Kurýr – Loutkář 5/2002

K a l e n d á r i u m

říjen
16. 10. 1932 - 70 let Jitka N o v á k o v á, scénická výtvarnice, herečka, protagonistka Studia Ypsilon v době jeho libereckého působení

listopad
11. 11. 1952 - 50 let Čestmír K o p e c k ý, dlouholetý vedoucí tvůrčí skupiny v ČTV, umělecký manažer Divadla Minor v Praze
22. 11. 1942 - 60 let Eva H a n ž l í k o v á, autorka loutkových her, dramaturg, publicistka a také v letech 1980- 1993 šéfredaktorka časopisu Československý loutkář
25. 11. 1927 - 75 let Mojmír K u č e r a, loutkoherec
29. 11. 1947 - 55 let Josef E š p a n d r, loutkoherec, člen Divadla S+H

prosinec
4. 12. 1952 - 50 let Anna N o v á k o v á (roz. Kopecká), loutkoherečka ve svobodném povolání
9. 12. 1947 - 55 let Karel M a k o n j, režisér, autor divadelních i rozhlasových her, historik, kritik, teoretik, pedagog
9. 12. 1947 - 55 let Pavel M a l h o c k ý, dirigent, skladatel spolupracující mj. s Malým divadlem v Českých Budějovicích
19. 12. 1937 - 65 let Milena G l o g a r o v á, loutkoherečka
22. 12. 1932 - 70 let Jiří S t ř e d a, loutkoherec, dramaturg, režisér, autor her pro loutky

Ještě o srpnových povodních

Po smutné bilanci v divadlech postižených letošními povodněmi se přihlásila celá řada jednotlivců i organizací (našich i zahraničních) s upřímnou snahou nějak pomoci. V současné době přispěla většina z nich především na povodňové konto (12141214/0300, Československá obchodní banka) nejvíce postižené Říše loutek. České středisko UNIMA kontaktovalo a průběžně informuje všechny, kteří v souvislosti s povodněmi o pomoc požádali. V současné době se však nabízí ještě další možnosti loutkářské solidarity. Loutkářské muzeum v Palermu chce podat grant, jehož cílem by měla být možnost česko-italské spolupráce při restaurování zničených divadelních objektů (nejen loutek, ale i dekorací atd…), se kterým mají zejména po záplavách ve Florencii Italové velké zkušenosti. Dalším námětem je materiální výpomoc týkající se nábytku, reflektorů, opon, eventuálně elektrických i elektronických přístrojů. Říše loutek byla požádána, aby sepsala nejnaléhavější materiální požadavky. Organizací a koordinací této sbírky bylo pověřeno České středisko UNIMA. Toto středisko také prostřednictvím časopisu Loutkář vyzývá všechny, kteří mají možnost zapojit se do grantových projektů na obnovu tohoto unikátního loutkového divadla, aby kontaktovali sekretariát českého střediska UNIMA: Celetná 17, Praha 1, tel.: 224 809 189, e-mail: alena.kulhankova@divadlo.cz nebo přímo vedení Říše loutek: 603 560 236.
Nabízejí se možnosti dobrovolných restaurátorských prací, ale i iniciativa při novém vybudování archivu divadla.

Také loutkářské sbírky divadelního oddělení Národního muzea v Praze v ohrožení
Na ředitele Divadelního ústavu v Praze se obrátil s prosbou o pomoc i Mgr. Jan Kostroun, správce loutkářské sbírky pražského Národního muzea:
"…V depozitáři Národního muzea v Terezíně byly uskladněny opony, loutky, kostýmy loutek a loutkářský flašinet českých lidových loutkářů (Kopecká, Dubský), dekorace umělecké scény divadélka Říše loutek z 30. let (Sucharda, Bouda, Suchardová-Brichová) a loutky z 50.-70. let Ústředního loutkového divadla (Malík, Cinybulk, Havlík). Povodeň zasáhla celkem 333 předmětů, část jich byla nenávratně zničena vzhledem k použitým materiálům: dřevo, nepálená hlína, sádra, papír, textil, papírmaché, klih a škrob. Restaurovat se bude pouze 9 opon, 4 sady loutek, sada kostýmů i loutek A. Kopecké a flašinet lidového loutkáře, 41 dekorací Říše loutek a 23 loutek Ústředního loutkového divadla z klíčových inscenací 50. a 60. let.
Předběžně odhadnutá částka na restaurování činí 1.340.000 Kč. Vzhledem k tomu, že Národní muzeum nedisponuje velkými finančními prostředky a že musí řešit povodňové problémy dalších oddělení (Liběchov, Novotného lávka, Tyršův dům, knihovna Národního muzea ad.), obracíme se na vás s prosbou o pomoc…"
I v tomto případě apelujeme na všechny, kteří mohou a chtějí pomoci konkrétní akcí, aby kontaktovali České středisko UNIMA, nebo přímo Mgr. Jana Kostrouna (e-mail: jan.kostroun@nm.cz)
-red-

Z D O M O V A

Festivaly

Stalo se již příjemným zvykem, že se v regionech či jednotlivých pražských čtvrtích nespokojují s "centrálními" kulturními akcemi a že kulturní život v českých krajích dostává osobitou podobu. Přispívají k tomu zcela určitě nejrůznější festivaly, na nichž jsou vidět jazzové i beatové skupiny - a vedle tanečních souborů, pohybového divadla a také čím dále tím častěji i loutkáři.

Plejádu pozdně letní a podzimní řady festivalů zahájilo Brno. Ve dnech 16.- 18. 8. se tu konal již čtvrtý ročník festivalu na podporu znovuobnovení kulturního provozu v rekonstruovaném kulturním domě - Dělňák Líšeň 2002. Šlo o festival organizovaný Divadlem Líšeň (řada z vás se jistě pamatuje na jejich inscenaci Sávitrí, která vzbudila pozornost na řadě českých i zahraničních loutkářských festivalů). Objevil se tu kreslený film (Eva Slachová: Běh mezi snem a skutečností), D-Dílna Studia Dům s inscenací Princ Bhadra, Hanáčkových rodinné loutkové divadlo s Donem Šajnem, choceňská výtvarnice Hana Voříšková se svými loutkovými miniaturami Oříšková chaloupka a Grónská písnička a také básničkáři, písničkáři a hudebníci.

Pestrá všehochuť čekala také diváky o zářijovém víkendu v Praze 7. Městská část Praha 7. Kulturní dům Vltavská a divadlo Ucho za okem zde společně pořádali Letenskou divadelní pouť (13.-15. 9.) Hosty bylo mj. DNO z Hradce Králové, Buchty a loutky, Čmukaři, Soukromé divadélko Poli, DDS Ty-já-tr z Prahy, ale diváci se mohli dočkat ohňového překvapení i "zlatého hřebu", kterým byl zpěvák Vladimír Mišík. V doprovodném programu pak došlo i na nejrůznější řemesla.

Ostrovy neklidu - to byl název "festivalu uprostřed města" (17.-22. 9. 2002), jehož druhý ročník se konal na nejrůznějších místech v Pardubicích. Program měl opravdu bohatý - od světelných instalací, přes tanec butó, výstavy, rakvičkárnu (GoGo a ChruChru ze Svitav), žonglování, kejklířské vystoupení, alternativní hudbu, klaunerii divadla Vosto5 z Prahy, "Chodníkovej špektákl" Divadla Kvelb z Českých Budějovic i loutkové divadlo s lesními efekty "Drak a flaška" souboru Nejhodnější medvídci z Hradce Králové.

Divadlo loutek Ostrava uspořádalo ve dnech 16.-20. 9. již podruhé pětidenní setkání, 2. mezinárodní Divadelní pouť bez bariér, naplněné až po okraj představeními, ale i hrami a programy, do nichž se mohli zapojit, a to skutečně bez bariér, handicapovaní i zdraví, od nejmladších žáků mateřských škol až po dospělé publikum.
Navíc se uskutečnily i specializované dílny, určené mentálně postiženým.
V bohatém divadelním programu, který začínal ráno a končil v pozdním odpoledni, se odehrálo 28 představení. Mezinárodní charakter letošní Divadelní pouti přivedl do Ostravy i francouzskou divadelní skupinu Catalyse a slovenské Divadlo z Pasáže. Obě divadla pracují výhradně s mentálně postiženými klienty. Brněnské Divadlo Neslyším se představilo dvěma inscenacemi Zoji Mikotové. Neslyšící i slyšící nejmladší diváci se radovali na představeních "Pták ve vzduchu a ryba ve vodě" a "Věc není věc", studentské a dospělé publikum pak nadšeně přijalo inscenaci brněnské JAMU - "Odysseu" režisérky Zoji Mikotové.
Budějovické Studio dell' arte uvádělo v divadelním šapitó Erbenovy pohádky, pouliční Divadlo Kvelb v prostoru před DLO báječné improvizovalo a hrálo si s dětmi, balonky lítaly nejen v představení Divadla DRAK, ale dostali je do rukou i všichni diváci. Pouť bez balonku, sladkostí a her by nebyla poutí. A navíc, handicapované děti si na scéně divadla zazpívaly, zatančily i zahrály divadlo!

S Českými Budějovicemi je už deset let spojen festival nezávislých profesionálních divadel - Příjemné setkání, který v Divadle pod čepicí a v divadelním stanu na Piaristickém náměstí v galerii Pod kamennou žábou pořádá Studio dell' arte. Na letošní, jubilejní ročník si půvabné hostitelky (Studio dell' arte je ženským seskupením!) pozvaly své přátele z jižních Čech (Divadlo Kvelb, divadlo Studna Hosín), ale i další soubory "stejné krevní skupiny" - divadlo Vizita, Jarmilu Vlčkovou z Divadla u staré herečky, Václava Koubka či liberecké Divadlo na cestě s protagonistou Miroslavem Losem. Samozřejmě, že nechyběly starší i nejnovější produkce Studia dell' arte. Jen se toho letos na podzim seběhlo tolik, že jsme, k naší velké lítosti, tentokráte nemohly za redakci být přítomny. Snad nám to pořadatelky do příštího Příjemného setkání odpustí.

Podzimní festivalový maraton uzavíralo letos (také již X. ročník) setkání divadelní, hudební, taneční, literární a jiné alternativy Next wave. Konalo se hned na několika místech v Praze (v Divadle Na zábradlí, DISKu, Řetízku) a jeho hosty v odpoledním a večerním bloku bylo Divadlo DNO z Hradce Králové, které v poslední době značně rozvířilo vlnu zájmu diváků i divadelní kritiky (kurátor festivalu Vladimír Hulec přirovnal divadlo DNO na tiskové konferenci dokonce k "nečekanému meteoru, který rázně a oslnivě vstoupil na české divadelní nebe"). Novinkou tentokráte byla speciální mediální pozornost, kterou Next wave v samostatném pořadu Čajovna na (příštích) vlnách Vltavy věnoval Český rozhlas 3 Vltava.

V ý s t a v y

Dvorní fotograf Divadelního ústavu (a také častý spolupracovník naší redakce) Viktor Kronbauer získal za kolekci fotografií Král Lear na Triennale v Novém Sadu stříbrnou medaili. Koncem června bylo v Divadelnímu ústavu v Praze pokřtěno jeho autorské CD, které obsahuje 100 divadelních fotografií v Kronbauerově osobité reflexi.

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi udržuje stále vysokou úroveň výstav v muzejní galerii v Břetislavově ulici čp. 75. V září a říjnu zde návštěvníci mohli vidět Loutky a objekty Antonína Maloně. Za svou dosud nejkrásnější divadelní spolupráci považuje účast na inscenacích Studia Dům Evy Tálské a na Nachových plachtách bratří Formanů. V poslední době je to spolupráce na projektu La Stodola divadla Continuo. Antonín Maloň (původně strojní inženýr a projektant, posléze výtvarník ve svobodném povolání) - podle svýchvlastních slov - vystavoval "na louce i na dvorku, v Praze i v zahradě, v zahraničí v Rakousku, Německu, Holandsku, Dánsku i Washingtonu".

V rámci přehlídky finského umění pod názvem Jiné Finsko se v Praze ve dnech 26. 9.- 20. 11. koná celá řada kulturních akcí - od výstav, přes taneční a hudební vystoupení, filmové prezentace až po loutkové divadlo. Loutkové divadlo MUKAMAS z Tampere uvedlo na přehlídce (10. 10. 2002) v Dejvickém divadle Pinokia autorů C. Collodiho a Jiřího Žáčka v režii Jakuba Krofty.

Co je v nového v českém loutkářském hnízdě

Praha: Divadlo Minor získalo prestižní ocenění Stavba roku 2002 a Cenu primátora hlavního města Prahy za vytvoření ojedinělého prostoru pro kulturní aktivity dětí se zřetelem k náročnosti rekonstrukce dříve zdevastovaného kina. Do soutěže bylo přihlášeno 55 staveb z České republiky, nominováno na titul bylo 15 projektů. Ocenění již desátým rokem udělují v rámci stavebního veletrhu For Arch Nadace ABF, vydavatelství Economia, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Vyhlašovatelé předali ceny 12. 9. v Jízdárně Pražského hradu. Architektem divadla Minor byl ing. arch. Aleš Kletenský, Viktor Koreis, Barbora a Jan Zichovi a Jakub Zich, investorem Hlavní město Praha a dodavatelem stavby Metrostav a.s.

Divadlo Minor dostalo nového uměleckého šéfa. Stal se jím Jan Jirků (zatím ještě posluchač oboru režie-dramaturgie na katedře alternativního a loutkového divadla), který má za sebou - kromě práce se svými vrstevníky z dnešního souboru NABLÍZKO - již šest režií v profesionálních loutkových divadlech (Naivní divadlo Liberec, Divadlo Lampion, Divadlo Alfa a Divadlo Minor). Z připravovaných premiér se mohou diváci v jeho režii těšit na inscenaci "Vánoce aneb Příběh o narození", na jaro chystají v Minoru v režii Akrama Staňka horror pod názvem "Golem". A do třetice divadlo Minor: Poskytlo prostory k pohostinským vystoupením divadlům a souborům postiženým srpnovými povodněmi. Podzimní premiéru s názvem "To nám to pěkně začíná" zde mělo v říjnu divadlo Semafor, na přelomu října a listopadu se tu konala i některá představení Mezinárodního festivalu nového tance - Konfrontace 2002.

Všem, kteří si chtějí užít během dvouhodinové okružní plavby historickým centrem Prahy hudební a loutkovou revui, je určen Cabaret-boat. Jde o zábavnou klauniádu herců a loutek, plnou písniček v českém, slovenském, romském, francouzském, anglickém, německém i portugalském jazyce. To vše za hudebního doprovodu Elišky Dvorské a Pavla Bělíka, ve výpravě Mileny Dubšíkové a Jana Říhy a v režii Marty Dvorské.

Hradec Králové: Divadlo DRAK připojuje ke svému názvu od nové sezony již stabilně i označení Mezinárodní institut figurálního divadla. Projekt Mor na ty vaše rody! v režii Josefa Krofty získal výroční cenu města Hradec Králové Hradecká múza.

V Divadle Jesličky se konala 20. 9. oslava 150. narozenin pánů Jiřího Polehni, Jana Dvořáka a Josefa Tejkla, dlouholetých pedagogů ZUŠ Na Střezině. Bohatý a kvalitní kulturní program vyvrcholil premiérou hry "Tři bratři" od Josefa Tejkla, která nezapře inspiraci Čechovovými Třemi sestrami. V rolích Olega, Míši a Ivana vystoupili sami oslavenci, přestávky mezi jednotlivými výstupy citlivě vyplňoval chór studentek ZUŠ Na Střezině. Z dalšího programu lze zmínit jen krátkou loutkovou pohádku "O neposlušných kozenkách" (pro ARTAMA - druh loutek: animované předměty). Bujará zábava, která posléze následovala se nesla zcela v duchu výše uvedených taškařic.

Most: Divadlu rozmanitostí - dodnes stále ještě nejmladšímu českému statutárnímu loutkovému divadlu - je 15 let. 8.října roku 1987 měla v tehdejším Divadélku malých forem v mosteckém Repre premiéru pohádka Jiřího Středy (na motivy H. CH. Andersena) "Tak povídej!" Tím se mostecké veřejnosti představil nový profesionální soubor, jehož tvorba se zaměřila především na děti a mládež. Od té doby nastudovalo a uvedlo Divadlo rozmanitostí celkem 67 premiér - a to jak loutkových, tak činoherních představení. 15. narozeniny si v Divadle rozmanitostí připomněli 28.9.2002 při příležitosti první premiéry letošní sezony Cmíralova "Pohádka o Popelce").

Ostrava: V Divadle loutek mají nejen nového ředitele - od 1. 10. 2002 výtvarníka a režiséra Tomáše Volkmera (více viz 2. strana obálky Loutkáře č. 1/2002), ale zahájili sezonu i se zcela novým programovým měsíčníkem nazvaným Vahadlo. Tam se můžete v graficky zdařile upraveném materiálu dočíst nejen o měsíčním repertoáru divadla a připravované premiéře, ale například i o tom, že inscenace Trumfu, která již posbírala řadu ocenění, se objevila v záznamu z představení na televizních obrazovkách (5. 10. 2002) a že se divadlo 24.a 25. 10. právě s touto inscenací představí na XXIV. ročníku mezinárodního loutkářského festivalu v rakouském Mistelbachu.

Brno: Radost v novém (jpk)
Po dávných úpravách libereckého Naivního divadla, plzeňské Alfy, kladenského Lampionu a těch docela ještě novotou vonících v ostravském Divadle loutek a krásném pražském Minoru dočkalo se také Divadlo Radost v Brně zbrusu nového hávu.
Je nyní radost vkročit do Radosti. Rozšířený foyer s výstavami loutkářských výtvarníků s prostornými šatnami a sociálními zařízeními dává nahlédnout do komorního sálu. Po schodech vyjdete na galerii s klubovým posezením dobře zásobeného bufetu a s další možností výstavních prostor. Všude obklopují návštěvníky loutky a modely scén nejzasloužilejších tvůrců nejkrásnějších inscenací Radosti.
Tím hlavním je ovšem amfiteátrový sál (podobný, ale mnohem menší, mají V Divadle loutek Ostrava), kde každý návštěvník dobře vidí, co se děje na jevišti. Ta brněnská Radost je scénou k závidění. (Jen mi to nedá a přimlouvám se, že by si podobnou přestavbu zasloužila scéna v českém poválečném loutkářství nejzasloužilejší - královéhradecký Drak, kde bývá v pozdních jarních měsících opravdui k nevydržení. Účastníci mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů zírají, kde se ještě dá hrát divadlo!)

Koutek SAL SČDO

Zasedání Rady SAL
14. září se v Praze na svém řádném zasedání sešla Rada SAL. Přijala kolektivní přihlášku nového člena, loutkářského souboru Klubíčko ze Cvikova. Současně vyslovila poděkování všem spolupořadatelům za realizaci 5.loutkářkých letnic, které proběhly v Českém Dubu a Přerově. Na zasedání byl projednán i program 7. Raškových Loun ve dnech 19.-20. 10. 2002. Na festivalu vystoupí celkem 10 kolektivů. Festival bude také připomínkou 75 let Jindřicha Linharta, bývalého vedoucího souboru Divadlo před Branou z Rakovníka, a rovněž příležitostí k ocenění jeho práce pro amatérské loutkářství. Obdrží "Čestné uznání Matěje Kopeckého".
V příštím roce SAL oslaví 30 let svého trvání. K tomuto výročí se připravuje putovní výstava loutek, návrhů a plakátů, které budou činnost organizace dokumentovat. Bude zahájena na Loutkářské Chrudimi 2003.

Informátor SČDO
V červnu t.r. vyšlo další číslo. Přineslo souhrnnou zprávu o XII. svazové konferenci, konané v Praze 20. dubna 2002. Součástí zprávy je jmenovité složení předsednictva a kontrolní a revizní komise Svazu, i seznam členů, kteří byli na konferenci oceněni. Dále číslo přináší výsledky XXX. ročníku národní přehlídky monologů a dialogů, Pohárek SČDO 2002 -memoriál Zdeňka Kokty, jehož finále proběhlo 27. dubna ve Velké Bystřici u Olomouce. Vyhlašovatelem a pořadatelem byl SČDO za spolupráce Divadelního souboru KS Velká Bystřice a Kulturní středisko ze stejného místa. Další akci, o které Informátor píše, byla Národní přehlídka jednoaktových her v Holicích (účast 11 aktovek). Tradiční bienále proběhlo ve dnech 24.-26. května za pořadatelství SČDO a Kulturního domu města Holic. Rolnička

V měsíci září vyšlo letošní 3. číslo. Na jeho stránkách je možné si přečíst názory naletošní ročník Loutkářských letnic. Dále Rolnička přináší gratulace k životním jubileím Jindřicha Linharta (75 let) a Naděždy Semotánové (75 let), bývalé předsedkyně komise SAL pro loutkové divadlo na mateřských školách.

Zlatý odznak J. K. Tyla
J. K. Tyl má stále mezi divadelními amatéry velkou autoritu. Proto ochotnická obec těžce nesla skutečnost, že pocta, která nesla Tylovo jméno, se přestala udělovat. Na základě společné iniciativy SČDO, SAL, České obce sokolské, Divadelního centra v Podbeskydí, Volného sdružení východočeských divadelníků a Orla bylo toto ocenění obnoveno. Po vzájemné dohodě se správcem odznaku stal Svaz českých divadelních ochotníků. Jeho prvními nositeli se stali: V. Shrbenský, S. Macek, V. Ondráček, J. Doležal, J. Bušina, B. Matula, J. Nohejlová, J. Daňková a J. Merta. Za SAL se stal prvním nositelem odznaku František Písek, který odznak obdržel na letošní Loutkářské Chrudimi.
Udělování odznaku se řídí statutem, z něhož vyplývá, že toto ocenění se uděluje za mimořádné zásluhy o amatérské divadlo všech oborů a žánrů - divadla činoherního, loutkového, hudebního, pantomimy, pohybového divadla, uměleckého přednesu a divadla poezie. Odznaky se udělují jednou ročně. Návrhy podávají občanská sdružení do 31. 3. každého roku a ocenění se vyhlašuje vždy k 1. květnu. O udělení rozhoduje komise, složená ze zástupců zakládajících organizací. Statut řeší i otázku financování činnosti komise i vytváření znaků.

(psl)