Politický kabaret Horáková, Gottwald – poslední chebská premiéra letošní sezóny

V pátek 15. června od 19 hodin uvede Západočeské divadlo za oponou velkého sálu poslední premiéru letošní Sezóny lákavého pokušení, hru Karla Steigerwalda Horáková, Gottwald. Mrazivý politický kabaret režíruje Šimon Dominik.

Západočeské divadlo je po studiu Továrna, pro něž byl text před šesti lety přímo napsán, teprve druhou scénou, která jednu z nejlepších současných českých her uvádí. Nekompromisní glosátor české společnosti Karel Steigerwald se nechal inspirovat justiční vraždou Milady Horákové a nevytvořil její rekonstrukci, ale velmi svébytnou divadelní podobu, ve své emocionalitě na hony vzdálenou akademickým učebnicím dějepisu. Na půdorysu známých událostí nechává Steigerwald na jevišti v kabaretním duchu defilovat panoptikum bolševických kreatur více či méně inspirovaných reálnými osobami a v groteskním šklebu komentuje jedno z nejtemnějších období české moderní historie, které za sebou nechalo stovky mrtvých a desítky tisíc zničených životů.

Jakkoliv se to vzhledem k tématu může zdát nepravděpodobné, hra má výrazné komediální rysy, je především černěhumornou groteskou. Západočeské divadlo tak navazuje na inscenaci Doma u Hitlerů, kterou před dvěma lety připravil obdobný tvůrčí tým a která pomocí komediální nadsázky nabídla nový, neokoralý pohled na notoricky známé události druhé světové války. Podobný přístup zvolil režisér Šimon Dominik i nyní: „Jakkoliv se Goldflamova verze Hitlera od Steigerwaldovy verze Gottwalda v mnohém liší, základní princip je obdobný, oživit historické postavy a děje nezvyklým pohledem, nahlédnout na ně z jiného úhlu a tím odloupnout nános klasických výkladů a diváky znovu emocionálně zainteresovat. V Horákové, Gottwaldovi se proto snažíme akcentovat groteskní prvky, stavíme celou inscenaci jako komedii. A díky tomu se krutost režimu i jeho aktérů vyjevuje v neočekávaných situacích a souvislostech. Chceme se vyhnout tomu, aby hra působila jako historický obrázek, aby se na ni lidé dívali jako na film pro pamětníky. Naopak bychom rádi, aby se celou dobu bavili a teprve postupně si uvědomovali, na jak šílené děje se dívají a čemu se vlastně smějí. Budeme se je zkrátka snažit vyvést ze stereotypního vnímání událostí kolem procesu s Miladou Horákovou. A určitě se nemusí bát na hru zavítat. Neříkáme, že je čeká odlehčený večer, ale rozhodně do nich nebudeme trychtýřem sypat historická fakta.“

Důležitou součástí inscenace je hudba. Kromě původní scénické muziky musel stálý chebský spolupracovník Matěj Kroupa upravit některé dobové písně, například gruzínskou lidovou Suliku (oblíbený song J. V. Stalina) nebo budovatelský „šlágr“ Zpátky ni krok, protože i v této hudbě se inscenátoři chtěli vyhnout dobové patině. Matěj Kroupa tak využil celého hudebního spektra od padesátých let až po normalizaci, protože „budovatelské písně jsou pro mladší generaci jen rekvizita z filmu Dovolená s Andělem, jejich pravou podstatu, význam, který ve své době měly, mnohem lépe přiblíží aktuálnější aranžmá, třeba právě z oficiálního popu osmdesátých let. A volná, kabaretní struktura textu všemožné posuny ideálně umožňuje.“

Karel Steigerwald (1945) vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU, v této profesi působil ve Filmovém studiu Barrandov, na konci 70. let však toto místo musel z politických důvodů opustit a začal se věnovat divadlu, nejprve v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, poté v pražském Divadle Na zábradlí. Dnes je spisovatelem a novinářem na volné noze, spolupracoval nejprve s Lidovými novinami, od roku 1998 s MF DNES. Jako dramatik proslul zejména v 80. letech hrami, které ve více či méně skrytých narážkách a metaforách ukazovaly dusně stojatou atmosféru husákovské normalizace a stav společnosti v době reálného socialismu (volná tetralogie Tatarská pouť, Dobové tance, Foxtrot a Neapolskáchoroba). Po roce 1989 se jeho dramatická tvorba zaměřila na vyrovnávání s totalitní minulostí naší země, počínaje Nobelem (1994, Národní divadlo) přes hru Horáková, Gottwald (2006) až po Políbila Dubčeka (2008) a Má vzdálená vlast (2012, Národní divadlo).

V titulních rolích hrají Eva Navrátilová a Pavel Marek, spolu s nimi pak Jarmila Šimčíková jako Anežka Hodinová Spurná, Petr Batěk coby Miladin manžel, Jindřich Kotula a Petr Vydarený jako příslušníci StB a v roli E. F. Buriana, průvodce příběhem, se představí Diana Toniková.  Dramaturgyní je Marta Ljubková, scénu navrhl Karel Čapek, kostýmy Jana Špalová.

Letošní 51. sezóna Západočeského divadla nesla podtitul Sezóna lákavého pokušení a Horáková-Gottwald je její osmou a poslední premiérou. Příští Sezóna rozbouřených vod se ponese ve znamení vodního živlu a jejím prvním titulem bude v říjnu Paní z moře Henrika Ibsena v režii Jaroslavy Šiktancové.