Divadlo Zdrhovadlo uvede v Praze dramatizaci Příliš hlučné samoty Bohumila Hrabala

V rámci přehlídky amatérských souborů uvede Divadla Zdrhovadlo z Klášterce nad Ohří v neděli 25. března 2012 v Činoherním klubu dramatizaci Příliš hlučné samoty Bohumila Hrabala.

Činoherní klub uvádí:
neděle 25. března 19:30
Divadlo Zdrhovadlo / Klášterec nad Ohří
Bohumil Hrabal / Příliš hlučná samota

Haňťa mlčí a medituje. I když je samotářským podivínem, netrpí osaměním, protože žije "v myšlenkami zalidněné samotě".
Dramatizace, režie a zvuk: Václav Polda / Hraje: Jan Milota / Inspice: Zdeňka Nyklíčková, Majda Nucová, Iva Kalová, Květuše Hlaváčová / Světla: Honza Škach.

Novela Příliš hlučná samota je vrcholem Hrabalova díla. Kromě mnoha přípravných skic existují tři definitivní variace. První je psána hovorovým jazykem, druhá spisovnou češtinou a třetí apollinairovským veršem. Divadlo Zdrhovadlo Příliš hlučnou samotu inscenuje jako monodrama s Janem Milotou jako Hanťou. Premiéra 31. října 2009.  V roce 2010 zařazena do hlavního programu 80. ročníku mezinárodní přehlídky Jiráskův Hronov.

„Monodrama nebývá na amatérských jevištích častým hostem pro nároky, jež klade na herecký projev. Příliš hlučná samota Divadla Zdrhovadlo z Klášterce nad Ohří však představuje pozitivní výjimku. Bilanční monolog, jenž dramatizátor Václav Polda vytěžil promyšleným seškrtáním Hrabalovy prózy, našel v Janu Milotovi suverénního, osobnostně přesvědčivého interpreta. Dlužno však také dodat, že se režisér nespokojil pouze se soustředěním inscenace na herce a text – podpořil jej velmi výrazným scénografickým řešením, místy ilustrativním, na řadě míst však šťastně obrazně rozvíjejícím podstatná témata a motivy dramatizace.“
Jan Šotkovský / celostátní přehlídka Divadelní Děčín 2010

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně –  je nejvýznamnějším současným českým prozaikem. Ve svých knihách je vynikajícím vypravěčem, je to prozaik světové úrovně. Do literatury vstoupil v 50. letech. Vystudoval práva, měl ale různá zaměstnání – byl dělníkem v ocelárnách na Kladně, číšníkem, výpravčím v Kostomlatech nad Labem, úředníkem, baličem starého papíru ve sběrných surovinách, jevištním technikem, od roku 1963 spisovatelem. Po roce 1968 mu bylo dočasně zakázáno publikovat, díla vycházela v samizdatu, nebo v cizině. Od roku 1975 smí opět volně tvořit a vydávat knihy. Navázal na Haškovo výtečné vypravěčské umění, líčí zážitky z dětství, okupace, života v Praze i v Polabí – Kersko. Jeho dílo podstatně ovlivnilo vývoj české prózy jak stylově, tak tematicky.

O souboru:
Vznikli jsme každý jindy, každý jinde a každý za jiných okolností, ale stalo se, že jsme se v září 2002 sešli, abychom dali vzniknout Zdrhovadlu. Někteří z nás se časem ztratili a někteří z nás se časem naopak našli, někteří hostují. Někteří hostují již déle, tak se vlastně neví, zda hostují, či jsou nastálo. Některé si půjčujeme z KLASu. Prošli námi mnozí a každý naši tvář obohatil a dotlačil kousek blíže k dokonalosti. Tudíž - vznikli jsme, vyvíjíme se a vyvíjet se budeme.
Počet členů Zdrhovadla se pohybuje v intervalu ‹1;x›, přičemž x je v oboru celých kladných čísel. V praxi to znamená, že počet členů se mění, někdy dosti rapidně až revolučně, nicméně Zdrhovadlo funguje stále.
Působíme v Klášterci nad Ohří a jsme členem Sdružení Klas (Sdružení občanů pro podporu ochotnického divadla). Kromě naší vlastní činnosti se, větší či menší měrou, tedy spolupodílíme na některých akcích tohoto sdružení - na divadelní přehlídce Klášterecké divadelní žně, kadaňském Betlému, C.K. Masopustu a Císařském dni. Na Divadelním plese. Občas si zahostujeme nebo jsme si zahostovali v jiných divadelních souborech KLAS (Haló, Bistro aneb nesmrtelní, Přes přísný zákaz dotýká se sněhu, Blade Runner) nebo Klapot (Louka).

Činoherní klub uvádí: Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2012 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.