12.10.2004 00:00

EFB: Kladivo na divadlo v Divadle Archa

Tisková informace

Hra o rozporuplné postavě českého divadelnictví – E. F. Burianovi – v Arše

 

Praha, 11. října 2004 – Divadlo Archa v Praze uvede 18. a 22. října od 20.00 představení režiséra Jiřího Pokorného E.F.B.-Kladivo na divadlo, které mělo toto září svou premiéru. Hra, která vznikla ke stému výročí narození nedoceněné a rozporuplné postavy českého divadelnictví – E. F. Buriana, se snaží zobrazit jeho tragický životní příběh. Tento „inscenovaný dokument“ nechce Buriana hodnotit. Ani divadelní kritici nejsou jednotného názoru, jedni vyzdvihují Burianovy objevné divadelní postupy, jiní zatracují jeho politickou angažovanost. Je pak na divákovi samotném, aby si udělal vlastní názor.

 

 

E. F. B. – Kladivo na divadlo

18. a 22. října, 20.00

23. a 24. listopadu, 20.00

 

Scénář a režie: Jiří Pokorný

Námět: Ondřej Hrab a Jana Svobodová

Scéna: Tomáš Rusín

Hudební spolupráce: Petr Kofroň

Kostýmy: Zuzana Štefunková

Filmové dotáčky: Ben Tuček

Hrají: Gabriela Pyšná, Eva Stanislavová, Alena Štréblová, Karel Dobrý, Jiří Hána, Martin Pechlát

 

 

Letošní sté výročí narození Emila Františka Buriana připomíná Divadlo Archa inscenací režiséra Jiřího Pokorného, která se snaží zobrazit tragický příběh jednoho z největších divadelních umělců dvacátého století. Není rozporuplnější postavy v českém divadelnictví. E.F.B.: divadelní režisér, hudební skladatel, dramatik, teoretik, zpěvák šlágrů, levicový politik, vězeň koncentračního tábora, komunista, plukovník, charismatická osobnost, milovaný i nenáviděný.

 

Divadlo Archa vzniklo v roce 1991 na místě bývalého Divadla E. F. Buriana. Sál Na Poříčí, ve kterém Burian dlouhá léta tvořil a s jehož prostorem neustále zápasil, dnes vypadá úplně jinak. Divadlo Archa architektonickou proměnou sálu a svou dramaturgií, která propojuje žánry, se tak hlásí k odkazu E. F. Buriana dnes možná více, než divadelní soubor, který nesl jeho jméno.

 

Burian za svůj krátký život stihl vytvořit obrovské dílo. Je autorem na dvě stě hudebních děl a desítek vynikajících divadelních inscenací. Řídil své divadlo, zpíval se svým orchestrem v kavárnách, psal eseje a odborné studie, pronášel plamenné politické projevy. I dnes si lidé zpívají písně „Chlupatý kaktus“ či „Má panna je v Panama“. Málokdo si ovšem uvědomí, že je zpívá tentýž Burian, který režíroval slavné Lidové suity, či Máchův Máj, napsal hudbu k filmu Cesta do pravěku.
Divadelní představení plné hudby, s orchestrem na scéně, bude sledovat osudové zvraty Burianova života.

Příběh vášně, která se mění ve fanatismus, vizionářství měnícího se v zaslepenost. Příběh nezměrné odvahy i paranoidního strachu. Za co mohla doba a za co si mohl Burian sám?

 

Dělat adorační představení rozhodně nebylo naším úmyslem. Chtěli jsme především připomenout osud silného člověka, nezlomného bojovníka proti nespravedlnosti a fašismu, příkladně statečného, který se vztyčenou hlavou přežil peklo koncentračního tábora, aby pak za složitých a ne zcela jasných okolností zabředl do hybridní bažiny poválečného komunismu, isolace, neúspěchů, nepochopení, ješitného zhrzení, sebeklamu, ale i nedocenění. uvádí režisér Jiří Pokorný.

 

vybráno z tisku:

„Řekl bych, že se inscenátorům povedlo nejen evokovat styl, poetiku a atmosféru Burianových inscenací,...ale že se dostali ještě dál. Tím, že se nesnaží o vnější nápodobu jako spíše o esenci stylu, daří se jim zpřítomnit již neopakovatelnou meziválečnou explozi oslnivé tvůrčí energie a vpravdě revolučního ducha oné doby,... Esencí Burianova ansámblu je i šestice šťastně vybraných protagonistů spojená nejenom nevšední muzikálností, ale též inteligentní empatií pro –Burianovu poetiku a její současné režijní „přebásnění“.“ (Richard Erml, Reflex)

 

„Na rozdíl od generačních souputníků zůstal Pokorný vzdálen všechápavým úsměškem nebo jak řešeto děravým, o zkušenost ochuzeným zjednodušením... Pokorného inscenace v Arše je,... , pokorným reflektováním Burianovi jedinečnosti i rozpornosti.“ (Jiří P. Kříž, Právo)

 

„Autor více než dvou stovek dávno ještě nedoceněných hudebních skladeb ožívá ve svébytných adaptacích Petra Kofroně... Pánové z jeho Agon Orchestra jsou živě přítomni, bizarně kostýmováni a hudba je onou zvláštní dramatickou „postavou“. ... Inspirován burianovským „materiálem“, předkládá Jiří Pokorný věc v mnoha ohledech pozoruhodnou: z charakteru původního díla vyrůstá nová, sugestivní, jistě iritující, ale především živá kvalita.“(Marie Boková, Lidové noviny)

 

V rámci festivalu D 04 – Pocta E. F. Burianovi ke 100. výročí jeho narození.

Představení vzniklo za podpory grantu Ministerstva kultury ČR.

 

 

pokud máte zájem o další informace, fotografie, obraťte se prosím na:

 

Zuzana Kamenická

Divadlo Archa, Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1

tel: 221 716 110, 737 437 658

e-mail: zuzana.kamenicka@archatheatre.cz

 

Tomáš Vodňanský

Divadlo Archa, Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1

tel: 221 716 109, 776 853 953

e-mail: tomas.vodnansky@archatheatre.cz

Autor článku: příspěvky veřejnosti