Karel Zelenka: Kouzelný svět dětského divadla 19. století
Počátkem 19. století zaznamenáváme velké zaujetí pro miniaturní papírová divadla v podobě vystřihovánek. Divadla se prodávala v podobě archů reprodukovaných dřevoryty, barvotiskem nebo litograficky. Archy obsahovaly nápodobu portálu a opony některého skutečného divadla a výpravu jeho právě provozovaného kusu včetně postav. Vydání obvykle souviselo s premiérou. První taková divadla měla spíše dekorativní funkci. Později byly archy doplňovány návody ke stavbě, textovými předlohami a pokyny ke hře. Z toho je patrné, že se předpokládalo divadelní využití. Taková zábava byla v okolních zemích rozšířena ve stavovských a měšťanských rodinách, u nás se však rozšířila v masovém měřítku. Největší produkci průmyslově vyráběných archů mělo Německo. Odtud také pocházejí exponáty z mé sbírky, které jsou dílem firmy Josef Scholz z města Mainz, jak je uvedeno na příslušných scénářích. Díky pochopení Gutenbergova muzea v Mainzu, které jsme spolu s Vlastivědným muzeem oslovili, se podařilo zjistit několik zajímavých informací o nakladatelství Josef Scholz. Bylo založeno roku 1793 Josefem Carlem Scholzem, který se narodil v Petrovicích ve Slezsku jako syn hajného. Vojenské povinnosti jej přivedly do Wiesbadenu, kde založil firmu - velkoobchod papírenským zbožím a psacími potřebami. Firma se po celou dobu existence vyvíjela jako rodinný podnik, v roce 1829 - již po smrti zakladatele - přesunula část výroby do města Mainz. Ve 20. letech byla k provozu přičleněna tiskárna a knihařství, později také nakladatelství obrázkových knih a divadelních her. Firma tiskla také cizojazyčné texty, vyvážela své výrobky do Anglie, Francie, Dánska, Holandska a Švédska. Hlavními produkty byly obrázkové knihy pro děti a publikace o umění, také karetní a společenské hry, výroba archů pro vystřihovánky a modelářství, což je zachováno dodnes.
Zachovaný soubor patřil otci mé maminky p. Janu Scieburovi (nar. 18. 5. 1891 v polském Brodľe). Před koncem 1. světové války (bojoval na ruské frontě) se usadil v Loučce u Nového Jičína, oženil se a pracoval jako dělník ve firmě Rotter (později Autopal Nový Jičín). Z lásky ke svým dětem a touhy po kultuře pro ně, zakoupil dětské divadlo, aby sloužilo dítkám pro zábavu a ponaučení a sobě pro povznesení ducha nad všedními starostmi.
Autorem předloh byl Carl Beyer podepsaný na první kulise v pořadí (scéna Wald - Les), u autogramu je uveden letopočet 1885.
Thieme-Becker - IIv uvádí BEYER (Beier), Carl - portrétní malíř ve Wroclavi, pochází z Oelsu, učil se ve Wach (s)ově ateliéru v Berlíně, od roku 1827 v Nisse, od roku 1828 ve Wroclavi, kde 6. 3. 1867 umírá. Na wroclavské umělecké výstavy dodává od roku 1827 téměř výhradně portréty.
Pravděpodobně rok 1885 je rokem vytvoření díla mistra, ale podle Thieme-Becker by již byl mrtev a jedná se pouze o shodu jmen, z čehož vyplývá, že autorem by byl jiný, méně známý malíř.
Tento zachovaný soubor obsahuje dvacet kompletních scén (s kulisami o třech až šesti řadách) vybavených čtyřmi stovkami rekvizit, dekorací a zejména figur. Soubor obsahuje také sedmnáct doprovodných scénářů.
Názvy scén: les, zámek, měšťanský pokoj, selská světnice, gotický sál, tropická krajina, umrlčí jeskyně, egyptský chrám, vlčí rokle, rytířský sál, pohled z lodi, selská kuchyň, zámecký pokoj, horská krajina, jeskyně, sloupový sál, žalář, (další) rytířský sál, město a vesnice. V několika scénách lze jednoduchou výměnou kulisy či dekorací změnit např. žalář na kovárnu, pohled z lodi na chodbu, nebo sál s oponou atd. Názvy scénářů: Rybrcoul, Svobodný střelec, Modrovous, Vilém Tell, Popelka, Loupežníci, Kouzelná flétna, Valdštýnův tábor, O Palečkovi, Šípková Růženka, Zbrojíř, Sedmero krkavců, Kamarád na cestu, Trubač ze Säkkingenu, Kocour v botách, Lohengrin, O Jeníčkovi a Mařence.
Karel Zelenka
