23.09.2004 00:00

Provoz nové hudební scény v Brně bude zahájen premiérou muzikálu Vlasy

PROVOZ NOVÉ HUDEBNÍ SCÉNY MĚSTSKÉHO DIVADLA BRNO BUDE ZAHÁJEN PREMIÉROU MUZIKÁLU HAIR (VLASY)

 

 

 „Nejlepší muzikál na čtyři? HAIR!“ Právě tak zněla jedna z reklam na první broadwayské uvedení Vlasů. „Jestliže máte možnost vidět jen jednu show na Broadwayi, vyberte si tuhle,“ psal zase jeden z nejprestižnějších newyorských kritiků Clive Barnes.

Vlasy jsou skutečně ojedinělým dílem, které si několik prvenství připisuje i v muzikálové historii. Jsou nejen prvním muzikálem v dějinách, který se dostal z off-Broadwaye na Broadway, ale i prvním muzikálem, který v 60. letech zahájil nový proud tzv. rockových muzikálů (resp. oper).

S nápadem napsat muzikál, který by byl pro Broadway něčím zcela novým, přišli již v roce 1965 dva američtí herci – Gerome Ragni a James Rado. Společně napsali libreto a zpěvní texty k muzikálu, který pojmenovali Hair. Po počátečních peripetiích nakonec k sobě nalezli vhodného skladatele v osobnosti Kanaďana Galta MacDermota, který údajně složil celou hudbu k Vlasům za tři týdny. Svého prvního uvedení se tento rockový muzikál dočkal v malém, nově otevřeném off-broadwayském divadélku Anspacher (jedna ze scén Public Theatre producenta Josepha Pappa), v říjnu 1967. Po šesti týdnech byl přemístěn do diskotéky v Cheetahu. Když však díky nepříznivým podmínkám byla i zdejší produkce odsouzena k ukončení, měli autoři velké plány – rozhodli se dílo přepsat a splnit si svůj sen: uvést Vlasy na Broadway. A podařilo se. Broadwayská premiéra Vlasů se konala 29. dubna 1968 v Biltmore Theatre, kde se představily ve zcela novém světle – přepracované libreto autoři rozšířili o třináct nových hudebních čísel (celkem na 33), na řadu přišlo i jiné obsazení a realizační tým, a to všechno způsobilo, že se z Vlasů, které zasáhly Broadway jako blesk z čistého nebe, stal do slova a do písmene „hit“. Je třeba si uvědomit, že Vlasy byly ve své době něčím skutečně novým – počátkem 60. let totiž Broadwayi vládl stále proud klasického muzikálu s romantickými příběhy – typickým příkladem může být Rodgersova-Hammersteinova The Sound of Music (1959) nebo Hermanova Hello, Dolly (1964). V souvislosti se společenskými a politickými změnami, rasovým útiskem, protesty proti válce ve Vietnamu, rostoucím vlivem hnutí hippies apod. – na což Vlasy aktuálně reagují – byl však vznik nového rockového proudu více než potřebný a pochopitelný. První off-broadwayské uvedení navštívil také režisér Miloš Forman a byl jím tak uchvácen, že se ihned rozhodl Vlasy zfilmovat. Shodou okolností se mu to podařilo až o deset let později. Ke stejnojmennému snímku z roku 1979 byl ale nucen společně se scénáristou Michaelem Wellerem napsat zcela nový příběh – divadelní Vlasy se totiž vyznačují absencí příběhu, jsou spíše formou revuální než muzikálovou. A historie vývoje Vlasů ani tímto neskončila – v roce 1995 se ke svému původnímu libretu vrátili dva dosud žijící autoři – Rado a MacDermot a znovu celé Vlasy přepracovali.

Od své premiéry Vlasy ze světových jevišť nezmizely. Byly přeloženy do řady světových jazyků, s úspěchem se hrály po celém světě od Japonska a Austrálie po Jižní a Střední Ameriku, od Evropy po Israel. Úspěchu se v 90. letech dočkaly dokonce v Jižní Africe. Svou českou premiéru pak v překladu Jiřího Joska Vlasy zažily v prosinci 1996 v pražském divadle Pyramida. Zcela nové uvedení však nyní připravuje Městské divadlo Brno, které tímto přelomovým rockovým muzikálem otevře svou novou Soudobou hudební scénu. Diváci pak mohou Vlasy navštívit po celý měsíc říjen (poté tato produkce končí).

Zajímavé je nejen obrovské obsazení tohoto muzikálu, který pochopitelně doprovodí živý orchestr, ale i mladý inscenační tým. Režisérem a autorem úpravy podle scénáře Miloše Formana je Dodo Gombár, choreografem Igor Barberić, autorem scény Marek Hollý a kostýmů Kamila Polívková. Hudebního nastudování se ujmou dokonce tři dirigenti – Karel Cón, Igor Rusinko a Karel Albrecht. V hlavních rolích se představí jak sólisté Městského divadla Brno, tak řada hostů – Petr Gazdík nebo Jiří Ressler jako Claude, Ján Jackuliak nebo Dušan Vitázek jako Berger, Jitka Čvančarová nebo Soňa Norrisová jako Sheila, Ivana Vaňková nebo Zuzana Maurery jako Hudova žena, Radka Coufalová nebo Markéta Sedláčková jako Jeannie a mnozí další. Premiéra se uskuteční 2. října 2004 na nové hudební scéně Městského divadla Brno.

                                                                                                            Monika Bártová

Autor článku: příspěvky veřejnosti