Divadlo Bárka Budapešť v Divadle Na zábradlí
6. a 7. června 2002
Divadlo Bárka je pokládáno za mladé generační divadlo, v Maďarsku ojedinělé svého druhu. Vzniklo v roce 1996 jako veřejně prospěšná společnost a začalo pracovat na podzim roku 1997. Divadlo je v současnosti uznávané jako velmi ambiciózní scéna, která je svou dramaturgií zaměřená především na mladou inteligenci. Před třemi roky divadlo úspěšně dokončilo rekonstrukci budovy bývalé "šermírny", ve které vznikly čtyři scény: šermířský sál (300 míst), studiová scéna (100 míst), kavárna (100 míst) a amfiteátr (400 míst). Divadlo Bárka má 80 zaměstnanců. Po dobu své existence divadlo uvedlo 21 inscenací. Jejich repertoár zahrnuje klasiky (Shakespeare, Moliére, Čechov), jejich hlavním zájmem je však uvádět nové současné maďarské hry. Maďarské premiéry tvoří polovinu uvedených her. Z podnětu divadla Bárka vzniklo patnáct původních maďarských divadelních her.
Mimo divadelní práci divadlo Bárka vydává dvouměsíční bulletin, organizuje workshopy dramatické tvorby pro mladé autory, workshopy pro kritiky i pro filmové scénáristy a režiséry, má vlastní herecké studio, pořádá literární večery, výstavy a koncerty. V letních měsících hraje i v amfiteátru na nádvoří, především pro děti. Divadlo Bárka spolupracuje s předními maďarskými režiséry mladší generace jako jsou Novák Eszter, Árpád Schiling. János Mohácsi, László Keszég, László Bérczes, Andor Lukáts a další.
Divadlo Na zábradlí hostovalo v divadle Bárka v dubnu roku 2001, kde skutečně s nevídaným a nepředpokládaným úspěchem uvedlo dvě inscenace režiséra Petra Lébla - hru A.P.Čechova Ivanov a "maďarskou klasiku" Kočičí hru od I. Orkénye. Toto hostování se uskutečnilo z iniciativy teatroložky Silvie Huszár z Divadelního ústavu v Budapešti. Při této návštěvě domluvila ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová s ředitelem Jánosem Csányim a uměleckým šéfem divadla Bárka László Bérczesem možnost recipročního představení v Praze. Hostování takového typu divadla v Praze pokládáme za velmi užitečné, nejen pro možnost vzájemné konfrontace, ale především proto, že otvírá cestu k proniknutí do současného světa maďarského divadla a tím i možnost další spolupráce s maďarskými dramatiky a režiséry.
Po vzájemné domluvě jsme se shodli na uvedení hry Slawomira Mrožka Tancovačka. Tato inscenace v režii László Bérczese měla premiéru v únoru 1999. O rok později v rámci festivalu "Svátek knihy" ji navštívil i sám autor. Hlavní téma hry připomíná Tarkovského Stalkera či čekání Beckettových hrdinů. Tři mladíci doslova vpadnou do místnosti, kde by měla probíhat tancovačka. Hledají zábavu, hledají smysl života. Ale marně. Nenajdou nic, ani hudba, po které touží, nezačne hrát. Ale ti tři mladí muži to nevzdávají. Hra, napsaná v roce 1962 dnes již patří mezi klasické tituly.
Hrají: Rémusz Szikszai, Zoltán Mucsi, Péter Scherer (Zoltána Mucsiho a Pétera Scherera mohli vidět diváci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v roce 1999 v prvním díle volné trilogie LUCERNA PÁNĚ V BUDAPEŠTI, který režíroval přední maďarský filmový režisér Miklós Jancsó).
V pátek 7.6. v 16.00 hodin se v zadním foyer divadla uskuteční setkání s tvůrci, herci a ředitelem Bárky.
Lucie Nálevková, Divadlo Na zábradlí
