15.06.2022 09:37

Na Palmovce vzniká nová česko-ukrajinská pohádka pro děti

V Divadle pod Palmovkou bude mít v polovině června premiéru nová česko-ukrajinská pohádka Kouzelné sny pro děti od 5 do 9 let. Inscenace vzniká ve společné práci českých a ukrajinských umělců, kteří chtějí pohádkou vrátit dětem důvěru ve sny a kouzla.

Autorská pohádka Kouzelné sny je částečně hraná, ale využívají se v ní i loutky a prvky stínového a pohybového divadla. Navazuje na folklorní tradici obou zemí a nachází společné jmenovatele, které znají z pohádek jak české, tak ukrajinské děti. Dochází tak k zábavnému prolnutí nejen kultur, ale i jazyků obou zemí. Pohádka je dvojjazyčná a není potřeba se obávat, že by děti nerozuměly, naopak má pomoci ke vzájemné komunikaci a porozumění obou národností. Děti se mohou těšit na magické a zábavné chvíle v pohádkové říši snů pod křídly andělů spánku.

Kouzelné sny jsou společnou prací týmu z Divadla pod Palmovkou a tvůrců z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou do České republiky. Divadlo pod Palmovkou poskytlo ukrajinským umělcům prostor k tvorbě a spolupráci, ale také ubytování přímo v divadle. Za Palmovku je spoluautorem textu Ladislav Stýblo a z herců můžete vidět Vendulu Fialovou, Ondřeje Veselého, Daniela Krečmara a Ivana Jiříka.
Režisérem a výtvarníkem inscenace je loutkář Petr Pinčuk a uvidíte Veru Timofeevnu, Dianu Komisarenko a Olenu Zavgorodnyu. „Jsem velmi rád, že v divadle můžeme uvítat své kolegy z Ukrajiny, kteří jsou dnes v nezáviděníhodné situaci a nabídnout jim práci, která je v jejich oboru. Doufám, že pohádka se bude líbit jak českým, tak i ukrajinským dětem, a že uděláme radost malým i velkým,“ říká o pohádce Michal Lang, ředitel Divadla pod Palmovkou.

Mnohaletá práce v divadle, filmu, televizi a účast na mnoha výstavách obrazů a kreseb  ̶  to jsou etapy tvorby Petra Pinčuka, který je stálým účastníkem mezinárodních výstav v Kyjevě, Moskvě, Paříži a v Praze. Jeho obrazy zakoupilo mnoho zahraničních sběratelů. Jeho umělecké loutky jsou součástí soukromých sbírek ve Švýcarsku, Rusku, ve sbírkách Makareviče, Ernsta a dalších slavných sběratelů. Výstavy: Opakovaně vystavoval na Mezinárodním saloně loutek, na výstavě v Muzeu užitého umění v Moskvě. Svými pracemi se zúčastnil Mezinárodního salonu loutkového umění ve Francii (Sevres v roce 2006), vystavoval v rámci tematické výstavy galerie Kariny Shanshievy, Mezinárodního salonu uměleckých loutek Kyjevská pohádka aj. V listopadu 2022 se panenky Petra Pinčuka již poněkolikáté zúčastní přehlídky panenek a loutek Doll Prague, představující panenky tvůrců z desítek zemí světa (https://www.dollprague.com/home-eng/exhibitors-2022/). V roce 2019 byla jeho panenka nazvaná Bájný mužík nejdražší vystavovanou panenkou této přehlídky. Petr Pinčuk také připravil dvě master class DVD věnované výrobě panenek a loutek (https://www.artdolls.cz/en/products/dvd-panenky-z-paperclay).

Petr Pinčuk žil do války v ukrajinské Buči, která se později stala symbolem zvěrstev ruských vojáků, takto popisuje svůj odchod: „V Buči, kde jsem bydlel, ničily přímo před mýma očima ruské rakety a miny krásné ukrajinské domy, které byly na evropské úrovni, pálily se auta, byla to neuvěřitelná hrůza! Schovávali jsme se ve sklepích bez vody a bez chleba! Všechno kolem hořelo a dýmalo černým kouřem, jídlo – když jsme nějaké měli – jsme si vařili na ohni za rachotu min a řvaní raket. To nejhorší ale mělo teprve přijít! Přišli ruští vojáci a začala opravdová genocida všech Ukrajinců, kteří žili ve své zemi! Všechny, které zastřelili, zastřelili bez důvodu. Zastřelili je i před naším domem a k tomu zapálili tři auta. Okamžitě poté jsme já a moje žena naskočili do auta. Nevzali jsme si s sebou kromě pasů nic, a i přes velké nebezpečí jsme se skrze dvory snažili odjet z Buči. Viděli jsme tam strašné věci! Všude leželi mrtví lidé s rozstřílenými zády a hlavami, auta s otvory od střelby ze samopalů, v nichž seděli mrtví Ukrajinci, všechno bylo utopené v krvi! Nakonec jsme měli štěstí, že jsme proklouzli do Kyjeva. Zachránil nás Bůh! Za tři dny jsme po dlouhé cestě kolem velkých měst Ukrajiny přijeli do Prahy!“

Diana Komisarenko
Diana Komisarenko je divadelní herečka. Vystudovala Charkovskou národní univerzitu umění. Po studiích byla přijata do souboru Charkovského akademického ukrajinského dramatického divadla. V divadle působila tři roky, než začala válka. Působila také jako zpěvačka a moderátorka akcí. První den války byla všechna ukrajinská města včetně Charkova napadena ruskou armádou. V naději, že přečká válečné akce doma, přijela Diana za svou rodinou do městečka Lozovaja nedaleko Charkova. Bohužel i toto městečko začali ruští vojáci bombardovat. Vláda vyhlásila pro občany evakuaci a Diana s rodiči a dvěma sestrami byla nucena uprchnout. Česká republika je místem, které chtěla Diana už dlouho navštívit jako turistka, ale válka rozhodla jinak. Diana se svou rodinou bydlí přímo v Divadle pod Palmovkou.

Olena Zavgorodnya
V roce 2003 absolvovala Dněpropetrovskou divadelní školu, obor herectví.  V roce 2006 absolvovala Státní akademii řízení kultury a umění, fakultu režie, obor "režie představení a masových představení, pedagogika".  V letech 20032006 byla herečkou Oděského ruského dramatického divadla.  Od roku 2006 působí v Divadle činohry a komedie na levém břehu Dněpru. Od roku 2020 působí také ve Státním akademickém divadle v Podolí. Hodně natáčí v ukrajinských televizních seriálech a filmech.  Vyučuje divadelní umění na Státní umělecké škole Art-VIVA ve Štítkově.  Laureátka ceny lidového umělce L. Bunova  ̶  nejlepší herečka za roli Agnessy v Molièrově Škole žen. Členka poroty mezinárodního festivalu "Pontijská aréna".

Vera Timofeeva
Herečka, vystudovala Kyjevský divadelní institut, pracovala v divadlech v Kyjevě, hrála v autorských filmech a aktivně se účastnila dětských charitativních kreativních projektů. Pár dní po ruském útoku na Ukrajinu přijela se svým psem do Prahy. Všichni příbuzní zůstali na jihu Ukrajiny – na okupovaném území. Hned po svém příjezdu do Prahy se spolu s herci Divadla pod Palmovkou podílela na dobročinném projektu českého spisovatele Petra Březina.

https://www.podpalmovkou.cz/

Autor článku: Markéta Hanušová