Pilotní projekt „Senát pro kulturu“ nadchl herce i diváky
Spuštění „Senátu pro kulturu“, projektu na podporu umělců, které zasáhly dopady pandemie, se po všech stránkách vydařilo. Konstatovali to na tiskové konferenci místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer, předsedkyně Stálé komise pro práci Kanceláře Senátu Anna Hubáčková, ředitel Vinohradského divadla Tomáš Töpfer a ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka. Ve Valdštejnské zahradě se během července a srpna odehrálo přes dvacet divadelních představení, čítajících přibližně 60 hodin. Prakticky všechna představení byla vyprodána, na inscenace se tak do českého Senátu přišlo podívat více než 5 000 diváků.
„Z pohledu historie Senátu to byl unikátní projekt, který byl vyvolán kulturní abstinencí způsobenou pandemií. Vznikla myšlenka umožnit letní scénu ve Valdštejnské zahradě, která má vynikající prostor salu terrenu, kde se akce daly uskutečnit. Tuhle myšlenku jsme museli odsouhlasit v Senátu a setkala se s mimořádným pozitivním ohlasem. Vznikl tak neobvyklý letní festival, na kterém vystoupila čtyři pražská a dvě mimopražská divadla. Odehrálo se přes dvacet jednotlivých představení a navštívilo je zhruba 5 200 diváků. To pokládáme za mimořádný ohlas,“ reflektoval průběh „Senátu pro kulturu“ místopředseda Jiří Oberfalzer, který s nápadem podpořit divadla nabídnutím prostor Senátu zdarma původně přišel. Dodává: „My v Senátu máme radost, že jsme mohli takovému kulturnímu prožitku napomoci a budeme zvažovat opakování akce i v příštím roce.“
Senátorka Anna Hubáčková komentuje počáteční nejistotu: „Když jsme rozhodovali o projektu ´Senát pro kulturu´ a tedy podpoře naší kultury, a to hlavně divadel, šli jsme do velkého rizika. Jak se podaří přenést některá představení do volného prostoru Valdštejnské zahrady? Všichni jsme moc chtěli – jak Senát, tak divadla, ale také podporující diváci – a nadšení se přeneslo do celkové atmosféry všech představení. A už po prvních představeních mi spadl kámen ze srdce, obavy se rozplynuly a těšila jsem se z nadšených ohlasů.“
Ředitel Vinohradského divadla Tomáš Töpfer dodává zkušenost za herce: „Tak jako divák potřebuje autentický kulturní zážitek, potřebuje i umělec živého diváka, se kterým může sdílet svůj projev a vnímat jeho reakci.“ A doplňuje: „Vážíme si rozhodnutí senátorů vyjít vstříc hercům i divákům. Senátoři ukázali svou podporu duchovním hodnotám společnosti skutečným činem. To je nad všechny proklamace.“
Na půdě horní komory parlamentu byla zastoupena jak divadla pražská (Vinohradské divadlo, Dejvické divadlo, Činoherní klub a Divadlo Na Zábradlí), tak oblastní scény (Divadlo Exil či Horácké divadlo Jihlava). Salu terrenu zaplnily netradičně krásné kulisy, molo na schodišti a dokonce i oheň. Platformy byly vystavěny ve výši balustrády, což hercům umožnilo hrát i v bočních oknech. Přes počáteční obavy z možného poškození pískovcové dlažby v sale terreně i díky skvělé práci techniků nic takového nenastalo.
