Moravské divadlo Olomouc se počtrnácté vrací k nejslavnější české operetě Polská krev

Když v říjnu 1913 český hudební skladatel a dirigent Oskar Nedbal poprvé uvedl ve Vídni svou operetu Polská krev, slavil velký úspěch. Těžko však mohl předpokládat, že se právě toto dílo stane jeho nejslavnějším a nejčastěji reprízovaným. V olomouckém divadle se v pátek 16. března 2012 v 19 hodin dočká Polská krev už své čtrnácté premiéry. Nejnovější inscenaci režíroval Gustav Skála, který již v Olomouci s úspěchem nastudoval jiné věhlasné tituly jako Hello, Dolly! či My Fair Lady.

Velký podíl na vzniku operety Polská krev měla manželka Oskara Nedbala Marie. Během společné cesty do Ruska si ve vlaku četla německý překlad povídek Alexandra Sergejeviče Puškina a objevila text nazvaný Slečna selka. Podle této povídky pak Leo Stein vytvořil libreto, jehož děj začíná na varšavském plese. Hrabě Boleslaw Baranski na něm odmítne Helenu, dceru statkáře Zaremby, kterou si má vzít, aby se tak s pomocí Helenina otce, statkáře Zaremby, dostal z dluhů. Místo toho hrabě svede primabalerínu Wandu Kvasinskou, novou lásku jeho nejlepšího přítele Bronia von Popiela. Helena se rozhodne pomstít a požádá Bronia, aby jí umožnil se dostat na Boleslawův statek jako hospodyně. Chce hraběti ukázat své přednosti a s hrdostí odejít v okamžiku, kdy se do ní zamiluje.

Umělecký šéf souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc Miloslav Oswald označil Polskou krev za nejlepší a nejznámější českou operetu. „Patří k těm dílům, která se nikdy neoposlouchají. Nabízí skvělou hudební charakterizaci postav, melodie dávají tomuto titulu nádech nesmrtelnosti," zhodnotil Oswald. Skladby Blondýnky něžné, Jste kavalír, to vím nebo Diplomat se staly skutečnými hity, které znají nejen milovníci operety, ale i široká veřejnost. V roce 1934 se Nedbalovo dílo dočkalo i filmového zpracování v režii Karla Lamače a s Anny Ondrákovou v roli Heleny.

Moravské divadlo Olomouc: Polská krev

Režisér Gustav Skála se k Polské krvi vrací po více než sedmnácti letech. V říjnu 1994 nastudoval tuto operetu v Hudebním divadle Karlín. „Mezi šesti operetami, které Nedbal za svůj život složil, je Polská krev skutečně nejlepší. Snese srovnání s díly takových autorů, jako byli Strauss, Offenbach či Lehár. Podle mě je Polská krev co do hudebních kvalit na rozhraní mezi operetou a operou. Úspěch díla je daný skladatelskou invencí a melodickou svěžestí," sdělil Skála, který je zároveň autorem úpravy libreta a choreografem inscenace. „Překládal jsem původní německé libreto a došel k závěru, že je potřeba text lehce zmodernizovat, zestručnit dialogy, aby byly svižnější. Co se týče tanečních pasáží, spolupracoval jsem opět s baletním souborem. Jsou v něm milí a šikovní tanečníci a já s nimi pracuji rád," doplnil Skála.

Tanci se nevyhnuli ani sólisté operního a operetního souboru. „Někdy bylo obtížné to udýchat. Je náročné zpívat, být v kontaktu s dirigentem a současně u toho skotačit s baletkami," popsal s úsměvem představitel role von Popiela Ondřej Koplík. Podle něj je Polská krev v tom nejlepším smyslu

slova nakažlivá. „Jsou v ní melodie, které si diváci budou broukat ještě týden po návštěvě představení," upozornil Koplík, který se v roli Popiela střídá s Antonínem Valentou.

Pro Barboru Poláškovou, která ztvární úlohy Wandy Kvasinské, jde o první setkání s dílem Oskara Nedbala. „Pevně doufám, že to není setkání poslední. Je pro mě velká čest, mít možnost zazpívat si v tak skvostné operetě, navíc s panem režisérem Skálou se mi krásně spolupracuje," uvedla Polášková. V dalších rolích se představí Elena Gazdíková nebo Lea Vítková (Helena), Petr Martínek nebo Milan Vlček (Baranski) či Jiří Přibyl a Vladimír Třebický (statkář Zaremba). Scénu vytvořila Eva Brodská, kostýmy navrhl Josef Jelínek.

Moravské divadlo Olomouc dosud uvedlo Nedbalovu Polskou krev třináctkrát, naposledy v dubnu 2001 v režii Martina Dubovice.

Moravské divadlo Olomouc: Polská krev

Oskar Nedbal
Polská krev

Libreto: Leo Stein
Překlad a úprava libreta: Gustav Skála
Režie a choreografie: Gustav Skála j.h.
Hudební nastudování: Tomáš Hanák
Dirigenti: Tomáš Hanák Pavel Šnajdr
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Scéna: Eva Brodská j.h.
Kostýmy: Josef Jelínek j.h.

Obsazení:
Helena Zaremba: Elena Gazdíková / Lea Vítková
Hrabě Boleslaw Baranski: Petr Martínek / Milan Vlček
Wanda Kwasinskaja, tanečnice varšavské opery: Barbora Polášková / Vendula Hlubková / Věra Veselská
Bronio von Popiel, Baranského přítel: Ondřej Koplík / Antonín Valenta
Jan Zaremba, Helenin otec: Jiří Přibyl / Vladimír Třebický
Jadwiga Pawlova, Wandina matka: Magda Málková / Zdeňka Mollíková
Mirski: Ondřej Doležal / Petr Šíma
Senowicz: Jakub Rousek / Ivo Melkus
Gorski, šlechtic: Vladislav Zápražný / Jan Vaculík
Wolenski, šlechtic: Jiří Horowitz / Radek Leszczynski
Paní von Drygulska: Marcela Brožová / Michaela Dvořáková
Wlastek, sluha: Jindřich Suk