Poselství k Mezinárodnímu dni tance 29. dubna 2022
Mezinárodní den tance připadá každoročně na 29. dubna a slaví se z iniciativy Mezinárodního divadelního ústavu (ITI – International Theatre Institute) od roku 1982. Cílem Mezinárodního dne tance je oslavit tuto uměleckou formu, upozornit na univerzální srozumitelnost tance napříč politickými, kulturními a etnickými hranicemi a propojit lidi na celém světě pomocí společného jazyka – tance. Autory poselství byli v minulých letech například Merce Cunningham, Sasha Waltz, Maja Plisecká, Anne Teresa De Keerskmaeker nebo Trisha Brown. V letošním roce byla tímto čestným úkolem pověřena korejská baletka Sue-jin Kang.
Sue-jin Kang: Poselství k Mezinárodnímu dni tance 29. dubna 2022
Katastrofa v podobě pandemie Covidu-19 zastavila svobodný život, jak jsme ho znali. Uprostřed této tragédie se znovu zamýšlíme nad významem „tance“ a „tanečníků“. V dávné minulosti byl tanec prapůvodním výrazovým prostředkem, který lidem umožňoval dorozumět se pomocí gest; teprve postupně se vyvinul ve scénické umění schopné inspirovat diváky a dotknout se jejich duše. Je to umění okamžiku, které se do své původní podoby navrací jen s obtížemi, protože vychází z celého těla a srdce. Tanec se skládá z pomíjivých chvilek, které tanečníky ženou k neustálému pohybu. Avšak Covid-19 umění tance v jeho původní podobě omezil a mnohdy i znemožnil.
Ačkoliv se nyní situace zlepšuje, taneční představení stále podléhají mnohým omezením. S o to větší láskou vzpomínáme na dobu, kdy tanečníci při tanci zářili jako drahokamy, svítili do světa a zosobňovali nejen lidské utrpení a strach, ale i naději a vůli žít.
V tomto kontextu se hodí připomenout, že v době, kdy se Evropa ještě oklepávala z dozvuků morových ran, byl v Pařížské opeře dne 28. června 1841 s obrovským úspěchem uveden balet Giselle, který pojednává o lásce, jež trvá navzdory smrti. Od té doby se Giselle hraje po celé Evropě i všude po světě a přináší útěchu lidem, jejichž duše utrpěly pandemií. V Giselle byl také jako v jednom z prvních baletů proveden tanec na špičkách, který v mých očích symbolizuje velkolepou sílu baletky, jež se snaží oprostit od tíhy každodenních útrap.
Osamělé a unavené obecenstvo prahne po soucitu a útěše, kterých se jim od tanečníků dostává. My tanečníci věříme, že mávnutím svých křídel vnášíme naději do srdcí těch, kdo umění tance milují, a dáváme jim odvahu pandemii překonat.
Mé srdce opět začíná bít.
Sue-jin Kang (*24. dubna 1967) je uměleckou šéfkou Korejského národního baletu a držitelkou čestného doktorátu z Katedry tance na Sookmyung Women’s University v Soulu. Po více než patnáct let byla sólistkou a primabalerínou Stuttgartského baletu. V roce 2007 jí německá vláda udělila titul „Kammertanzerin“. V roce 2018 byla jmenována čestnou ambasadorkou Zimních olympijských her v Pchjongčchangu. V současné době využívá své jméno a taneční um k tomu, aby k tanci přivedla děti s postižením.
Ocenění:
- 1985: Prix de Lausanne, stipendium
- 1990: Cena prezidenta Korejské republiky
- 1999: Řád za přínos kultuře, Korejská republika
- 2001: Vítězka 9. ročníku KBS Global Korean Award, kategorie Umění a kultura
- 2002: Cena Ho-Am za Umění, Nadace Ho-Am
- 2007: Cena Johna Cranka, Asociace Johna Cranka
- 2007: Řád za občanské zásluhy, Korejská republika
- 2014: Řád za zásluhy, Bádensko-Württembersko, Spolková republika Německo
- 2014: Kulturní cena Kowoon, Nadace Kowoon
- 2015: Sedžongská cena za kulturu a umění, Ministerstvo kultury, sportu a turismu Korejské republiky
- 2015: Cena „Proud Korean“ (pro Korejce, kteří výrazně přispěli k dobré reputaci Koreje v zahraničí) za umění a kulturu, Sdružení korejských novinářů
- 2016: Cena Paradise Cultural Foundation za zvláštní zásluhy
- 2016: Vítězka 9. ročníku Ceny Miroka Liho, Korejsko-německá společnost
- 2017: Cena za výtečnou službu v oblasti umění, 7. ročník Korea Wave Awards
Další informace viz:
http://www.korean-national-ballet.kr/en/staff/artistic_list
https://en.wikipedia.org/wiki/Kang_Sue-jin