21.01.2021 11:39

Podle ředitele Národního divadla jsou podmínky nového protiepidemického systému PES nereálné

Hrát pro pětinu hlediště a za podmínky povinného testování diváků je podle ředitele Národního divadla Jana Buriana za hranicí udržitelnosti. Existuje na tom podle něj shoda mezi řediteli většiny českých divadel a kulturních organizací. ČTK to dnes sdělil mluvčí ND Tomáš Staněk. Zatím neoficiální nová tabulka opatření navázaných na protiepidemický systém počítá s tím, že ve čtvrtém stupni rizika by se mimo jiné i divadla mohla zaplnit z 20 procent kapacity, maximálně však 300 sedícími lidmi s negativním antigenním či PCR testem.

Test by nesměl být starší než 48 hodin, návštěvníci by se museli evidovat a vstupenky by se musely objednávat předem. V systému, který platí nyní, jsou ve čtvrtém i ve třetím stupni rizika divadla pro diváky zavřená.

Konečná verze aktualizované tabulky opatření by měla být hotová během dneška. V pátek ji chce ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) představit vládě. Další zpřísnění systému se podle něj nechystá, patří tam ale doporučení typu nošení respirátorů FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech.

„Existuje shoda mezi řediteli většiny českých divadel a kulturních organizací, že hrát za podmínky povinného testování pro 20 procent hlediště je za hranici udržitelnosti," uvedl Burian. „Nevíme, jak bychom kontrolovali diváky, jak by si diváci byli schopni s předstihem zajistit testy, když stále ještě nejsou úplně běžně dostupné, jak bychom se chovali k divákům, kteří již onemocněním prošli, k divákům, kteří přijeli ze zahraničí. Jaká potvrzení a jak bychom archivovali," vypočítal ředitel první české scény možné nedostatky návrhu.

Sami provozovatelé divadel podle Buriana navrhují otevřít divadla pro polovinu diváků s respirátory bez povinných testů, s příslušnými rozestupy, větráním a dezinfekcí. „V hledišti historické budovy umíme vyměnit vzduch například až dvanáctkrát za hodinu," doplnil. Provoz divadla podle něj začíná mít ekonomicky smysl ve chvíli, kdy je možné zaplnit alespoň polovinu hlediště. „Jsme ale připraveni vybrané inscenace hrát pro třetinu kapacity hlediště, protože se nemůžeme diváků dočkat," uvedl.

Národní divadlo zrušilo v první vlně koronaviru od března do 2. července 400 představení, muselo vracet přes 80.000 vstupenek. Na začátku současné sezony Burian uvedl, že za březen až červen divadlu chyběly výnosy 121,3 milionu korun, odhad propadu do konce roku tehdy na počátku září byl 251,8 milionu korun. V červenci už ministerstvo kultury pokrylo ztrátu částkou 117,6 milionu korun.

Autor článku: ČTK: hrm, mal

Podle ředitele Národního divadla jsou podmínky nového protiepidemického systému PES nereálné

Zprávy

07.11.2025

Ministerstvo kultury uspořádalo první seminář pro umělkyně a umělce zapsané v novém registru

V Nostickém paláci proběhla první ze série akcí, které Ministerstvo kultury a Národní institut pro kulturu pořádá pro umělkyně a umělce zapsané v nově zřízeném registru.

Registr ministerstvo provozuje od letošního července a prvního semináře v Nostickém paláci se zúčastnilo přibližně padesát umělkyň a umělců. Tématem setkání byly pracovněprávní aspekty umělecké činnosti a aktuální možnosti podpory prostřednictvím individuálních tvůrčích a studijních stipendií.

06.11.2025

Výbor pro kulturu pražského magistrátu vyzval radu města, aby umožnila ředitelům městských divadel zvýšit platy hercům a dalším zaměstnancům

Výbor pro kulturu pražského magistrátu vyzval radu, aby umožnila ředitelům městských divadel zvýšit platy hercům a dalším zaměstnancům tím, že zvýší limity na platy. Podle ředitele Asociace profesionálních divadel Zdeňka Pánka mají herci v divadlech, která jsou příspěvkovými organizacemi Prahy, nižší platy než třeba herci v regionálních divadlech v Jihlavě, Ústí nad Labem a Uherském Hradišti.

04.11.2025

Pozvánka na konferenci a kulatý stůl: Jak můžeme společně zlepšit pracovní podmínky v kultuře?

Srdečně zveme na konferenci a kulatý stůl, který se uskuteční 27.–28. listopadu 2025 v Praze. Setkání propojí různé aktéry, které zajímá otázka: Jak můžeme společně zlepšit pracovní podmínky v kulturním sektoru – napříč veřejnou správou, občanskou společností a uměleckou sférou, na místní, regionální i národní úrovni?