06.08.2007 00:00

Nejvyšší soud: Práva na Spejbla a Hurvínka zůstanou Štáchové

Praha 6. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud potvrdil rozsudky, podle nichž patří práva na loutky Spejbla a Hurvínka nynější ředitelce jejich divadla Heleně Štáchové. Koncem června v neveřejném zasedání odmítl dovolání Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, který se s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka o práva na loutky už devět let soudí.

"Nejvyšší soud zjistil, že dovolání není přípustné a jako nepřípustné je odmítl, aniž se věcí blíže zabýval," řekl ČTK mluvčí brněnského soudu Petr Knötig.

V platnosti tak zůstává pravomocný rozsudek pražského vrchního soudu, který po osmi letech soudních peripetií rozhodl v květnu 2006 ve prospěch žalované Štáchové. Nejvyšší soud teď ještě uložil žalobci - Městskému ústavu sociálních služeb v Plzni, aby Štáchové zaplatil náklady na právní zastupování v dovolacím řízení.

Plzeňský sociální ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Podle pravomocného rozsudku ale žalobce neprokázal, že by Skupa vytvořil výtvarné dílo, podle něhož byla loutka vytvořena.

Plzeňský ústav chtěl žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová.

Ředitel Městského ústavu sociálních služeb v Plzni Vladimír Chuchler ČTK řekl: "Je to rozhodnutí nejvyššího, podotýkám nezávislého, soudu, takže s tím nemůžeme nic dělat. Nic jiného říci nemohu." Rozsudek prý zatím nečetl. K tomu, z jakých zdrojů ústav uhradí nařízené náklady, se nevyjádřil.

Ve sporu šlo zejména o to, kdo je ve smyslu zákona autorem loutek. Sociální ústav tvrdil, že autorem je jednoznačně Skupa, Štáchová říkala, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Skupa dal řezbáři v roce 1919 náčrtek podoby loutky, která měla nahradit Kašpárka, Nosek o rok později vyrobil loutku Spejbla. Podle právničky ústavu byl jeho inspirací právě Skupův náčrtek. Právník divadla namítal, že Noskova loutka nebyla Skupovu náčrtku vůbec podobná. Z některých písemností podle něj vyplývá, že Nosek na realizaci Skupovy představy neměl vhodné náčiní. Skupovi prý také řekl, že by se takové loutky děti bály, hovořil o zrůdě, či dokonce monstru.

Vrchní soud dospěl k závěru, že se sice obecně ví, že Skupa udělal jakýsi náčrtek, ale jak vypadal, zda splňoval požadavky výtvarného díla, zda podle něj bylo postupováno, je prý pouze v rovině úvah. Podle rozsudku někteří svědci z řad Skupových kolegů vypověděli, že loutkám spíš propůjčil charaktery a hlas.

Vrchní soud plzeňskému ústavu nevyhověl ani pokud jde o práva na jména loutek, která vymysleli otec a syn Kovalovi. Důkazem je diplom, který oběma vystavil sám Skupa. Děkuje jim za vytvoření jmen Spejbl a Hurvínek.

Renata Malinová brb jpt

Autor článku: ČTK