18.02.2020 15:39

Händelova Agrippina překvapí nadčasovým tématem mocenských her i černým humorem

Bezohledná, ambiciózní, krutá a dominantní je Agrippina, hlavní postava příštího přenosu z Metropolitní opery. Prověřené dílo Georga Friedricha Händela vypráví o nezkrotné touze po moci, přičemž inscenace sira Davida McVicara podtrhuje jeho nadčasovost. V titulní roli opery Agrippina, která půjde do kin v přímém přenosu 29. února, exceluje mezzosopranistka Joyce DiDonato.

Agrippina je Händelovou pátou operou, řadí se tak k jeho raným dílům napsaným ještě v italském jazyce. Nejstarší opera letošní sezóny přenosů měla premiéru už v roce 1709 a svému autorovi zajistila dlouhou a plodnou kariéru v Londýně. Ačkoliv Händelovi bylo v době skládání teprve 24 let, svůj rukopis má už zcela vybroušený.

Moderní podoba klasiky

Téma mocenských her sexuálních intrik i kultu osobnosti v nezměněné intenzitě rezonuje do dnešních dnů. Děj opery se v původním libretu odehrával ve starověkém Římě za vlády císaře Claudia, sir David McVicar se postavy rozhodl přesadit do moderní doby. Na jednoduché scéně, jíž dominuje vysoké žluté schodiště s trůnem, se tak potkávají římská jména postav s vojenskými uniformami a počítači.

„Je to ve své podstatě příběh o tom, jak se chovají lidé na vysokých postech, když na ta místa snaží dostat,“ popisuje David McVicar. „Je to ale i skvělá černá komedie. Jedna z nejlepších, které kdy opera nabídla,“ dodává. Moderní a časově neukotvené pojetí akcentuje právě satirickou rovinu celého kusu.

„V rukou Davida McVicara se klasická opera změnila v moderní a mistrovské dílo.“ – OperaWire

V hlavní roli se představí americká mezzosopranistka Joyce DiDonato, která se velmi zdatně pohybuje v händelovském repertoáru – za sebou má řadu vystoupení i nahrávek, Agrippinu ztvárnila například v loňské inscenaci Královské opery v Londýně. „Titulní postava je trochu zvrácená. Je netrpělivá. Možná má trochu problém s pitím. Ale se vším si poradí,“ říká DiDonato. Ve shodě s McVicarem doplňuje: „Myslím, že je to jedna z nejchytřejších Händelových černých komedií. Překvapí každého, kdo se na ni přijde podívat.“

Händelovu barvitou hudbu, jejímž jádrem jsou, v duchu tzv. opera seria, árie, spíše než ansámbly, diriguje Angličan Harry Bicket, další odborník na barokní hudbu.

Sezóna operních přenosů bude pokračovat i v dalších jarních měsících. V březnu se mohou diváci těšit na novou inscenaci Wagnerova Bludného Holanďana, titulní roli ztvární sir Jevgenij Nikitin. V dubnu naváže Pucciniho ToscaAnnou Netrebko v hlavní roli. Sezónu uzavře Marie Stuartovna, kde se spolu střetnou dvě operní královny Diana Damrau a Jamie Barton.

http://www.metopera.cz/

Autor článku: Radek Pavlovič

Händelova Agrippina překvapí nadčasovým tématem mocenských her i černým humorem

Zahraniční divadlo

24.04.2024

Dirigenta Jakuba Hrůšu čeká debut v Carnegie Hall

Český dirigent Jakub Hrůša si připíše zdolání další mety ve své kariéře: nyní ho čeká debut v legendární koncertní síni Carnegie Hall. Bamberští symfonikové v čele s Jakubem Hrůšou zahrají Preludium k Wagnerovu Lohengrinovi.

22.04.2024

Vieme, ktoré dramatické texty sa dostali do finále súťaže o najlepší dramatický text v slovenskom a českom jazyku DRÁMA 2023

Do 24. ročníka súťaže DRÁMA bolo prijatých 40 textov, z toho 16 v českom a 24 v slovenskom jazyku. Porota súťaže ocenila tri z nich, do finále súťaže pôvodných dramatických textov v slovenskom a českom jazyku postúpili tieto autorky a autor (v abecednom poradí): Jana Borsuková s textom Nahá, Vilém Dubnička s textom České moře aneb Královec na prvním místě, Barbora Rokytová s textom Nějak tě nestíhám.

15.04.2024

Pucciniho Vlaštovka zabarvená do stylu art deco míří z Metropolitní opery do kin

Pozdní dílo italského skladatele Giacoma Pucciniho Vlaštovka se na prkna Metropolitní opery v New Yorku vrací po více než dekádě a 20. dubna míří v přímém přenosu také na plátna kin v rámci oceňované série MET: Live in HD. Hořkosladký milostný příběh sofistikované kurtizány a jejího partnera, který své milé chce nabídnout víc než prázdný život v přepychu, posunul režisér Nicolas Joël do dvacátých let dvacátého století do snového světa Paříže v duchu stylu art deco.