Premiéra opery Tomáše Hanzlíka Yta innocens v rámci projektu Bušení d železné opony

Tomáš Hanzlík (1972)
YTA INNOCENS / Nevinná Yta (2003)

Světová premiéra 1.2.2004 ve Stavovském divadle

Tomáš Hanzlík (nar. 1972) je absolventem katedry muzikologie a katedry hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci. Po studiích byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu v Českém rozhlase, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1998 v Olomouci připravuje a produkuje každoročně mezinárodní festival staré hudby BAROKO, zaměřený na uvádění novodobých premiér. Od roku 2000 je festival obohacen také o provádění soudobých děl spjatých textově s barokem. Tématem jeho doktorské disertační práce byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století. Piaristické texty využil i při kompozici vlastních děl, oper Epibateron, Endymio, Yta innocens a Torso (společně s V. Zouharem). Vedle kompozic piaristů vydal tiskem kritickou edici děl T. N. Koutníka a anonymní klávesové skladby z choceňského manuskriptu. Je uměleckým vedoucím Ensemble Damian, se kterým realizoval řadu koncertů, mj. pro Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkům Máj Ostrava a Janáčkovy Hukvaldy. Na jaře 2003 reprezentoval ČR s operou Coronide V. Zouhara na turné v Pobaltí.

Úspěch opery Endymio u šlechtického publika, i nevšední uznání papežského nuncia Paulucciho při repríze opery v prosinci 1727, podnítily piaristu Davida Kopeckého k dalšímu opernímu opusu zpracovávajícímu literární předlohu jezuity Petruse Ribadeinery. Málo frekventovaný příběh ze švédských dějin o dvorských intrikách s názvem Yta innocens měl premiéru v den Schrattenbachových narozenin v kroměřížském zámeckém divadle 12. 9. 1728. Opera vzbudila opět nebývalý obdiv, ten byl však pro další Kopeckého práci vražedný. Italští dvorní hudebníci, kteří se cítili být ohroženi piaristickou konkurencí, vyvolali při zkouškách dalších oper několik konfliktů mezi piaristy a biskupským dvorem. I přes zdánlivé urovnání sporů byl Kopecký s rektorem celé kroměřížské piaristické koleje přeložen v listopadu 1730 na jiné působiště. Kopecký poté zřejmě od komponování světské hudby zcela upustil…

Pro novodobé uvedení opery Yta innocens jsem dochované libreto Jana Kopeckého (1696-1758) podstatně zkrátil a zrušil postavu posla. Do symbolické sedmičky namísto ní přibyla postava Henrikova stínu (Umbra). Stejně jako v opeře Endymio jsem použil několika fragmentů piaristických skladeb: Ave Regina B dur J. N. Brosmanna (1731-1798), Absolve z Requiem d moll K. J. Schramma (1738-1820) a anonymní fugu in C. Centrální kadencí celé opery je sled akordů D, fis, G, F. Vedle těchto konkrétních materiálů je pracováno s celou řadou obecných barokních postupů: ciacconový bas, chromatický lamento bas, tónová symbolika, rétorické figury atd. Protože chápu Ytu jako temnější protipól Endymiona, zachoval jsem i stejné obsazení orchestru a 7 (saxofon, horna, fagot, 2 housle, continuo a kontrabas). Obě opery jsou komponované ve stylu neobarokního minimalismu.

Tomáš Hanzlík