17.10.2019 10:12

Provázek v Arše: Nejnovější inscenace legendárního brněnského divadla budou od 30. října do 2. listopadu k vidění v Praze

Pražské Divadlo Archa bude od 30. října do 2. listopadu hostit Divadla Husa na provázku. Během tří večerů budou mít diváci jedinečnou příležitost seznámit se s nejnovějšími inscenacemi z aktuálního repertoáru Provázku. A to včetně na domovské scéně dlouhodobě vyprodaných Pravidel bincárny oceňované režisérky a nové umělecké šéfky divadla Anny Davidové nebo první premiéry letošní sezony Dona Quijota v režii Jana Mikuláška.

V tomto případě půjde o úplně nový model pražských premiér, Don Quijote totiž bude mít svou brněnskou premiéru pouhý týden před uvedením v Divadle Archa. „Chceme, aby se stalo pravidlem, že pražské publikum uvidí nejnovější provázkovské inscenace v podstatě ještě před tím, než vyjdou recenze,“ říká umělecká šéfka Husy na provázku Anna Davidová.

Divadlo Archa, 30. října, 17:00 a 20:00

KKRD Boys a kol.: Pravidla bincárny / Lepší špryc do hrsti než dročka na střeše (režie: Anna Davidová)

Kde jsou hranice zhůvěřilosti? Co ještě snese jeviště? Divadelní námrd sezony. Výprava daleko za pomyslnou hranici slušnosti. Bobr vaší divácké odvahy. Brněnská óda na zhovadilost. Se svou úchylkou už nemusíte být sami! Ukojíme vaše nejtemnější představy.

Pravidla bincárny v režii Anny Davidové podle nekorektních textů z kultovního internetového blogu anonymní brněnské partičky KKRD Boys, ověnčeného v roce 2017 prestižní cenou Magnesia Litera.

(Představení není vhodné pro slušné lidi, slabší povahy a mladistvé do 15 let.)

„Zlákal nás nejen nekorektní humor, ale především jazyková vybroušenost téhle podivné partičky a jejich literatury. Text, se kterým pracujeme, jsme sestavily ze tří KKRD knih – kompilátů internetového blogu a facebookových statusů. Rámcujeme to celé nenásilným příběhem, ale ve výsledku půjde hlavně o hodně divokou jízdu/scénický koncert, který má otestovat nejen výdrž a hranice zhůvěřilosti diváků, ale i možnosti divadla jako takového a prozkoumat, kolik toho inscenace a divák vůbec může unést. Co se ještě smí a kde jsou hranice únosnosti – ale čeho? A čí?“ přibližuje inscenaci Anna Davidová.

Divadlo Archa, 31. října, 20:00

Dodo Gombár: Ticho na Zemi / příběhy letištního ticha (režie: Dodo Gombár)

Zdánlivě všední den na letišti kdesi v Evropě. Pasažéři mlčky čekají na odlet. A také na životní změnu, na lásku či na zázrak. Spolu a zároveň sami. Z ticha anonymního čekání se vynořují dávno zasuté vzpomínky i zásadní životní otázky, jimž naráz nelze uniknout. Před očima diváků se začínají rozvíjet příběhy, které jako by volaly po společném vyústění. Ticho před bouří?

Umíme být sami se svými myšlenkami? A umíme být spolu? Kolik toho vlastně potřebujeme vědět o člověku, abychom mohli říci, že jej známe?

V současné západní společnosti, jejíž filosofové, sociologové i psychologové stále hlasitěji upozorňují na mizení prostorů pro ticho a koncentraci, nabízí autorská inscenace dramatika a režiséra Doda Gombára nečekaně vzrušující zážitek z ticha nabitého emocemi. Z řeči společné 7, 5 miliardě obyvatel planety Země.

„Odborníci z řad psychologů i sociologů stále hlasitěji mluví o mizení takzvané společenské soudržnosti, varují před tím, že evropská společnost přestává držet pohromadě a že se rozpadá do stále menších a uzavřenějších skupin, které spolu nechtějí či dokonce už ani nemohou mluvit. Právě ticho tohoto rozpadání nás zajímá. Ptáme se, zda a za jakých podmínek jsme schopní a ochotní ho prolomit – a zda možná není tím, čemu říkáme ´ticho před bouří´,“ nastiňuje jedno z témat inscenace dramaturg Martin Sládeček.

Divadlo Archa, 2. listopadu, 20:00

Cervantes, Mikulášek, Sládeček: Don Quijote / neskutečná diskuzní show o skutečnosti (režie: Jan Mikulášek)

Možná první román vůbec. Dozajista jeden z největších románů světové literatury. Cervantesův dvoudílný „bestseller“ Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha přesně zachytil nástup evropského novověku, rozpohybované doby, v níž se jediná boží Pravda rozpadla do sta relativních pravd a touha lidí poznávat a zpochybňovat se obrátila ke skutečnosti samé. Složité, plné rozporů a stále častěji neskutečné.

Je Don Quijote blázen, který skutečnost nevidí? Génius, který ji jako jediný dokáže nahlédnout? Levicový aktivista odmítající ji přijmout? Anebo je současník nás, kdo čtyři sta let poté žijeme v době, v níž už – slovy filosofa Baudrillarda – skutečnost neexistuje?

https://www.divadloarcha.cz/cz/

Autor článku: Lucie Flemrová