10.05.2002 00:00

Kurýr

Z domova

Divadlo MINOR v novém. Bezpochyby největší loutkářskou událostí u nás se stalo v závěru roku 2001 (přesněji řečeno v pořadatelském čtyřdenním maratonu ve dnech 6.- 9. prosince) otevření nové scény divadla MINOR na nové adrese v Praze 1, ve Vodičkově ulici č. 6. Nové prostory se otvíraly pražskou premiérou inscenace Voda čerstvosti, po níž následoval večírek s občerstvením nejen "vodou čerstvosti", ale i hudbou kapely Gipsy Hery Band. V nově otevřených prostorách divadla probíhaly i tři výstavy. "Buďte blaženi!" - to byl název první z nich, která byla věnována Josefu Štefanu Kubínovi, "stoletému" bardovi české literatury, spisovateli, etnografovi, sběrateli lidové slovesnosti a autoru předlohy k inscenaci Voda čerstvosti. Druhá zachycuje atmosféru stavby nového divadla ve fotografiích Josefa "Pípy" Ptáčka a Daniely Hrubé. Třetí výstavou nazvanou "Padesáté druhé výročí založení Ústředního loutkového divadla" je retrospektivní pohled na historii ÚLD od roku 1949 po současnost prostřednictvím fotografií z inscenací, dokumentů a loutek. O tom, jak se slavilo a kdo všechno byl také "při tom", vypovídají i Pípovy fotografie "Ze společnosti" na str. xx v tomto čísle.

Na dalších stránkách tohoto čísla hravě zjistíte, že prosinec byl v novém MINORU vůbec na slavnostní premiéry bohatý. Při příležitosti další z nich - O hloupém Kubovi - se konal i křest kompaktního disku Písničky divadla MINOR. CD obsahuje písničky z devíti inscenací divadla, vzniklých od roku 1999.

Protože se v Čechách neotvírá ani nestaví nové loutkové divadlo každý den, věnovali jsme MINORU v prvním čísle nového ročníku Loutkáře mimořádnou pozornost. Doufáme, že si diváci rychle zvyknou na novou adresu i prostory, a že je celý nově zformovaný soubor přesvědčí o tom, že mu více jak dvouleté kočování nebylo na škodu. K tomu všemu, vy všichni z MINORU, ZLOMTE VAZ!.

Co je nového v dalších českých loutkových divadlech ?

V divadle LAMPION začala zkoušet Marie (Marka) Míková vlastní text, který je divadelní koláží z písniček dívčí rockové kapely Zuby nehty. Inscenace po mnoha peripetiích ponese název Nekonečná jízda. Marii Míkovou si mnozí pamatují jak z její absolventské práce, nazvané Matky na loutkářské katedře AMU, a z následných režií v divadle MINOR (Bajaja, Paví král), tak jako vůdčí osobnost hudební skupiny Zuby nehty. Jejím nesmlouvavým požadavkem vůči hereckému ansámblu LAMPIONU je, aby se v inscenaci Nekonečné jízdy hrálo "na živo". A tak se nyní prostorem tohoto divadla nesou zvuky provozované na nejrůznější hudební nástroje. Vznikne nové hudební těleso?

V DRAKu proběhly hned dvě premiéry. Tou první byla "česká" verze inscenace Mor na ty vaše rody!, kterou měli po japonském turné možnost vidět poprvé i diváci v Hradci, druhou (uvedenou těsně před Vánocemi) byl autorský projekt nazvaný Hopla! Kukla pukla! aneb Letem živočišným světem. Autorský team Jakub Krofta - Marek Zákostelecký - Vratislav Šrámek chce tímto titulem navázat na úspěšnou inscenaci Všechno lítá, co peří má. A co chystají v DRAKu na jaro? Josef Krofta připravuje Romské pohádky podle Mileny Hübschmannové a Jakub Krofta Těsnohlídkovu a Janáčkovu Lišku Bystroušku v hudební úpravě Jiřího Vyšohlída.

Plzeňská ALFA už naplno žije nejen přípravami na Skupovu Plzeň jak vyplývá i z výzvy uveřejněné v tomto čísle, ale i rozsáhlými doprovodnými akcemi k Roku Josefa Skupy a Jiřího Trnky, jimiž se město Plzeň hlásí k životním jubileím obou loutkářských velikánů. (Přehled vybraných akcí, které se budou k Roku Josefa Skupy a Jiřího Trnky v Plzni konat, je součástí rubriky Kurýr.)

FESTIVALY, PŘEHLÍDKY

Jednou z posledních loňských loutkářských přehlídek byly X. cvikovské Dny loutek. Šlo o nesoutěžní přehlídku amatérských loutkářských souborů, která se uskutečnila 24. - 25. listopadu 2001 v Loutkové scéně ve Cvikově. Ve dvou dnech zde vystoupil Loutkový soubor Rolnička při OS Seveřan Šluknov, Spolek loutkářů z Loun, Loutkářský soubor Na židli z Turnova a na závěr domácí Loutkový soubor Klubíčko Cvikov s pohádkou Švec Dratvička, která byla režijní debutem Tomáše Janovského. Desátý ročník přehlídky proběhl po desetileté pauze a byl velkým povzbuzením pro hostitelský loutkářský soubor Klubíčko, který se na jaře roku 1999 vrátil po deseti letech na divadelní scénu.

Nejrůzněji z loutkářských luhů a hájů

Redakce dostala celou řadu pěkných a vtipných novoročenek od jednotlivců, souborů i institucí. Bývalo dobrým zvykem v Loutkáři ty nejoriginálnější představit čtenářům v prvním čísle avšak vzhledem k tomu, že se Loutkář stal dvouměsíčníkem, mohli byste si novoročenky prohlédnout až na jaře. Tak alespoň všem pisatelům touto cestou pěkně děkujeme! Skutečně ojedinělou byla "péefka" publicisty a dramatika Pavla Gryma - měla totiž podobu malé knížky. Pod názvem Strašidelný krámek se v útlém zeleném sešitku skrývala poněkud nostalgická "pohádka o pohádkách". Jde o hold pohádce i zamyšlení nad jejími aktéry a jejich dobové proměně (obzvlášť pěkně zde vycházejí portréty nejrůznějších vodníků). Autor si nepřál tuto svou nedokončenou studii zveřejnit, tak alespoň pár vět ze samotného závěru : "… Pohádky se nezdají. Pohádky jsou. Stačí jim uvěřit. Škoda, že také nežijeme ve světě pohádek. Ale aspoň si je můžeme vypravovat. A víc už říkat netřeba…"

Do redakce nám přišla po záplavě novoročenek i zvláštní pozvánka. Musely jsme se dvakrát podívat, zda se pořadatelé nezmýlili v datu, ale bylo to tak. Už v třeskuté zimě nám přišlo pozvání na akci, která se bude konat v třeskutém létě - od pondělí 30. července do neděle 4. srpna 2002. Jmenuje se Pohádkový Chlum u Třeboně - městské slavnosti. Pořádá ho Město Chlum u Třeboně, Divadlo KRUH Havířov, Jihočeští rybníkáři Třeboň, Dům kultury Chlum u Třeboně, ARTES - umělecké sdružení Praha a Sdružení výkonných umělců Praha. "… Ku slavnostem jsou zvány soubory, jednotlivci i dvojice či trojice pohádkové, aby v zastoupení svých míst, samot, vesniček, vsí, městysů, měst a krajů rozličných, dostavili se do Třeboně, kde se budou konat předvolební radovánky spojené s atrakcemi či hodokvasem…" Ubytování těch mladších, starších i nejstarších je zajištěno. Další informace na adrese: J. Tibitanzl, Točitá 4, 736 O1 Havířov, speciální tel. linka pro "Pohádkovou Třeboň" 0728 049338.

Divadélko U Panáků znovu žije! Principál Pavel Kočí otevřel znovu Divadélko U panáků, tentokráte však v novém prostoru v Keramické ulici 3 (proti bývalé hospodě Pod lípama) v Praze 7. Hrát se bude… např. Masový Kašpárek, Guignol, prodavač ran holí, Perníková chaloupka ad.

Hezký, ale náročný koníček, to je název rozhovoru s ing. Jiřím Vorlem, který přinesl v lednu 2002 časopis Tučňák, měsíčník vydávaný městskou částí Prahy 4. V rozhovoru s předním českým sběratelem loutek se mohli čtenáři dočíst nejen o tom, jak se ing. Vorel ke své sběratelské vášni dostal, ale seznámit i s historií známého amatérského loutkářského souboru Zvoneček. Loutkáři na sebe v Tučňáku upozornili poprvé v listopadu v souvislosti s konáním Přeletu nad loutkářským hnízdem 2001 v Kulturním centru Novodvorská na Praze 4, a podruhé nyní, prostřednictvím informací o souboru, který v tomto Kulturním centru pravidelně hraje. Tradiční loutkové divadlo ZVONEČEK pozvalo své přátele a známé na představení pohádky podle knihy Jana Karafiáta Broučci v dramatizaci Bohumila Koubka, které se konalo 26. 1. 2002 u příležitosti 33. narozenin divadla.

VÝSTAVY

Letošní loutkářská jubilea rozhojňuje i jedna instituce - je jí chrudimské Muzeum loutkářských kultur, které slaví 30 let své existence. K tomuto jubileu připravuje na červen pracovní setkání s kolegy ze zahraničních loutkářských muzeí také řadu dalších akcí, propojených s festivalem Skupova Plzeň i Loutkářská Chrudim.

Po kresbách Vladimíra Jiránka, který vystavoval v muzejní galerii od 24. 10.- 2. 12. 2001 a po výstavě Vánoce mezi nejmenšími loutkami, kde se návštěvníci mohli inspirovat starými i novějšími loutkami tzv. rodinných divadélek, se v galerii Břetislavova čp. 75 zabydleli nejrůznější skřítci vděčící za svou existenci výtvarnici a spisovatelce Vítězslavě Klimtové. Pod názvem Pohádková země se zde návštěvníci mohou setkat s celým světem bytostí zpola přírodních, zpola lidských, které jejich autorka nazývá "obyvateli lesa, louky a našich domovů". Výstava byla zahájena 23. ledna a potrvá do 10. března 2002.

Od 1. března se můžete v Muzeu loutkářských kultur setkat s loutkami českých čertů - ďáblů, kozočertů, ptakočertů, čertů dobráckých i hloupých. Všechny loutky čertů jsou zapůjčeny ze sbírek ing. Jiřího Vorla a můžete je vidět v představeních již zmíněného tradičního loutkového divadla Zvoneček v Praze 4 - Novodvorské.

Ve dnech 1. 3.- 20. 4. 2002 proběhne v Prachatickém muzeu výstava Čerti, vodníci a podvodníci (Řezbářský kurz ve Volarech 1994 - 2001). Výstava představí osm ročníků řezbářských kurzů, na kterých se amatéři učili vyřezávat. Jako stěžejní práce tam vznikaly loutky, s nimiž jejich tvůrci na závěr kurzu sehráli představení. V průběhu doby tedy vzniklo celkem sedm autorských her. Kostrou výstavy jsou loutky autorů-amatérů z celé republiky. Doplňují je návrhy loutek, kulisy, fotografie i ostatní řezbářské práce. Objevují se zde počátky loutkářské tvorby výtvarníků, dnes už v loutkářském světě známých (např. Ladislava Sosny z plzeňské Alfy, Marie Stejskalové z mosteckého Divadla rozmanitostí či Aleny Růžičkové z pražské Říše loutek). Výstava nese pečeť dlouholetého působení skvělého loutkáře a učitele Mikuláše (???) Havlíka z Prahy.

Ze zahraničí

Kanada - Québec

Není tajemstvím, že vztahy mezi českými a québeckými loutkáři zaznamenaly v poslední době značné oživení. Osobní zásluhu na tom má nesporně paní Claire Voisardová, dodnes hrdá na to, že studovala na české loutkářské katedře DAMU. Claire totiž vyprovokovala řadu svých kolegů k návštěvám našich festivalů i k absolvování studijních cest. A tak se stalo, že buletin Asociace québeckých loutkářů La marionnette en manchette již několikráte referoval o stavu našeho současného loutkářství a v jednom z posledních čísel věnovala ředitelka Světového loutkářského festivalu v Jonquiére (La semaine mondiale de la marionnette) Luisa Lapointová pochvalnou celostránkovou poznámku libereckému festivalu Mateřinka 2001, kterého se loni zúčastnila. Zatím poslední číslo buletinu je věnováno 20 letům práce vydávajícího sdružení Asociace québeckých loutkářů, a to nejrůznějším vzpomínkám, osobním vyznáním i historii, které speciálnímu, bohatě fotografiemi vybavenému číslu dodávají značnou dokumentační hodnotu, a to nejen pro historiky novodobého kanadského loutkového divadla.

Francie

V Paříži se konala 7. prosince vernisáž výstavy jednoho z nejvýznamnějších francouzských loutkářů - 93 letého Yvese JOLYHO. Po uměleckém triumfu, který měl Yves Joly v Kabaretu u Červené růže (Cabaret de la Rose Rouge), ovlivnil svým uměním nejen francouzské, ale doslova světové loutkářství. Získal zlatou medaili na světovém loutkářském festivalu v Bukurešti, je nositelem Prix ERASM - jednoho z největších mezinárodních ocenění, které vůbec může umělec získat. Byl prvním předsedou Národního syndikátu loutkářského umění a v poslední době i zakládajícím členem francouzského Národního loutkářského centra. Když André Malraux otevřel Divadlo národů i pro loutková divadla, byl to právě Yves Joly, jemuž vděčí za účast na tomto velkém divadelním svátku 12 francouzských a 3 zahraniční soubory. V novém pařížském divadelním prostoru, který nese název Divadlo s holýma rukama (Théatre Aux Mains Nues) byly vystaveny obrazy Yvese Jolyho, které vytvořil po svém odchodu z divadelní scény.

V témže divadle, které je předurčeno pro loutkářské produkce, se na únor 2002 připravuje v režii další nestárnoucí osobnosti francouzského loutkového divadla - Alaina Recoinga - inscenace s názvem Milenci z Beaucaire, což je i u nás známý milostný příběh ze 13. století o Aucassinovi a Nicolettě. Zajímavým projektem je lednová premiéra TJP (Divadlo mladého diváka - Theatre-jeune-public) ze Štrasburku. Pod titulem Adam, Eva, Lucifer, Ďábel a ti druzí se totiž skrývá Tragédie člověka Imré Madache. A to všechno s loutkami, pro dospívající a dospělé!

Novou premiéru ohlásil i u nás známý Massimo Schuster. Její název je Roncevaux! a je inspirována Písní o Rolandovi. Zajímavé na nové premiéře je, že zde Massimo Schuster po delší době spolupracuje s italským výtvarníkem Enricem Bajem (v 50. letech představitelem avantgardy spřízněným s Duchampem a Queneauem), se kterým vytvořil před lety své nejlepší inscenace (Král Ubu, Ilyada).

"Loutkové divadlo je pro divadlo tím, čím je pro literaturu poezie", to jsou slova Romana Pasky, ředitele Národní vysoké školy loutkářského umění (Ecole superieure nationale des arts de la marionnette) založené v roce 1987 při Mezinárodním loutkářském institutu v Charleville Mézieres a můžeme si je přečíst v záhlaví informační brožury k přijímacím zkouškám. Jde v pořadí už o šestý běh tříletého studia (v současné době pod vedením Romana Pasky jako ředitele a s Francoisem Lazarem pověřeným pedagogickým vedením školy). Přijímací zkoušky se konají od 3.-13.4.2002 věková hranice uchazečů musí být maximálně 26 let. Letos přišly podmínky konkurzu (přihlášky bylo třeba podat do 15. 2. 2002 !) nejen na adresu redakce pozdě, informace o studiu však mohou zájemci získat na adrese: Institut international de la Marionnette, 7, Place Winston- Chruchill 08000 Charleville-Mézieres (France), tel 33 (0) 324 33 72 50, Fax 33 (0)3 24 33 72 69. e-mail: institutamarionnette.com. Formuláře a další informace i na webových stranách : www.marionnette.com.

Polsko

Odborná polská loutkářská revue (vydávaná polským střediskem UNIMA - POLUNIMA, nyní pod redakčním vedením dramaturgyně Lucyny Kozienové) TEATR LALEK přináší v čísle podzim - 2001/4 řadu zajímavých článků. Větší část čísla zabírají referáty Henryka Jurkowského a Marka Waszkiela z moskevské konference o S. V. Obrazcovovi, zajímavý je rozhovor Idy Hledíkové s přední slovenskou výtvarnicí Evou Farašovou, která spolupracovala na několika inscenacích v polských loutkových divadlech (naposledy Gulliverovy cesty v katovickém divadle Atheneum). Skutečně polemickým (a polemiky hodným) pak je článek režiséra Wieslawa Hejny s názvem "Všechno nemůže být vším", kde se zabývá, na základě rozboru ostravského mezinárodního festivalu Spectaculo interesse, použitím a využitím loutky v současných loutkových inscenacích. Polský TEATR LALEK, jako většina závažnějších světových revuí, vychází čtyřikrát ročně, v polsko-anglické dvojjazyčné verzi.

Afrika

Keňa

Od 15. - 23. února 2002 se koná v Nairobi první keňský Mezinárodní loutkářský festival. Během devíti dnů se uskuteční představení domácích i zahraničních divadel, workshopy a konference o loutce ve výchově i terapii. Cílem festivalu je umožnit setkání loutkářů celého světa, ale především z různých regionů Afriky.

Jihoafrická republika

Jedním z významných hostů na festivalu v Nairobi bude Gary Friedman (mj. i jeden z prvních absolventů loutkářské školy při Mezinárodním loutkářském institutu v Charleville) se svým novým představením, nazvaným Hledání přízraku (Looking for a Monster). Základem tohoto nového projektu je text nikdy nepublikované hry, kterou Gary Friedman objevil v roce 2001 a kterou napsal v roce 1943 v terezínském ghettu mladý český loutkář Hanusch (Hanuš) Hachenburg, který byl v r. 1944 ve věku 14 let zavražděn v koncentračním táboře Auschwitz. Příběh tvoří podivná série "náhod", které zavádějí loutkáře (hraného Gary Fridemanem) na cestu, pomáhající mu odhalovat život malého Hanusche. Prostřednictvím bohatých možností vizuálního divadla Hanushova hra konečně po 55 letech spatřila světlo světa. Odkrývá některé z krutých reálií současnosti,občas zapomínaných, ale majících stále značný vliv. Režisérem inscenace Hledání přízraku je Guy Willougby.

Oprava

Na věcnou chybu v Loutkáři 6/2001 nás upozornil autor Jiří Středa. Právě u jeho článku (České profesionální loutkářství IX.) na fotografii na str. 256 nejde o snímek z výstupu Hráči (Škrobené hlavy - Semafor, Praha), ale o inscenaci Pinokio, skupiny Černý tyjátr v pražské Alhambře. Také u jeho dalšího článku Třikrát divadlo pod širým nebem je třeba doplnit, že jde ve všech případech o materiály z archivu divadla Kvelb.

Moderní technice se neubránilo ani loutkářství

Všechny, kteří chtějí získat bližší informace o nejrůznějších českých divadelních souborech (nejen loutkových) a kteří by si rádi přehled Premiér českých profesionálních loutkových divadel, otištěný jako příloha v Loutkáři č. 6/2001, doplnili i o premiéry některých nezávislých skupin, odkazujeme na webové stránky Divadelního ústavu www.divadlo.cz. Pro ty, kteří chtějí mít informace o Českém středisku UNIMA (ale nejen o něm, i o loutkářských sbírkách, souborech, časopisech, školách, workshopech a festivalech) jsou k dispozici také webové stránky: www.divadlo.cz/unima

A do třetice všeho dobrého - i váš oblíbený časopis Loutkář má své webové stránky: www.divadlo.cz/loutkar.

Loutkář 1/2002

Autor článku: Loutkář