Ničivé záplavy zasáhly v roce 2002 i “zlatou kapličku”
Ničivé záplavy zasáhly v roce 2002 i historickou budovu Národního divadla v Praze (ND). "Zlatá kaplička" stojí přímo na nábřeží a rozvodněná Vltava zaplavila její suterény včetně místností u základních kamenů. Tehdejší ředitel české první scény Daniel Dvořák odhadl škody na desítky milionů. Podle něj však šlo spíše o poškozená technologická zařízení, která byla nahraditelná a opravitelná. I proto se je podařilo minimalizovat.
Ještě v průběhu srpna 2002 Dvořák nabídl pomoc scénám postiženým záplavovou vlnou ve větší míře. Ve zkušebně české první scény nacvičovali členové Kühnova dětského sboru, část kapacity Kolowratu nabídl Divadlu Semafor a hodlal poskytnout i sklady a výrobní zázemí. Už 1. září 2002 se v historické budově uskutečnil benefiční koncert Pocta záchranářům jako poděkování těm, kteří pomohli zachránit lidské životy, kulturní a materiální hodnoty.
Voda tehdy podzemní prostory Národního divadla zatopila ze starých větracích šachet, takzvaných technologických tunelů, které byly v průběhu let 2011-2012 rekonstruovány a osazeny protipovodňovými vraty.
"Ta nyní disponují zdvojeným těsnícím systémem. Technologické tunely jsou dále vybaveny systémem takzvaného včasného varování, který je propojen s centrálním dispečinkem ND. Prostřednictvím zmíněného systému dostane v případě zvýšení hladiny Vltavy informaci - varování o hrozící možnosti zatopení tunelů a provede opatření, aby se tak nestalo," řekl ČTK zástupce technicko-provozního ředitele české první scény Miroslav Růžička.
Po povodních v roce 2002 byla podle něj na základě zkušeností vytipována místa, kde docházelo k největším průnikům vody. "Tam jsou nyní automatické čerpací systémy napojené na náhradní zdroj elektrické energie. Ty by automaticky v případě zatopení zajistily odčerpání proniklé vody. A to i v případě, že by došlo k odpojení objektů Národního divadla od rozvodné sítě elektrické energie," vysvětlil.
Rekonstrukce technologických tunelů pražského Národního divadla byla dokončena letos v květnu. Práce trvaly 13 měsíců a vyžádaly si náklady ve výši 127 milionů korun. Unikátní dílo přivádí vzduch a vodu pro vzduchotechniku a umožňuje transport materiálu z úrovně říční hladiny.
Původní tunely byly ještě starší než samotná Zítkova budova Národního divadla. Právě jimi přiváželi řemeslníci většinu materiálu na její stavbu. "Díky komplexní opravě si můžeme být jisti, že ani takové povodně jako před deseti lety cennou historickou budovu neohrozí," dodal současný ředitel ND Ondřej Černý. Podle něj mohou v delším výhledu opravené tunely sloužit k dopravě dekorací velkoobjemovými kontejnery, aniž by k divadlu musely zajíždět kamiony.
