nerovnost lze v Mládeži bez boha sledovat jako ústřední princip. Na jedné straně v její očividné, až banální a "známé" podobě — nerovnost mezi hlavní postavou Učitelem a jeho žáky, společenská, ekonomická a nerovnost mezigenerační. Ve zlomových momentech text zároveň zkoumá nerovnost jako předpoklad i důsledek překročení osobních, morálních hranic, obecněji zdroj násilí a jeho nevyhnutelný následek.“
Režisérka Theresa Welge a dramaturg Martin Hýča spolupracují s Činoherním studiem vůbec poprvé, Theresa Welge se opřela při návrhu scény a kostýmů o německou scénografku Marthe Labes. V minimalistické scéně hrají důležitou roli živé rostliny, jež doplní videoprojekce německého výtvarníka Stefana Kessissoglou. V hereckém obsazení divák najde Jana Plouhara, Matúše Bukovčana, Jaroslava Achaba Haidlera, Adama Ernesta, Andreu Bereckovou a čerstvou držitelku Ceny Thálie Zuzanu Truplovou. Autoři pracovali s překladem Lucy Topoľské.
