Pavla Dombrovská: Brno – Líšeň: Divadlo Líšeň doma i v cizině

Pravidelný provoz jsme zahájili 19. března v Dělňáku Líšeň uvedením naší inscenace Sávitrí, vystoupením Malého divadla kjógenu a otevřením výstavy dokumentujícím průběh oživování napůl mrtvého, těsně před zbořením objeveného Dělnáku.

Kromě propagační, organizační, pořadatelské a manažerské činnosti divadlo také hrálo a jezdilo po štacích dalekých i blízkých. Nejvýznamnější z našich cest vedla do Německa, kde divadlo Líšeň účinkovalo v rámci mezinárodního festivalu v divadle Sterntaler Theater v Lipsku. Sterntaler Theater je profesionální loutková scéna pro děti a dospělé. Jak jsme se po příjezdu dozvěděli, bylo na naše představení Sávitrí (hráli jsme v němčině) již týden beznadějně vyprodáno. Kvůli zájmu publika jsme odehráli místo jednoho plánovaného dokonce dvě představení. Publikum se projevilo jako velmi zvídavé, a tak se společné rozprávění o práci našeho divadla, technickém řešení inscenace a o našich příštích plánech protáhlo až do pozdního času - do půl druhé ráno. Velkým překvapením pro nás bylo věkové složení publika - přišla převážně střední a starší generace! A naše stínová loutkohra je velmi zaujala - dokonce jeden starý pán o přestávce mezi prvním a druhým představením stihl zajet domů pro svoji manželku, aby ty líšňáky taky viděla. Tak mě to vede k úvahám - že by byli v Německu odvážnější senioři než u nás? Moje zkušenost se starší generací byla zatím úplně jiná. Obvykle na pozvání lidé reagují s nedůvěrou a nepochopením, jakoby loutkové divadlo mělo jediného výsadního diváka - děti. "To už pro mě není", říkávají sousedky z ulice.

Naše představení se v Lipsku líbilo také doktorce Goldfussové z magistrátu města Lipska, která si přeje s námi dále spolupracovat. Nebývalý zájem diváků přivedl pořadatele festivalu na myšlenku připravit pro divadlo Líšeň sérii představení v Lipsku i v dalších saských městech a v současné době jednáme o konkrétním termínu. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se do Lipska znovu podíváme v únoru 2004.