19.12.2019 10:25

Divadlo F. X. Šaldy uvede Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky

Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka patří k nejoblíbenějším dílům operní  literatury 20. století, ve světovém měřítku pak k nejčastěji inscenovaným operám v rámci své epochy. V Šaldově divadle se objevuje po 16 letech, a je výsledkem dramaturgické snahy prezentovat dosud v Liberci málo inscenovanou  unikátní hudebně-dramatickou tvorbu Leoše Janáčka.

Dnes jednoznačně světově proslulý hudební dramatik Leoš Janáček (1854 – 1928) komponoval svou 8. operu (a šestou z jeho tzv. vrcholných jevištních děl) v bezmála sedmdesáti letech. Inspirací se mu staly příběhy revírníka a lišky na Blanensku, které do knižní podoby zpracoval spisovatel Rudolf Těsnohlídek. (Ke kompozici opery se Janáček propracoval kuriózním způsobem, když slýchával ve svém brněnském domě kuchařku, jak se v kuchyni směje právě kapitolám z Příhod, které vycházely na pokračování v Brněnských Lidových novinách. Z novinových výstřižků si skladatel následně sám vytvořil libreto.)
Janáčka téma zaujalo zvláště pro jedinečné vyjádření archetypů koloběhu lidského života, formou metafory se zvířecím světem. Na pozadí jednoduchých příběhů zvířat a lidí v opeře prezentuje archetypy lásky, provázené četnými erotickými náznaky, radosti, smutku, smrti, pošetilosti i okamžiky katarzického prozření, v díle reprezentované osobou stárnoucího revírníka.
Skladatel v opeře představuje vrcholný příklad svého unikátního kompozičního stylu, tvořeného nápěvky lidské mluvy a charakteristickými rytmicko-úsečnými motivy (tzv. „sčasovky“ a „tříšky stavebné“).
Úspěšná premiéra Příhod proběhla 6. 11. 1924 v Národním divadle v Brně a záhy si nalezla cestu na světová jeviště.

Současnou libereckou inscenaci Příhod lišky Bystroušky nastudoval a diriguje šéf opery Martin Doubravský, který uvedením díla navazuje na oceňované nastudování první verze Janáčkovy Její pastorkyně v roce 2016.

Vyjádření dirigenta: Příhody lišky Bystroušky jsou v operní literatuře zcela ojedinělým dílem. Téma zvířecího a lidského světa otevřelo Janáčkovi možnost dotknout se emocí mimořádně osobitým způsobem, který zdaleka není v operním světě běžný.

V inscenaci účinkují jednak zkušení pěvečtí matadoři, např. Pavel Vančura v roli Revírníka, ale také nejmladší generace sólistů, např. basista Josef Kovačič, původem z Liberce, který se představí v opeře Šaldova divadla vůbec poprvé. Ústřední postavy Lišky Bystroušky a Lišáka zpívají Lívia Obručník - Vénosová a Alžběta Krpálková - Vomáčková.

Režisérkou liberecké inscenace je Linda Keprtová, mimo jiné absolventka brněnské Janáčkovy akademie, v jejíž režijní tvorbě nacházíme výrazné propojení právě s hudebně – dramatickým uvažováním Leoše Janáčka.

Vyjádření režisérky:
" Proč? Protože se v tom stále ještě poznáváme!"
Dnes již operní klasika, kterou zkomponoval Leoš Janáček na námět Rudolfa Těsnohlídka, měla svou premiéru v roce 1924, v době, kdy byl Janáček již uznávaným a důvěryhodným skladatelem. Dílo za bezmála sto let nezestárlo, jeho nadčasovost vyzařuje z každého taktu geniální partitury, z každé postavy. Každý z nás ve svém okolí zná nějakou Revírníkovou, nějakého Rechtora, Haraštu, každý z nás se někdy potkal s nějakou tou Liškou a musel k ní zaujmout svůj vlastní osobitý postoj. Janáček píše o obyčejných věcech člověka. Píše o řádu, o tužbách, které jsou a budou tou nejsilnější motivací. Píše a nesoudí, protože kdo ví, kým jsme my.

Janáčkovy Příběhy lišky Bystroušky obsahují rovněž několik náročných dětských pěveckých partů. Ke spolupráci na liberecké inscenaci byl tak přizván legendární pěvecký sbor Severáček. (Sbormistryně Silvie Pálková).

Premiéry: 20. a 22. prosince 2019 - Šaldovo divadlo

https://www.saldovo-divadlo.cz/

Autor článku: Jakub Kabeš