Miroslav Donutil ztvární sluhu Truffaldina už popětisté
Divácky oblíbená inscenace Sluha dvou pánů, v níž osmnáct let exceluje v titulní roli člen činohry Národního divadla v Praze Miroslav Donutil, bude mít 11. května pětistou reprízu. V září 2008 překonala rekord české první scény, který do té doby držela s počtem 403 repríz Örkényho Kočičí hra s Danou Medřickou. Inscenace v režii Ivana Rajmonta si od premiéry v roce 1994 stále nachází publikum.
Donutil hrál roli věčně hladového sluhy Truffaldina v této Goldoniho komedii i loni 7. února v den svých šedesátin. Když začal inscenaci zkoušet, byl mu čtyřiačtyřicet; dodnes ho diváci při každé repríze vítají potleskem. "I proto je vlastně každá inscenace jiná, hrajeme to stále jako poprvé, protože se publikum mění. Samozřejmě, že únava za ta léta a postupující věk hrají roli. Diváci jsou mým dalším partnerem. Neznám je, a tak na ně nemohu být připraven," řekl herec ČTK. Už před lety naznačil, že pětistou reprízu by považoval za důstojné rozloučení s jevištěm Národního divadla.
"Uvidíme, jak se to vyvine, jak na tom budu zdravotně a jaký bude zájem diváků," podotkl herec. Právě tato role mu pomáhá udržovat fyzickou kondici, i když je jeho pohyb po jevišti přeci jen pomalejší. Zlobí ho koleno; připravuje se na operaci, která se má podle mluvčího činohry Tomáše Staňka uskutečnit ne dříve než koncem příštího roku.
Donutil hraje i v náročné inscenaci Čapkovy Věci Makropulos amerického režiséra a výtvarníka Roberta Wilsona, která bude v červnu hostovat v Neapoli. S režisérem Danielem Špinarem nastudoval jednu z rolí černé komedie z nacisty okupovaného Polska autora Nicka Whitbyho Být či nebýt. Diváci ho mohou vidět i jako Jakuba Buška ve Stroupežnického Našich furiantech, představuje Hejtmana v Gogolově Revizorovi. Bude Hrabětem v inscenaci Bláznivý den aneb Figarova svatba, jejíž premiéra bude 27. dubna.
Další příležitostí k oslavě v programu Národního divadla bude už 14. dubna na Nové scéně inscenace Kouzelný cirkus. Ta měla premiéru dokonce v roce 1977, drží se v repertoáru 35 let a za tu dobu měla přes 6150 repríz. Ve druhé polovině 70. let ji připravili Evald Schorm, Jan Švankmajer, Jiří Srnec, Josef Svoboda, Zdeněk Seydl, Emil Sirotek a mnoho dalších. Je nejtypičtější ukázkou umění Laterny magiky, syntézou jejích jevištních složek. Divadelní prostor se v ní mění v cirkusové šapitó. Diváky vtahuje do příběhu nejen panoramatický obraz a oblíbené triky s prolínáním takzvaného předobrazu a reality.
