České divadlo Ministerstvo kultury by mělo hospodařit s výdaji o 630 mil. Kč nižšími než loni Ministerstvo kultury by mělo hospodařit s výdaji o 630 mil. Kč nižšími než loni
Ministerstvo kultury by mělo letos hospodařit s výdaji o 630 milionů korun nižšími než v loňském roce. Vláda dnes schválila státní rozpočet, který pro kulturu počítá s 15,218 miliardy korun. Loni měl resort výdaje po úpravě rozpočtu 15,849 miliardy korun a minulá vláda ANO a ČSSD navrhovala navýšit je pro letošní rok na 16,139 miliardy korun.
Oproti návrhu vlády Andreje Babiše (ANO) je tak rozpočet MK schválený současnou vládou asi o 900 milionů korun nižší. Ministerstvo dnes ČTK sdělilo, že snížilo výdaje oproti původnímu návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 z dílny vlády Andreje Babiše o 5,7 procenta. Tato opatření se nijak nedotknou příspěvkových organizací ministerstva kultury, uvedlo.
Snížení výdajů je podle MK z 50 procent v odložených investičních výdajích, 33 procent v dotačních titulech, 15 procent se týká platů, které se nebudou navyšovat, a dvě procenta provozu.
Odložené investiční výdaje 510 milionů korun neznamenají podle dnešního vyjádření MK rezignaci na realizaci projektů, jako je revitalizace Invalidovny či rekonstrukce Nové scény Národního divadla. „Jde pouze o zařazení skutečných výdajů v čase. Krácení dotačních titulů ministerstvo uvážilo velmi odpovědně tak, aby zůstaly zachovány funkční principy podpory živého umění i památkové péče," uvedlo MK.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení podobně jako mnohé předchozí vlády slíbila, že se chce během svého mandátu blížit k tomu, aby na kulturu šlo jedno procento ze státního rozpočtu. V rozpočtu na letošní rok by tak musely výdaje MK činit 18,9 miliardy korun. Pokud by vláda zamýšlela věnovat jedno procento na kulturu bez výdajů na církve, musel by být rozpočet MK ještě vyšší.
Z rozpočtu MK jde do kultury reálně méně peněz, než se z rozpočtu dá usuzovat. Rozpočet obsahuje i peníze, které stát posílá církvím v majetkovém vyrovnání s církvemi. Každoročně tak je rozpočet ministerstva kultury nižší asi o 3,2 miliardy korun, z čehož přes dvě miliardy korun jde na splátku finanční náhrady za nevydaný majetek a skoro miliarda na podporu církví.
Největší položkou rozpočtu MK je financování třicítky jeho příspěvkových organizací, kam patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum, Národní knihovna, Národní památkový ústav a další velké státní kulturní instituce. Loni měly k dispozici 8,16 miliardy korun, letos by podle schváleného rozpočtu měly mít 7,7 miliardy korun. O téměř 170 milionů korun by se měl snížit rozpočet programů na obnovu a záchranu kulturních památek. Těchto programů má MK osm a už před časem avizovalo, že jeden z nich letos nevyhlásí.
Přibližně stejný jako loni je rozpočet v kapitole živého umění, loni byl 1,4 miliardy, letos by měl být 1,46 miliardy. Zatímco loni z něj ale šlo 700 milionů korun na program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, letos v tomto programu bude 300 milionů korun. V rozpočtu na živé umění ale přibyla rubrika rozvoj kulturního a kreativního sektoru s rozpočtem 490 milionů korun.
„Ani původní návrh rozpočtu ministerstva kultury, který jsme přepracovávali, nezaznamenal ve všech ukazatelích růst výdajů oproti roku 2021. Kulturní služby a podpora živého umění byla navržena v částce 1,122 miliardy korun, přičemž v roce 2021 to bylo 1,403 miliardy korun. Ani záchrana a obnova kulturních památek nebyla plánována v původním návrhu rozpočtu ve stejné výši jako v roce 2021," uvedlo dnes ministerstvo.
