Kurýr

Praha
Vánoční minifestival v Minoru
Přehlídka inscenací s vánoční tématikou Vánočník, která v pražském divadle Minor proběhla ve dnech od 17.do 21. prosince 2004, a které se účastnily: Divadlo Drak, Divadlo Rozmanitostí z Mostu, Lampion z Kladna, amatérská scéna DNO z Hradce Králové a polské Loutkové divadlo Hanse Christiana Andersena z Lublinu, proběhla úspěšně a za nevšedního zájmu malých diváků. Jediným nezdarem byla právě zahraniční účast. Lublinští přivezli na festival hru Walerije Szewczuka „Wertep“ zpracovávající lidovou baladu o králi Herodesovi a vraždění neviňátek… Představení realizované principem divadla masek se vyznačovalo barevností, bohatostí kostýmů i hereckým nasazením. Vzácně se však míjelo s vnímavostí diváků, kteří nebyli schopni dešifrovat nám blízký jazyk, a zcela vzdálena jim byla biblická legenda. Ta tam je někdejší, direktivně požadovaná „internacionální solidárnost“ s vystoupením zahraničního hosta ze „socialistického tábora“. Selhala především komunikace mezi dramaturgií festivalu a divadlem z Lublinu. Představení se rozjelo po poněkud přihlouplém oslovení diváků z reproduktorů, kde nejdůležitější informací bylo „vypněte si mobily“. Jistě by byl složitý a nákladný synchronní překlad , ale mnohé mohl zachránit vysvětlující komentář, který stejně jako v představení fungující jakýsi glosátor, by dětskému publiku tlumočil klíčové momenty inscenace. Na straně druhé měl o účasti na tomto festivalu a výběru titulu víc uvažovat ředitel divadla a režisér představení Wlodek Felenczak, absolvent režie na loutkářské katedře AMU, který je dokonale seznámen i se současným děním v našich divadlech a poměrně dobře zná i mentalitu našich diváků, která se rozhodně nevyznačuje detailní znalostí biblické dějepravy.
Nezávislá skupina Buchty a loutky vyjela v lednu do Kanady. V Calgary zahrála svého pro tuto příležitost oprášeného Urbilda v rámci festivalu CAOS. Podmínky přitom byly kruté – průměrná teplota v tomto měsíci je hrůzostrašných -30°Celsia…
Rodinná představení v divadle Minor už i ve čtvrtek!
Od měsíce února Minor rozšiřuje nabídku rodinných představení o čtvrteční podvečer od 18 hodin. Ve čtvrtek, stejně jako v pátek, můžou diváci od 17 hodin zakoupit „divadelní večeři“ v ceně 30 korun v Baruloutka, dostavit se v počtu čtyř a zaplatit jen za tři a ještě si po představení prohlédnout zákulisí za 20 korun. divadlo Minor, Vodičkova 6, Praha 1, pokladna: 222 231 351, www.minor.cz 2. loutkářský maškarní bál
Milí diváci a příznivci, divadlo Minor Vás srdečně zve na 2. loutkářský maškarní bál, který se koná 25. února 2005 od 19 hodin. Na programu bude živá hudba, osvěžující nápoje, veselý tanec, bohatá tombola a nečekané překvapení. Vstupné pro dospělé 99 Kč, pro studenty 49 Kč. A co víc, o dva dny později se uskuteční i 2. dětský maškarní bál! Milé děti, jste zvány na 2. dětský maškarní bál, který se uskuteční 27. února 2005 od 15 hodin! Těšte se na soutěž o nejlepší masku, tančení v maskách, vyhrávání krásných cen v tombole a upomínkové foto. Vstupné je pro děti v masce zdarma a pro jejich doprovod 49 Kč.
České Budějovice
Velké změny v Malém divadle
Po sloučení s Jihočeským divadlem, ke kterému došlo k 1. 7. 2004, a po následné rekonstrukci hlediště a divadelního zázemí má českobudějovické Malé divadlo od 1. 1. 2005 i nového uměleckého šéfa. Je jim dramaturg a dramatik Zdeněk Jecelín (Tristan a Isolda v ČS Ústí n. L. ad., Rodinné sídlo ve Stavovském divadle). Přichází z koncepcí „otevřeného divadla“, jež odmítá podceňování dětského diváka, nechce být pouhou „továrnou na inscenace“ a nemá být svázané pouze s konkrétní divadelní budovou. Naopak má z ní vyrůstat a mířit ven, směrem k divákovi a městu.
Jecelín slibuje zkvalitnění hereckého souboru i repertoáru. Míní ukončit éru, v které režírovali výhradně hostující umělci, a avizuje tak příchod kmenového režiséra. Plánuje autorské projekty, dramatizace současné dětské literatury a interaktivní paradivadelní programy. Považuje loutkové divadlo za místo, které má především okouzlovat, a chce divadlo vyvést ze začarovaného bludného kruhu, v němž se v posledních letech pohybovalo. Konkrétní tituly a jména si ale prozatím nechává v klobouku.
V únoru rozšíří Malé divadlo svůj repertoár o inscenaci určenou středoškolské mládeži, a to westernovou parodií s prvky muzikálu a černého divadla Bill Bull aneb West City Cabaret scénaristy a režiséra Konráda Popela.
V březnu a dubnu soubor čekají dvě „mateřinky“. Po Třech prasátkách zkušeného Zdeňka Říhy, nastuduje mladý tandem režisérky Petry Štefanové a výtvarníka Matěje Němečka Malou čarodějnici. Nové umělecké vedení se přitom netají tím, že úzká spolupráce s nedávnými absolventy a studenty KALD DAMU je součástí směru, kterým by se mělo divadlo v dalších letech ubírat.
Pro letní hraní na otáčivém jevišti v Českém Krumlově a dalších turisticky atraktivních lokalitách připravuje režisér Robert Bellan Kainarovu Zlatovlásku. A pak již začne sezona úplně nová...
Kladno
Pětapadesáté výročí trvání profesionálního loutkového divadla v Kladně oslaví letos Divadlo Lampion. K narozeninám si soubor věnoval zajímavý, ale i náročný dárek – Karel Brožek nastudoval „skotskou hru“, tedy Shakespearova Macbetha. Pro tento projekt, který Shakespearovu hru nahlíží jako „divadla světa“ byla zvolena forma syntetického divadla, které využívá metaforických postupů a významů loutkového i činoherního divadla, ve středu zájmu je ženský pohled na mužský svět válek, prázdného chvástání a zločinné moci.
Liberec
Od čtvrtka 27.1. do soboty 29. 1. pořádalo Naivní divadlo Liberec mini přehlídku svých studiových inscenací. Ať už z pouhé chuti tvořit něco navíc nebo z prosté potřeby herců předstoupit občas před dospělé publikum, vznikají v posledních letech v libereckém Naivním divadle studiové inscenace tzv. "nad plán".
V rámci studiové přehlídky měli diváci možnost zhlédnout jak Taškařice - koláž veršů a mikropohádek českých básníků, určenou pro děti předškolního věku, tak i inscenace, na které by své děti v žádném případě vodit neměli. Pekelnej vejkon jedný rodiny rohatý ve žhavý nesoučasnosti zaznamenanej si mohou vychutnat v pekelném loutkovém "žertu" dramatika Šimona Olivětína, Marbuel a Kratinoha. Scénická koláž absurdních prozaických miniatur Ivana Wernische, nazvaná …a jiný Bedřich…, se zase hravou formou snaží diváka přesvědčit o tom, že všechno nemusí mít nutně nějaký význam. A zatím poslední v řadě studiových pokusů, dramatizace Sakiho povídek Léčba neklidem, těží z proklatě černého humoru známého anglického autora, jeho cílených sarkasmů, jízlivé ironie a značně překvapivého pointování.

Naivní divadlo Liberec oslavilo (stejně jako kladenský Lampion)v roce 2004 významné, 55. narozeniny. Oslavy se však rozhodlo spojit až s chystanou "premiérou sezóny" - od 4. ledna začíná režisér Tomáš Dvořák (v Naivním divadle už pracoval například na inscenacích Bezhlavý rytíř, Alibaba a čtyřicet loupežníků, Zvířecí divadlo aj.) zkoušet hru Ivy Peřinové Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla. Tvůrci(výtvarník Ivan Nesveda, hudba Vratislav Šrámek) slibují, že ač se premiéra této velmi náročné inscenace uskuteční vprostřed mrazivé liberecké zimy (19. února 2005), divákům rozhodně zima nebude…
Plzeň Další krok ke zřízení muzea loutek v Plzni udělali tamní zastupitelé. Rozhodli o blokování dvou milionů korun na projekt muzea, o jehož založení se v Plzni hovoří už několik let, dalších 4,2 milionu korun blokovali na zahájení stavby. Město pro tento projekt už v roce 1999 blokovalo historický, památkově chráněný dům v centru, který si ale vyžádá si nákladnou rekonstrukci. Studie, kterou si nechal magistrát před časem vypracovat, hovořila o nákladech 20 až 30 milionů korun. Radní ale věří, že by se mohlo podařit získat na muzeum peníze z evropských i státních fondů. Muzeum by mělo být podle představ města provozováno Západočeským muzeem v Plzni, které s touto ideou předběžně souhlasí. Objekt s muzeem loutek by měl zároveň sloužit i jako zařízení pro amatérské divadelníky.V muzeu by měli návštěvníci najít nejen historické loutky z městských sbírek, ale například i kolekce loutek z fundusu loutkového divadla Alfa. Město má navíc příslib od některých soukromých sběratelů, kteří by byli ochotni poskytnout historické loutky ze sbírky do výstavních prostor.
Výstavy
Praha
Výstava nazvaná Vojtěch Sucharda a svatý Vít se koná v Knihovně Katolické theologické fakulty Univerzity Karlovy. Výstava, která je pořádána ve spolupráci s uměleckou scénou Říše loutek, se na rozdíl od na loutky zaměřené výstavy v Muzeu hlavního města Prahy soustřeďuje na podíl sochaře, řezbáře, restaurátora a loutkáře Vojtěcha Suchardy) 1884 - 1968) při dostavbě chrámu sv. Víta v praze. Výstava se koná ve dnech 5.1.-28.2.2005 v Thákurově 3, Praha 6.
V pražském Lobkovickém paláci byla 28. ledna zahájena výstava akademické malířky Milady Trčkové (1924-2003) Život jako v pohádce. Milada Trčková, která absolvovala UMPRUM v roce 1950, se věnovala převážně grafice a knižní ilustraci, spolupracovala ale také s loutkovými divadly jako scénografka, byla dlouholetou členkou UNIMA, známé jsou i její portréty českých herců. Výstavu pořádá Divadelní oddělení a Historická expozice Národního muzea k příležitosti nedožitých osmdesátých narozenin Milady Trčkové. Expozici je možné navštívit do 27. března.
Chrudim Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi připravilo na leden výstavu chrudimského kreslíře Miroslava Alexy Malování o běhání. Alexa je hlavně kreslíř, vjeho díle se ale objevují i malby, koláže či plastiky, hlavním námětem je mu sport, zvláště běh.
V Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi byla otevřena 17. 1. 2005 nová expozice k 55 letům založení loutkového divadla na Kladně. Návštěvníci mohou na výstavě až do konce roku 2005 vidět loutky a části dekorací z nedávných inscenací Divadla Lampion Čert a Káča, Perníková chaloupka, Z knihy rozprávok, Zítra to spustíme a O krasojezdkyni Leontýně a klaunu Dodovi. V těchto dílech je zde zastoupena celá plejády výtvarníků spolupracujících s Divadlem Lampion: Zdeněk Hajdúch, Jaroslav Doležal, Karel Hejcman i „domácí“ Alois Tománek.
Uherské Hradiště

V neděli 23. ledna byla v Kině Hvězda v Uherském Hradišti zahájena výstava loutek a dřevěných hraček Antonína Maloně. Vernisáž bude v 15 hodin pokračovat obnovenou loutkovou inscenací na motivy příběhu o slavném trosečníkovi Robinsonovi v podání brněnského divadla Líšeň. Jde o volnou adaptaci románu Daniela Defoa. Poetické představení se soustředí snovými postavami, loděmi a rybami, na vnitřní život hlavní postavy. Loutky vznikly právě v dílně Antonína Maloně.
Choceň
19. – 21. 2. proběhne v Blahoslavově sále v Žerotínově ulici v Chocni výstava Hany Voříškové nazvaná Panáčkové. V průběhu pouhých tří dnů si návštěvníci mohou prohlédnout obrazy, knížky a lampiony či shlédnout představení Výlet, úplně malé loutkové divadlo pro jednoho diváka, doprovázené hudbou Oldřicha Janoty.
Opava
Muzeum Těšínska a Slezské zemské muzeum v Opavě připravily výstavu nazvanou Zdeněk Hapala, loutkář, výtvarník a režisér. Výstava je otevřena od 1. února do 11. září 2005.
ZE ZAHRANIČÍ
Polsko
Zajímavým editorským experimentem je zvláštní číslo (3/78/2004) polského odborného loutkářského časopisu TEATR LALEK. Je totiž celé (v polštině a v němčině) věnováno současnému německému loutkovému divadlu – s kritickým přehledem současných loutkářských festivalů, odborných časopisů (v historickém přehledu P-Steimanna) i s informacemi o dnešním stínovém divadle v Evropě.
Francie
Paříž
V pařížském studiu divadla Théatre de Chaillot měli diváci během celého ledna (6.-29.1. 2005) možnost vidět inscenaci Philippa Gentyho (je autorem scénáře, režisérem, scénografem a výtvarníkem loutek) a nazvanou Zikmundova bláznovství ( Zikmund follies). Představení vytvořené před více než dvaceti lety, první a jedinečné dílo Gentyho souboru , bylo uvedeno v nové verzi, která ukazuje tvůrčí vývoj Philippa Gentyho a jeho spolupracovnice a partnerky Mary Underwoodové, která pro inscenaci vytvořila kostýmy.. Znovu se na scéně můžeme setkat s gentyovskou krajinou podvědomí - rozbouřeným mořem i nekonečnou pouští, s postavami z dětských snů, nočními můrami, s přízraky i potapěči tančícími ve stavu beztíže.
Charleville- Mézieres
Již sedmý školní běh na léta 2005-2008 ohlašuje brožurka Národní vyšší školy loutkářského umění (Ecole national Supérieure des Arts de la Marionnette – ESNAM) Mezinárodního loutkářského institutu v Charleville-Mézieres. Dokumentačně-propagační materiál obsahuje program školy i tříletého trimestriálního studia, které je zakončeno diplomem. Informace bohužel přišly do redakce po uzávěrce posledního loňského čísla a mezní datum pro zaslání přihlášek je 15. 2. 2005, přijímací zkoušky proběhnou v dubnu 2005. Materiál o škole, program i podmínky k přijetí jsou k dispozici v sekretariátu UNIMA, a tak mohou být pro eventuální zájemce alespoň výzvou do budoucna. Doporučujeme tedy i webové stránky: www.marionnette.com a e-mailovou adresu: institut@marionnette.com .
Německo
V Německu vzniklo nové loutkářské muzeum. Nese název PuK (Museum fur PuppentheaterKultur – Muzeum loutkářské kultury) a nachází se v lázeňském městě Bad Kreuznach. Slavnostní otevření se bude konat 23.dubna 2005 a návštěvníci zde uvidí loutky z celého světa stejně jako německé loutky z 20.století Museum představuje 600 m2 vystavovací plochy a kromě stabilních expozic se zde počítá i s každoročně obměňovanými příležitostnými výstavami. Organizátoři počítají s divadelními produkcemi v sálku pro 99 diváků, s návštěvou za kulisami a možností zahrát si s loutkami i s loutkářskými workshopy. Na listopad už je připraven i loutkářský festival zaměřený na děti předškolního věku i publikum rodičů s dětmi. Pro budovu muzea byl přestavěn a restaurován bývalá rytířský statek v zámeckém parku.
Časopisy a informace o loutkovém divadle (v němčině)
V němčině vychází několik informativních loutkářských časopisů a bulletinů: Die Spielleiste (v Bonnu), Das Andere Theater vydávaný německým UNIMA centrem ve spolupráci s berlínským loutkovým divadlem Schaubude (e-mailová adresa unima@schaubude-berlin.de), sdružení německých loutkových divadel vydává revui Puppen Menschen and Objekte, švýcarské Sdružení pro loutkářství a UNIMA časopis Figura (od nového ročníku se změněným formátem i koncepcí, je stáledvojjazyčný, v německo-francouzské verzi), rakouský buletin pro loutkářství se jmenuje Opus a konečně rakouské město Wels, které pořádá loutkářský festival a má rozsáhlou sbírku papírových rodinných divadel v městském muzeu, informuje o své činnosti na stránkách časopisu IMAGO.
Ti, kteří se zajímají o vystřihovánky, siluety (a loutkové divadlo), najdou informace v časopise Schwarz auf Weiss (www.Scherenschnitt.org), milovníkům papírového divadla je věnován časopis PapierTheater (Peter Schauerte-Luke, Schlossplatz 16, 42 659 Solingen). Zájemcům o loutky v terapii ráda zašle informace německá Společnost pro loutky v terapii (Deutsche Gesellschaft fur Therapeutisches Puppenspiel e.V. (DGTP) – více informací na : www.DGTP.DE. Informace o divadelní praxi a teorii, divadle a škole, texty o loutkářství a literatura o tanci, cirkusech a varieté nabízí německé divadelní nakladatelství, které na požádání zašle i katalog: theaterbuchversand@gmx.net.
Z Německa také došla koncem roku smutná zpráva – 7.11. 2004 zemřel ve věku 69 let významný německý loutkář, autor, režisér a vůdčí osobnost berlínského literárního loutkového divadla die Buhne Peter Steinmann. K této výrazné osobnosti moderního německého loutkářství se vrátíme v podrobnějším medailonu v příštím čísle.
Velká Británie
O loutkovém divadle ve Velké Británii se u nás příliš zpráv neobjevuje, natož pak o loutkovém divadle v regionu pro nás tak exotuckém, jako je Wales. V magazínu International Arts Manager jsme si proto ze zájmem přečetli o ve světě proslulé společnosti Green Ginger, která sídlí v malém městečku Tenby. To jim ovšem slouží hlavně jako základna pro cesty po celé Evropě i Severní Americe.
Green Ginger ve svých inscenacích spojuje komedii s fyzickým divadlem, často pracuje s maskami či figurínami v životní velikosti. Bambi, jejich nejnovější inscenace, je jakousi noční můrou, zasazenou do velkoměstské džungle. Více informací o tomto zajímavém souboru, zabývajícím se také pouličním divadlem, naleznete na www.greenginger.net.