NODO 2022: festival současné opery
Bienále NODO / Dny nové opery Ostrava – jedinečná kontinuální přehlídka nové opery v České republice – nabídne letos v obou operních domech Národního divadla moravskoslezského, na krytém náměstí Trojhalí Karolina a lyžařské sjezdovce v Palkovicích operní díla a vokální performance osmi skladatelů: Luigiho Nona, Salvatora Sciarrina, Petra Kotíka, Matouše Hejla, Miroslava Tótha, Judith Berkson, Jamese Laytona a Lucie Páchové. Účinkují sóloví pěvci a dirigenti z Evropy a USA, inscenační týmy z Polska, Německa, Slovenska i od nás; sbor Canticum Ostrava Jurije Galatenka a orchestry Ostravská banda a ONO / Ostrava New Orchestra. Deset let od svého založení demonstruje festival NODO sílu uměleckého projevu soudobé opery. Za nárůstem publika, hlavně ze strany mladé generace, stojí díla, která si kladou otázky po smyslu naší existence v 21. století a která jsou také součástí festivalového programu.
Sobota 25. 6.
Zahájení operou Salvatore Sciarrina (1947) Superflumina (2010). „Samota není nic jiného než povrch opuštěnosti. Ta způsobuje ještě hlubší jizvy, neviditelné, jejichž stopy se ztratily: takový křik se může v každém okamžiku probudit v kterémkoli z nás.“ V nastudování polského týmu režisérky Piy Partum a dirigentky Lilianny Krych. V hlavní roli ženy bez domova „sciarrinovská“ múza Anna Radziejewska. Autorem libreta je Salvatore Sciarrino. Česká premiéra.
Neděle 26. 6.
Operní debut skladatele Matouše Hejla (1989) - celovečerní scénické dílo Přízraky (2021/22). „Tématem Ibsenovy stejnojmenné hry jsou lži, strach, konvence, pokrytectví a přetvářka. Skandálním bylo tehdy také nastolení tématu eutanázie. Tématu třaskavého dodnes.“ Po sedmi dalších Ibsenových hrách se Jan Nebeský vrací k Přízrakům, aby je radikálně posunul v žánru. Ibsen jako opera přinese nové a nečekané možnosti ve výkladu a vnímání této navýsost naturalistické hry. Autorkou libreta je Lucie Trmíková. Objednávka festivalu.
Pondělí 27. 6. Petr Kotík (1942) a jeho ikonické, monumentální dílo Many Many Women (1975–78). Hudební kompozice, která trvá bez přerušení téměř šest hodin, vyžaduje jinou přípravu a jiné provedení než skladba běžných dimenzí. Kromě technického a hudebního zvládnutí vytváří prvek náhody v rámci provedení nikdy nekončící dobrodružství. Americký kritik a publicista Richard Kostelanetz: „Kotíkova skladba Many Many Women je – stejně jako stejnojmenný text od Gertrudy Stein – mistrovské dílo, které jsem od té doby mnohokrát ocenil.“ Scénická realizace Jiří Nekvasil a David Bazika.
Úterý 28. 6.
Tři komorní opery / tři světové premiéry v jednom večeru na objednávku festivalu NODO.
Newyorská skladatelka Judith Berkson (1977), Partial Memories: „Jak se čas vzdaluje od naší minulosti a historie zatemňuje to, co jsme po sobě zanechali, zůstávají nám pouze „Neúplné vzpomínky“. Londýnský skladatel James Layton (1996), saudade. „Tématy jsou nevyhnutelné přetrvávání paměti, pocit ztráty a rituální vršení se osobní tragédie prostřednictvím nutkavé repetitivní akce.“ Brněnská umělkyně Lucie Páchová (1988), Approximate – „Opera si pohrává s návyky našeho vnímání, zpochybňuje naše zažitá očekávání na úrovni smyslového vnímání, předpokladu reality.“ Představení režírují Marek David a Viktorie Vášová.
Středa 29. 6.
Palkovická lyžařská sjezdovka nedaleko Ostravy a na ní ve světové premiéře Nulanus (2020–2021) Miroslava Tótha. Experimentální opera rozvíjející variace téma umělé inteligence, života ve vesmíru a budoucnosti naší civilizace, režíruje Pasi Mäkelä. (Sportovní obuv podmínkou.)
Čtvrtek 30. 6.
Cesta k Prometeovi – originální prostorový projekt a zároveň „entrée“ k hudebně-divadelnímu opusu Luigiho Nona Prometeo. Tragedia dell’ascolto. Cesta k Prometeovi bienále NODO 2022 uzavře a zároveň jej nechá v procesu. Nonovo dílo Prometeo je považované za jeden z vrcholů poválečného hudebního divadla. Nonova hudba v něm vytvořila aranžmá neslýchaných, znepokojivých a pohyblivých rovin, které často hraničí s tichem. Živá elektronika v díle hraje stěžejní roli. V Prometeovi se jedná o vrchol Nonovy umělecké tvorby, ptá se zde po smyslu a cíli umění. Letošní Cesta k Prometeovi bude realizovaná v kooperaci s experimentálním studiem SWR z Freiburgu a jeho šéfem, dirigentem a skladatelem Detlefem Heusingerem, který je jedním z posledních žijících žáků Luigiho Nona. Scénická realizace Jiří Nekvasil a David Bazika. Letošní produkce je důležitým krokem ke kompletnímu, technicky vysoce náročnému provedení opery Prometeo na NODO 2024, v roce stého výročí Nonova narození.
