Nové tváře v Disku – premiéra Tartuffa
Do Divadla DISK vstoupí 10. května se svou první inscenací nový absolventský ročník Katedry činoherního divadla DAMU. Spolu s hostujícím režisérem Martinem Vokounem se herci 3. ročníku zaměřili na stále aktuální Molièrovu komedii: Tartuffe.
Po třech letech vzájemné spolupráce vstupuje aktuální 3. ročník herectví a 4. ročník režisérů a dramaturgů katedry činoherního divadla do finální fáze studia. V průběhu jedné divadelní sezony nastudují celkem čtyři absolventské inscenace v Divadle DISK. Tyto inscenace jsou tedy nejen inscenacemi určenými divákům, ale také a především školní prací, ve které se prezentují nabyté zkušenosti a schopnosti posluchačů DAMU. První příležitostí vidět v DISKU „nové tváře“ – celý absolventský ročník – je právě inscenace Tartuffe.
Slovo Tartuffe se stalo součástí běžné francouzštiny – je synonymem pokrytce. Takový Tartuffe se obvykle tváří jako dobrý přítel a výtečný společník, který je stále připraven – pomoci vám doma, v práci, dokonce i v posteli… Kdekoli a kdykoli si jen (ne)budete přát!
Tartuffe je stále fascinující veršovanou komedií, především o pokrytectví. Molière totiž nepřisoudil dobře známé vlastnosti pokrytce pouze titulnímu „hrdinovi“, ale v různé míře se pokrytectví objevuje u všech postav hry. Molière i v této komedii prokázal dokonalou schopnost postihnout hlavní rysy „lidské komedie“. Dotkl se také záhadné moci zla a síly, kterou je možné ovládat ostatní. Tartuffe se dostane do dobře situované rodinky a dokáže maximálně využít svoji psychickou sílu k tomu, aby ovládl hlavu rodiny – Orgona – a mohl získat co nejvíce... Podaří se mu to? „Otázkou zůstává, jestli ziskuchtivé nečestné činy pokrytců v dnešní společnosti takovým „milým hochům“ projdou. Má je vůbec kdo potrestat? Není již pavučina Tartuffů, v jejichž době žijeme, už tak provázaná, že jsme v ní všichni polapeni? Nelze však strkat neustále hlavu do písku a umožňovat tak všemožným parazitům dělat si, co chtějí. I naší inscenací chceme přispět k nahlédnutí na jejich činy – však zcela divadelní formou, nikoli ukázáním prstem.“, podotýká ke společenskému působení hry dramaturg inscenace Zdeněk Janál. „Po dvou letech se vracím do Disku již jako „profesionální“ režisér. Tento návrat je pro mě poněkud absurdní, ale na druhou stranu pochopitelný – ročníkové vedení má záměr, aby v Disku vznikala generační výpověď. Tudíž se se studenty letošního 3. ročníku herectví střetáváme nad jednou z Molièrových nejznámějších her – Tartuffem – a snažíme se v ní rozkrývat témata, která jsou i téměř po čtyřech staletích aktuální pro naši generaci v roce 2009 – pokrytectví, přetvářka, chorobná touha po bohatství a úspěchu, povrchnost a mnohá další. Atraktivním spojením je, že tato „vážná“ témata jsou skryta pod pláštíkem mistrovsky napsané komedie. Nic zde není tím, čím se na první pohled zdá být.“ dodává k zaměření inscenace hostující režisér Martin Vokoun.
„Pro naši inscenaci jsme vybrali překlad Svatopluka Kadlece, který se nám jevil ze všech překladů „nejpřesnější“ – výrazně ctí pravidelnost verše a základy situací. Zdaleka však není nejnovější – poprvé byl hrán v Národním divadle v režii Karla Dostala už za války v roce 1944, kdy také vyšel knižně. Každé knižní vydání Kadlecova překladu se alespoň trochu liší, nejvíce pak vydání z roku 1944 a 1954. Při úpravě jsme tedy kompilačně pracovali se všemi vydáními. Naši úpravu jsme pak „konzultovali“ s úpravou Jaroslava Vostrého, ze které jsme přejali například několik přepisů veršů. V jazykové úpravě jsme však pokročili více k současné češtině.“, sděluje k inscenační úpravě hry Zdeněk Janál.
První verze Tartuffa byla poprvé uvedena ve Versailles 12. května 1664. Hra popudila mnoho vlivných lidí a král byl nucen zakázat její uvádění, přestože se mu hra při prvním uvedení líbila a pobavila ho. Vždyť si ji také sám objednal. Následovalo 5 let „bojů o Tartuffa“. Definitivní verze hry, jak ji známe dnes, pak spatřila světlo světa 5. února 1669. Tartuffe byl „kasovním trhákem“ – za Molièrova života dosáhl 77 repríz, což bylo na svou dobu vysoké číslo. Tartuffe z jeviště nikdy nezmizel, stal se dokonce nejhranější hrou v celé historii Comédie Française.
Překlad: Svatopluk Kadlec, Úprava: Zdeněk Janál a Martin Vokoun, Režie: Martin Vokoun j.h., Dramaturgie: Zdeněk Janál, Scéna: Magdalena Hůlová, Kostýmy: Aneta Grňáková, Pohybová spolupráce: Martin Pacek, Produkce: Anna Řezníčková, Barbora Rappaport, Kristýna Milaberská
Hrají studenti 3. ročníku KČD: Igor Orozovič, Ivan Dejmal, Klára Klepáčková, Marie Štípková, Ivan Lupták, Hana Marie Maroušková, Tomáš Klus, Jiří Suchý z Tábora, Nikola Bartošová, Tereza Ludvíková, Milan Šotek, Mikoláš Tyc
Premiéra 10. května 2009 od 19.30 v divadle DISK
Veřejná generální zkouška: 9. května 2009 od 11.00 hodin
Nejbližší reprízy: 12., 22. 5. 2009 od 19.30 hodin
Zdroj: zdenekjanal@centrum.cz
