22.05.2004 00:00

Lubor Zahrádka: Spejbl a Hurvínek opět před soudem – oč jde?

Jde o ochranné známky, na nichž byla užita jména a zobrazení loutek Spejbla a Hurvínka. Majitelem autorských práv na veškeré umělecké dílo prof. Josefa Skupy, tedy i loutky Spejbla a Hurvínka, je Městský ústav sociálních služeb Města Plzně (MÚSS), který je získal dědictvím. Přáním paní Jiřiny Skupové jako dědičky prof. Josefa Skupy bylo, aby tato autorská práva s konečnou platností připadla sociálně potřebným seniorům žijícím v domovech důchodců, které MÚSS spravuje.
Než však došlo k realizaci tohoto záměru, uplatňovala jak ona sama, tak i její dědičky B. Světlíková a M. Skupová autorská práva k dílu prof. Josefa Skupy, zejména pak autorská práva vztahující se k figurkám Spejbla a Hurvínka vůči všem uživatelům těchto loutek. Jak ona, tak i další dědičky, zastupované arch. Josefem Růžičkou, sjednávaly a uzavíraly smlouvy o užití těchto figurek, udílely případná svolení k jejich úpravám, pozastavovaly úpravy nevhodné a pobíraly i příslušné autorské honoráře. Ani za života paní Jiřiny Skupové, ani po její smrti, kdy autorská práva uplatňovaly další dědičky, nikdo nezpochybnil, že autorem loutek Spejbla a Hurvínka byl prof. Josef Skupa a že tedy jeho dědicům autorská práva k těmto loutkám náleží.
Užití jmen a zobrazení loutek Spejbla a Hurvínka v ochranných známkách tedy vyžadovalo rovněž svolení majitele autorských práv - MÚSS. Miloš Kirschner si však ochranné známky přihlásil bez vědomí a tedy i bez souhlasu MÚSS. Dědička těchto ochranných známek paní Mgr. Helena Štáchová pak tímto vlastnictvím ochranných známek odůvodňuje svůj nárok rozhodovat o užití autorských děl - loutek Spejbla a Hurvínka i mimo Divadlo Spejbla a Hurvínka, jehož je ředitelkou. Ochranné známky se tak stávají titulem k rozhodování i o komerčním využití autorských děl - loutek Spejbla a Hurvínka včetně pobírání nemalých finančních částek z toho plynoucích, přičemž paní Mgr. Helena Štáchová nepochybně není dědičkou autorských práv k těmto loutkám. Autorské odměny z tohoto užití tak jednoznačně plynou nesprávným směrem.
Soudní spor tedy vede MÚSS proti paní Mgr. Heleně Štáchové osobně, Divadlo Spejbla a Hurvínka není účastníkem tohoto sporu a jeho existence či činnosti se tento spor vůbec netýká. V rámci tohoto sporu pak paní Mgr. Helena Štáchová neváhala zpochybnit autorství prof. Josefa Skupy k loutkám Spejbla a Hurvínka, přičemž tvrdí, že loutky vytvořili řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Vyrobili, to jistě ano, avšak na počátku všeho byla dlouhozrající myšlenka, kterou mladý akademický malíř a šéf výpravy městského divadla prof. Josef Skupa nakonec vyjádřil kresbou podivuhodné loutky, tehdy módního, dadaistického stylu a požádal starého pana Karla Noska, dílenského mistra průmyslové školy v důchodu, zda by ji nevytvořil. Nosek, se kterým byl prof. Skupa v čilém přátelském styku, přislíbil a loutku skutečně ve dřevě provedl. I toto se paní Mgr. Štáchová snaží zpochybnit suverénním tvrzením, že se to sice pouze traduje, ale i kdyby to byla pravda, Nosek se předlohy nedržel a loutky si vymyslel a vytvořil sám. V této souvislosti pak se nabízí otázka, zda si přihlašovatel ochranných známek Miloš Kirschner vyžádal svolení Karla či Gustava Noskových, případně jejich dědiců, k užití jejich autorských děl na ochranných známkách… Dnešní divák si může jen těžko představit, co znamenalo Skupovo revoluční loutkářství, jehož inspirujícím bodem byl právě Spejbl, pro naši divadelní modernu v prvé třetině minulého století, i jakou mělo odezvu zahraniční a proč nakonec bylo milováno generacemi všech věkových skupin. Jeden hlas za všechny - N. Kaner, Volksstimme 2. 3. 1958: „Prof. Skupa vymyslel Spejbla, demaskovaného moralistu ve fraku a dřevácích. Jeho humor byl světový, moderní, kterým mohl již ve dvacátých letech poučit dadaisty v Berlíně, Paříži a Curychu, co je to abstraktní humor.“
Nakonec uvádím citaci JUDr. Veroniky Křesťanové, specialistky na autorské právo v Lidových novinách ze dne 22. 3. 2003: „Chybí nám respekt k duševnímu vlastnictví a autorským právům. Všichni uznávají, že duševní vlastnictví má obrovskou hodnotu a musí se chránit jinak je to zkáza pro celou společnost.“
V Plzni v únoru 2004
MUDr. Lubor Zahrádka
Svědectví člena původního Skupova divadelního souboru (1940 - 1948) a posléze i osobního lékaře rodiny.

Autor článku: Loutkář