Soubor opery a operety Moravského divadla vzdá v chystané inscenaci Podskalák poctu Karlu Hašlerovi

Do dnes už neexistující osady na břehu Vltavy nás zavede děj půvabné lidové operety Podskalák. Příběh o lásce, které není přáno, ale která nakonec dojde šťastného konce, zdobí písně Karla Hašlera. Připomenout si evergreeny My jsme ti Pražáci, vltavská krev, Ta naše písnička česká nebo Až já půjdu do nebe a vnést do publika pozitivní energii je cílem a přáním tvůrců chystané olomoucké inscenace Podskaláka, jejíž premiéra byla naplánovaná na 12. února. Kvůli stávajícím protiepidemickým opatřením však musíme premiérové představení odložit.

„Podskalák patří k lidovým operetám, které mají své obdivovatele v různých věkových kategoriích. A přesně to byl důvod, proč jsem se rozhodl tento titul zařadit do repertoáru Moravského divadla. Chceme touto inscenací udělat radost všem, kdo o to stojí,“ uvedl umělecký šéf souboru opery a operety Miloslav Oswald.

Nová inscenace má být především poctou písničkáři Karlu Hašlerovi, připomínkou této všestranné umělecké osobnosti, jejíž životní cesta tragicky skončila před 80 lety v koncentračním táboře v Mauthausenu. „Písně Karla Hašlera mají v národním povědomí zcela mimořádné postavení a některé z nich díky své prostotě a upřímnosti zlidověly. Proto jsme k původním hudebním číslům operety přidali dalších deset písní, které jsou výběrem toho nejlepšího a nejznámějšího z tvorby Karla Hašlera. Některé z dodaných písní zazní v orchestrální instrumentaci Karla Mládka, další v komorní úpravě pro harmoniku a kytaru,“ přiblížil autor hudebního nastudování Tomáš Hanák.

Režie se ujala Dagmar Hlubková, která má s operetním žánrem bohaté zkušenosti a v Moravském divadle patří k pravidelným hostům. „Úspěch Podskaláka tkví jednoznačně v Hašlerových písních, které známe všichni, zpíváme si je a jsme u nich dojatí. Příběh operety je jednoduchý, ale rozhodně není plytký. Pojednává o něčem, čeho jsme svědky i dnes. Mladá matka musí sama vychovávat svého chlapečka a nemá přitom kolem sebe nikoho, kdo by jí pomohl. Důležitým motivem je odhalení identity otce hlavního hrdiny a jeho možného smíření se synem. A protože jsme v operetě, musí všechno dopadnout dobře,“ popsala Hlubková.

Inscenace měla mít premiéru 12. února, vzhledem k současným protiepidemickým opatřením se však představení v daném termínu neuskuteční. Tvůrčí tým přesto nadále pokračuje v přípravách. „Zatím zkoušíme pro vlastní radost a potěšení a až to situace dovolí, budeme hrát pro potěšení ostatních,“ zdůraznila režisérka.

V inscenaci účinkují téměř všichni sólisté opery a operety Moravského divadla a k tomu hned několik hostů – ze souboru činohry si paní režisérka vypůjčila Václava Bahníka, který alternuje roli Saturnina Brambora s hostujícím Václavem Morysem. V roli Františka Havelského se představí Roman Harok, kterého už olomoucké publikum zná z operetní inscenace Na tý louce zelený. Posledním hostem je Jiří Kovář v úloze harmonikáře Bendy.

Snad se všichni brzy potkáme na jevišti a v hledišti!

http://www.moravskedivadlo.cz/