Divadlo na Vinohradech uvede Shawovu komedii Člověk nikdy neví
Pražské Divadlo na Vinohradech dnes večer uvede premiéru divadelní hry Bernarda Shawa Člověk nikdy neví. V Česku často inscenovaná konverzační komedie se v Divadle na Vinohradech objevuje poprvé a premiéru bude mít i zbrusu nový překlad Šimona Dominika, který inscenaci také režíruje. Hrají v ní Daniel Bambas, Antonie Talacková, Markéta Děrgelová, Sabina Rojková, Jiří Roskot, Václav Vydra nebo Jaroslav Satoranský.
Hra nepatří k nejznámějším Shawovým dílům, v Británii ale bývá často nazývána nejčistší Shawovou komedií. Vznikla v roce 1897 a v Čechách má výraznou inscenační tradici. Poprvé byla uvedena v překladu a režii Karla Mušky v roce 1905 a stala se vůbec první Shawovou komedií uvedenou v Národním divadle. Od té doby se na česká jeviště čas od času vrací. Dosud poslední inscenaci na českých jevištích režíroval v roce 2000 v Pardubicích Petr Svojtka.
Člověk nikdy neví vypráví příběh energické úspěšné spisovatelky příruček pro život paní Clandonové a jejich tří dětí. Po 20 letech se stěhují z Madeiry zpátky do Anglie. Dobové konvence v Anglii ale přetrvávají a jedna z nich důsledně vyžaduje, aby osoby vstupující do společnosti měly otce. A toho právě děti neznají a jejich emancipovaná matka jim o něm odmítá cokoli sdělit. Děti se však – zřejmě poprvé – své matce vzepřou a trvají na tom, aby jim o něm něco řekla. Paní Clandonová tedy pověří rodinného právníka Finche McComase, aby jim všechno šetrně objasnil. Situace se zkomplikuje tím, že Glorie potká mladého přitažlivého zubaře Valentina, který se do ní bezhlavě zamiluje. A dosud neznámý otec může být blíž, než se zdá. Děj se odehrává v přímořském letovisku, čemuž také odpovídá scénické zpracování, kdy se vinohradské jeviště promění ve velkou loď. Kostýmy připomínají dobu, v níž hra vznikla, tedy přelom 19. a 20. století.
Bernard Shaw (1856 až 1950) od 15 let pracoval jako úředník v dublinské realitní kanceláři. Psal články o hudbě a vzdělával se v knihovně Britského muzea. Na počátku jeho literárního díla stojí série pěti nepříliš úspěšných románů z let 1879 až 1883. Jejich hrdinou bývá mladý výtržník, který pohoršuje měšťáky nesentimentální věcností i neúctou ke společenským konvencím a posvátným hodnotám. Pravé umělecké pole našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj kritický a ironický intelekt. Je zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. Debutoval roku 1882 hrou Domy pana Sartoria, po níž následovala řada vtipných, většinou satiricky přiostřených dramat s náměty dobovými (Živnost paní Warrenové, Candida), historickými (Pekelník, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana) a společenskými (Pygmalion).
