12.09.2007 00:00

Havel se chystá do Ruska na oslavu narozenin režiséra Ljubimova

Praha 12. září (ČTK) - Bývalý prezident Václav Havel se chystá koncem září do Moskvy. Hlavním bodem jeho programu bude účast na oslavě 90. narozenin slavného ruského divadelního režiséra Jurije Ljubimova. Na dotaz ČTK to uvedl Havlův tajemník Jakub Hladík.

V Rusku bude Havel podle něj od 30. září do 1. října. Kromě narozeninové oslavy ředitele legendárního divadla Na Tagance, která se uskuteční pod patronátem moskevského starosty, čeká exprezidenta ještě několik schůzek. "Plánuje se několik dalších setkání, zatím se upřesňují," poznamenal Hladík.

Ljubimov a Taganka získali v zahraničí velké uznání a mnohá ocenění. Doma tato scéna patřila k nejkontroverznějším - památná byla například inscenace Hamleta s Vladimirem Vysockým v titulní roli. Ljubimovův nesouhlas se sovětským režimem měl ale za důsledek jeho odchod z divadla a v roce 1983 zbavení občanství. Během pobytu v emigraci působil s izraelským pasem v mnohých evropských divadlech. Roku 1988 získal zpět ruské občanství a vrátil se do čela souboru.

Václav Havel už několikrát vyjádřil obavy nad současným vývojem v Rusku v čele s Vladimirem Putinem. "Je to divný a znepokojivý vývoj, jako by se (v Rusku) zrodil nový typ postkomunistického autoritativního systému, jenž používá nové, rafinovanější metody než ten, na který si pamatujeme z komunismu," uvedl Havel letos v dubnu v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung.

Opakovaně také kritizuje počínání Ruska v Čečensku. Je rovněž zastáncem výstavby amerického radaru v Česku, proti níž Kreml ostře protestuje. Loni se Havel spolu s dalšími osobnostmi českého veřejného života postavil na obranu ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, který si v Rusku odpykává osmiletý trest za daňové úniky a privatizační podvody.

Ještě jako prezident České republiky byl Havel v Rusku naposledy v roce 1995, na oslavách 50. výročí konce druhé světové války. Setkal se tam s tehdejším šéfem Bílého domu Billem Clintonem i ruskými bojovníky za lidská práva Larisou Bogorazovovou a Sergejem Kovaljovem. Vyslovil se, jako řada zahraničních státníků, pro časově neomezené příměří v Čečensku. Jako projev nesouhlasu s čečenskou operací se nezúčastnil přehlídky na Poklonné hoře.

abz mkv

Autor článku: ČTK